ZAREGISTROVAT   |  PŘIHLÁSIT   |
PROHLEDAT
Fórum
Pavel Bolf : jswords Možnosti
Posláno:

Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 5/30/2011
Příspěvky: 1,930
Lokace: Velká Morava
Pěkně Pavle, ty obdivné pohledy starého mistra a místních mečonadšenců, co jsou zřejmé z fotek, tě musí zahřát u srdce. Užij si to tam. Ok
Důvod, proč pacifisté a zbabělci dosud díky evoluci přirozeně nevymřeli je ten, že se vždy najdou tací, kteří na jejich ochranu pozvedají zbraně.
Posláno:

Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 10/22/2005
Příspěvky: 6,922
Lokace: Roztoky u Prahy
Výborně Applause
Už nebudu nic dokazovat ani srovnávat: mým úkolem je tvořit.....
- William Blake
Posláno:

Pozorovatel
Skupiny: Člen
Připojený: 9/30/2011
Příspěvky: 88
Lokace: Slovakia, Košice
Pavle, verím, že ste reinkarnovaný starý japonský majster...............
Posláno:
Pokročilý
Skupiny: Člen
Připojený: 6/15/2007
Příspěvky: 328
Lokace: Praha
Obdivuju, kam až jsi to dotáhl Admire . A věřím, že bys mi na to jen skromně řekl : "musím se ještě moc učit ...". Hodně úspěchů, zasloužíš si je Happy .
Posláno:
Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 10/11/2007
Příspěvky: 655
Lokace: Pálovice
tanto, ve stylu školy ichimonji.


Pavel Bolf vložil tyto přílohy:
DSCF9032.JPG.jpg
DSCF9069.JPG.jpg
DSCF9070.JPG.jpg
DSCF9097.JPG.jpg

Posláno:
Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 10/11/2007
Příspěvky: 655
Lokace: Pálovice
kenukigata tachi


Pavel Bolf vložil tyto přílohy:
DSC_0714.JPG.jpg
DSC_0718.JPG.jpg
DSC_0723.JPG.jpg

Posláno:

Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 12/12/2009
Příspěvky: 2,179
Lokace: Slovakia
Ten výbrus... to nepochopím nikdy :) šikula, držím palce!
kontakt: mototechna zavináč mototechna.net
Posláno:

Začátečník
Skupiny: Člen
Připojený: 11/9/2010
Příspěvky: 25
Lokace: OSTRAVA!!!
Skvělá práce .. ať se daří Ok
Posláno:
Pokročilý
Skupiny: Člen
Připojený: 10/30/2011
Příspěvky: 358
Lokace: Czech Republic
Neskutocny brutal. Nádherná práca! Vela zdaru prajem! Applause Applause Applause Ok Ok Ok
Posláno:

Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 3/7/2008
Příspěvky: 2,039
Lokace: Handlová SK
Tak toto je bomba Pavle Admire Že ty si nejaký reinkarnovaný Japan mečiar.Grin Dlho obdivujem tvoju prácu. Prajem Ti veľa ďalších úspechov. Applause
Happy
Posláno:
Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 10/11/2007
Příspěvky: 655
Lokace: Pálovice
dnes skončila pracovní část. Dokončil jsem třetí čepel, z místní oceli, kterou vyrobily děcka ze základky. Byla to taková oddechovka, až na těch 15 lidí, co mi stáli za zády Happy
Zítra jedeme do Kyota, návštěva leštiče který bude čepele leštit. Nějaké památky a samozřejmě podzimní listí. Potom Tokyo. Zase nějaké návštěvy. A pak hurá domů, už se těším.


Pavel Bolf vložil tyto přílohy:
DSCF9608.JPG.jpg
DSCF9594.JPG.jpg
DSCF9580.JPG.jpg

Posláno:
Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 10/11/2007
Příspěvky: 655
Lokace: Pálovice
chlapík co prohlíží meč je leštič. leští 50 let


Pavel Bolf vložil tyto přílohy:
DSCF9547.JPG.jpg
DSCF9497.JPG.jpg

Posláno:

Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 11/23/2010
Příspěvky: 1,767
Lokace: kraj pod Orebem
Pavel Bolf napsal:
dnes skončila pracovní část. Dokončil jsem třetí čepel, z místní oceli, kterou vyrobily děcka ze základky. Byla to taková oddechovka, až na těch 15 lidí, co mi stáli za zády Happy
Zítra jedeme do Kyota, návštěva leštiče který bude čepele leštit. Nějaké památky a samozřejmě podzimní listí. Potom Tokyo. Zase nějaké návštěvy. A pak hurá domů, už se těším.


Ahoj Pavle,
Ty děcka ze základky jsou na tech fotkách?Happy
Doufám, ze sis to tam parádně užil. Moc ti to závidím ale přeju.
chybama se člověk učí- BLBEC VLASTNÍMA
EM
Posláno:

Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 2/21/2008
Příspěvky: 3,437
...no nemá cenu se tvářit že to našinec umí posoudit (počítám že takových lidí obecně moc nebude) , ale asi je jasný že tam co teď jste to posoudit umí ...je velmi fajn,že to dopadlo dobře a myslím velká frajeřina nechat se posuzovat někým takto povolanýmOk Ok ...myslím že dlouho jsme si takto nezafandili Ok

ps:...pěkná elektroinstalace měl jsem něco podobnýho ve sklepě ani jsem netušil že je to původem od nich Happy
...plíživě ale s odhodláním započalo se období yakuberk ...
Posláno:

Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 6/25/2007
Příspěvky: 1,849
Lokace: Prostějov
Pavle díky za fotky! to tanto se povedlo jako sfiňaHappy kalení nádherný jak jsem se dnes na ty fota koukal tak mi to nedalo a musel jsem jít kousek oroši vytavit Grin
Na nožík se neváhejte optat nejlépe telefonicky 728 605 129 .
Posláno:

Pozorovatel
Skupiny: Člen
Připojený: 3/13/2011
Příspěvky: 126
Lokace: Soběslav
Ahoj Pavle, no myslim že není co dodat jen uslintávat. Strašně ti to přeju a je to pecka co předvádíš, máme být na koho hrdíOk Doufám že klapne ten víkend u tebe jak jsme se s tebou domlouvali s Jaromírem kovářem v Příbrami. Tak se opatruj a prosimtě hlídej se aby si tě Japoni nezařadili do národního pokladu,měj se a bacha Happy
Posláno:
Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 10/11/2007
Příspěvky: 655
Lokace: Pálovice
Tohoku, Japonsko 2013
(můj) Splněný mečířský sen.


Když jsem na jaře koku 2013 začal plánovat novou cestu do Japonska , netušil jsem, že se její součástí stane i příležitost vyrobit meč přímo v kolébce Nihonto.
Původně mělo být náplní výpravy převážně studium Japonského meče. Kromě obvyklých návštěv muzeí jsem se rozhodl navštívit každoroční výstavu prodejců mečů a mečového příslušenství pořádanou v Tokyu pod názvem Dai To Ken Ichi. O svém záměru navštívit Zemi vycházejícího slunce jsem informoval i několik japonských přátel, s kterými bych se rád setkal. A pak přišla nabídka, která všechny plánované aktivity odsunula do pozadí. Kamarád, který se zabývá výzkumem KOTO mečů, zejména období HEIAN a KAMAKURA přišel s návrhem spojit moji studijní cestu s možností vyrobit meč přímo v Japonsku. Již dřív jsme polemizovali s možností, jak dostat moji práci do země, jejíž zákony znemožňují dovoz mečů od nelicencovaných mečířů. Mnoho zájemců v Japonsku by rádo vidělo moje práce pro jejich KOTO charakter. Nicméně legislativa záměru představit jim svoje práce nepřekonatelně bránila.
Po několika internetových poradách tak vznikl projekt. Jeho konečným cílem bylo navštívit oblast TOHOKU v prefektuře IWATE. Zde mi bude propůjčena dílna místního mečíře a já zde vyrobím tři čepele.
První bude TANTO pro společnost MOKSA TO TOKEN KAI. Sdružení lidí, studující meče , zejména pak škol pocházející z oblasti TOHOKU. Těmi jsou školy MOKUSA, ENJU a GASSAN. Tanto v Ichimonji stylu bude vyrobené z mnou vyrobené oceli OROSHIGANE.
Druhým mnou vyrobeným mečem bude KENUKIGATA TACHI. Meč s integrovanou rukojetí, která je součástí čepele a je tedy kována spolu s čepelí. Nízké kalení typu HOSO SUGUHA, končící asi 5cm před osazením rukojeti YAKI OTOSHI. Tento meč bude vyroben pro CHUBACHI ART MUZEUM ve městě FURUKAWA, kde zaujme místo mezi originály. I tento meč bude vyroben z mnou vytavené oceli.
Poslední plánovanou čepelí bude zmenšená replika WARABITE. Tento typ meče pochází z raných období japonského mečířství. Bude vyroben jako součást regionálního školního projektu. V něm děti z místní školy vyrábí tradiční ocel TAMAHAGANE z železitých písků SATETSU v tradiční peci TATARA. Tato technika vznikla právě v této severní části Japonska a později se rozšířila do celé země. Tuto dětmi vyrobenou ocel zpracuji technikou kovářského překládání a vyrobím z ní menší čepel ve stylu WARABITE.
Na cestu do Japonska se se mnou vydali ještě kolega Martin Horňák ze Slovenska, který se zabývá leštěním Japonských mečů a leští i mnou vyrobené meče. Dále pak překladatel a kamarád Honza Beneš. Naplánovali jsme tedy termín pobytu, harmonogram návštěv výstav a muzeí, objednali Japan Rail Pasy pro cestování vlaky po Japonsku, rezervovali hotely, koupili letenky a vyrazili.
Po příletu do Japonska a nezbytných úkonech jako cesta z letiště a ubytování jsme zamířili do muzea mečů v Tokyu, YoYogi. Expozice muzea se pravidelně mění. Díky tomu jsem zde při každé návštěvě Japonska měl možnost prostudovat jiné meče. Letošní expozice představovala méně čepelí než obvykle a téměř polovina výstavních ploch byla věnována mečovým záštitám TSUBA. Vybrané čepele ale patřily k exkluzivnímu výběru, převážně z období KAMAKURA. Bylo možné studovat vynikající práce, efekty jako UTSURI, KOSHIBA a podobně. Vzhledem k tomu, že tento styl práce je cílem mého mečířského snažení, byl jsem s výběrem vystavovaných čepelí maximálně spokojený. Mezi záštitami byly v hojném počtu zastoupeny TOSCHO a KATSUCHI TSUBY, které patří mezi mé favority.
Následovala návštěva expozice Národního Muzea v Tokyu, Ueno park. Expozice věnovaná mečům není příliš obsáhlá. Nicméně vystavené exponáty jsou taktéž vysoké úrovně. Velmi mě potěšila vystavená souprava meče KATANA ve stylu TENSCHO. Tuto konkrétní soupravu jsem již v minulosti vyráběl podle fotografií pro jeden ze svých mečů a bylo poučné ji vidět ve skutečnosti.
Následující den jsme navštívili výstavu Dai To Ken Ichi. Překvapila mě výše vstupného 600 JPY. To je v přepočtu asi 120 CzK, což je vzhledem k rozsahu akce cena velmi nízká. Prostory výstavy se rozkládaly ve dvou patrech budovy. K zhlédnutí bylo několik set mečů a nepřeberné množství příslušenství. Měli jsme možnost prostudovat řadu vynikajících mečů. Držet v rukách meč úrovně Národní poklad z 12.stol. ve vynikající kondici a v podstatě původním stavu je obrovský zážitek. My jsme si pro výstavu vyhradili pouze jeden den. Pro příště však určitě vyhradíme v programu prostor na tři dny, po které výstava trvá. Množství exponátů je opravdu ohromující a není možné vše v jednom dni ani řádně projít, natož prostudovat a vstřebat. Na výstavě se mi podařilo zakoupit za vynikající ceny několik publikací. Krásnou knihu Sukashi Tsuba, desetisvazkovou edici OSHIGATA a několik dalších. Zakoupil jsem také za skvělé ceny několik originálních FUCHI a KASHIRA, kovových součástek na rukojeti mečů.
Zbývala návštěva ve firmě Namikawa Heibei. Zde jsem nakoupil nějaký materiál pro výrobu mečů. Oplety a rejnočí kůže na rukojeti, potřeby pro leštění a další. Martin zde zakoupil několik kamenů na leštění čepelí.
Následující den jsme se ráno setkali před hotelem s organizátorem pracovní části pobytu, panem Harou. Cestovali jsme Shinkansenem do prefektury IWATE v severní části Japonska . Cesta trvala asi jen 3 hodiny, vzhledem k rychlosti vlaku přes 300km/h . První zastávka byla v městečku FURUKAWA, kam jsme se dopravili již místním vlakovým spojem. Zde se nachází CHUBACHI ART MUZEUM. Zde jsme se setkali s panem Chubachim, který zastřešil celý následující projekt. V muzeu jsme prošli s podrobným výkladem vystavené exponáty. Převažovaly meče období HEIAN a KAMAKURA. Následně nám bylo umožněno vybrané meče důkladně prostudovat mimo zasklené vitríny. Nejvíce mne zaujal meč školy MOKUSA. Překrásná dominantní struktura oceli, decentní kalící line s mnoha aktivitami, výrazné utsuri.
Po obědě a návštěvě místní výrobny saké jsme autem cestovali dále do oblasti Tohoku. Průjezd místních hor byl fascinující. Strmé srázy porostlé listnatým lesem a borovicemi, protkaným divokými řekami s vodopády , vše v barvách podzimu. Cesta skrz tyto horské scenérie rvala asi 5 hodin. Zastavili jsme se v dalším regionálním muzeu. Zde bylo opět několik mečů. Jedním z nich byl další MOKUSA meč. Většinu času v muzeu jsem věnoval jeho studiu. Následovala cesta do města Daito v Ichinoseki, Tohoku, Iwate. Zde se měla odehrávat hlavní část pobytu, výroba mečů.
Hostitelé nás ubytovali v místní ryókanu. Hotýlek v tradičním stylu. To mě potěšilo. Znamenalo to tradiční stravu a možnost chodit večer do ofuro. Horká lázeň po náročném pracovním dni je víc než příjemná.
Večer jsme pro nás pan Chubachi a pan Hara nachystali další tři meče k prostudování. Dvě kamakurská ubu tachi a jedno nambokucho tanto, signované Bungo no Kunimitsu Tsune saku. Jedná se o žáka Bungo Yukihiry a pravděpodobně se jedná o jediný dochovaný kus.
Následující den ráno jsme se přesunuli do nedalekého domu mečířského mistra Tairy Sugawary. Mistr má požehnaný věk 94 let. Přesto je v kondici. Po seznámení následovala porada s mistrem Sugawarou, panem Harou, zástupci místního tisku a představiteli spolku Mokusa. Projednali jsme cíle projektu a časový harmonogram prací. Také jsem se byl podívat v kovárně. Mistr Sugawara se již vzhledem k věku výrobě mečů nevěnuje. Bylo potřeba upravit výheň a seřídit stařičký buchar. Přípravy na práci zabraly skoro celý den. Pozdě odpoledne jsem začal pracovat na čepeli tanto. Z České republiky jsem si přivezl již překládanou ocel na tanto a kenukigata tachi. Důvodem bylo zachování charakteru oceli na mnou vyráběných mečích a také úspora času potřebného pro zpracování potřebného množství oceli. Bylo tedy potřeba jen vytáhnout paket překládané oceli do potřebné délky a poté vykovat čepel tanto. S prací jsem byl hotov asi kolem 6-té hodiny večer. Rozloučili jsme se s Mistrem Sugawarou a odjeli na hotel. Koupel, ofuro, tradiční večeře a spánek. V noci nás vzbudilo zemětřesení. Bylo ale kratší a slabší než zemětřesení, které jsme zažili v Hotelu v Tokyu. Tak jsme se nenechali rušit a spali až do rána. Po snídani opět cesta do domu mistra Sugawary. Krátká porada u čaje a pak práce. Opracoval jsem výkovek tanto. Vyrobil jsem čepel ó-tanto v Nambokucho stylu, konstrukce kobuse s měkým jádrem. Hned po dokončení tvaru jsem provedl kalení čepele ve stylu školy Ichimonji. Kalení zubu yaki bez použití hlíny. Jedná se o způsob náročný na zkušenosti. Při něm se dosahuje zakalení břitové části jen správným prohřátím čepele, kdy teplota potřebná pro vznik linie Hamon je jen v pásmu nad ostřím. Vzniká tak krásné, přirozené kalení s doprovodnými efekty , jako je utsuri (stín nad kalící linií HAMON). Kalení přihlíželo asi 10 lidí. Evidentně jsem překvapil zvoleným stylem. Při kalení absolutní většina současných japonských mečířů používá pastu z hlíny, která vymezuje hranici kalení. To i v případě, že napodobují Ichimonji styl. Charakter kalení ale potom postrádá svoji přirozenost a doprovodné kalící známky se nevytváří. Prohřál jsem tedy čepel požadovaným způsobem a zanořil ji do vody. Po zakalení jsem čepel obrousil na hrubém kameni ARATO, který odhalil zakalené struktury. Z oceli postupně vystoupilo krásné kalení v starém Ichimonji stylu. Po vyleštění okna na straně čepele se ukázaly další efekty, krystalické struktury NIE, linky KINSUJI, stín nad linií HAMON UTSURI a krásná struktura oceli vzniklá překládáním HADA. Byl jsem s výsledkem spokojený. Podařilo se vytvořit krásné tanto ve starém stylu. Čepel si prohlédl mistr Sugawara a postupně i všichni přítomní. Mistr Sugawara čepel veřejně pochválil. Mimo jiné řekl : ,, Toto je skutečné NIHONTO, toto je krásný japonský meč. Mohl by být považován i za umělecký meč“. Postupně vyjmenoval všechny metalurgické aktivity, které na meči viděl. Bylo zjevné, že pochybnosti nad schopnostmi cizince v oblasti tradiční japonské kultury jsou rozptýleny. Přede mnou byla těžší část projektu, KENUKIGATA TACHI.
Druhý den ráno jsme nasekali s Martinem a Honzou uhlí potřebné pro kování tachi. Do kovárny bylo dodáváno uhlí v podobě vypálených kmenů o průměru asi 20cm a délce cca.1m. Pro kování se používají kousky dřevěného uhlí o velikosti 3-5cm. Já jsem začal s vytahováním tyče pro budoucí meč a mí čeští kolegové pokračovali s přípravou uhlí. Mistr Sugavara je dvakrát vrátil s tím, že některé kousky uhlí jsou příliš velké. Pak už nebylo jeho kontroly potřeba, sekali precizně.
V polední pauze proběhly rozhovory pro místní tisk a televizi. V japonské historii mečířství se jednalo o vůbec první případ, kdy byl pozván zahraniční mečíř, aby zde vykoval meč. V tomto ohledu se jednalo o mimořádný projekt, kterému místní média věnovala značnou pozornost. Po obědě který byl téměř vždy u mistra Sugawary v domě v podobě obědových krabiček , jsem se pustil do kování a tvarování čepele. Po předcházejícím úspěchu s čepelí TANTO přibylo diváků. Přijelo i několik odborníků. Jedním z nich byl i místní leštič pan Shizuo Miura. Ten věnoval značnou pozornost Martinovi, který upravoval okno na čepeli TANTO. Udělil mu i několik cenných rad. Tvarování čepele bylo dokončeno asi po třech hodinách. Provedl jsem korekci tvaru a ploch pilníkem. Kolem 6. Té hodiny večerní se již setmělo. Připravili jsme výheň na kalení, do kalící nádoby nanosili vodu. Namíchal jsem pastu z hlíny a nanesl ji na čepel. Kalení na tomto meči mělo být HOSO SUGUHA. Tedy asi jen 3mm nízká a rovná linie kalení HAMON. Následně jsem usušil hlínu nad plameny a začal ohřívat čepel. V kovárně bylo mnoho diváků včetně mistra Sugawary. Evidentně si uvědomovali náročnost a význam tohoto kroku. Prohřál jsem čepel a zanořil ji do vody. Po několika vteřinách bylo po všem. Neozvalo se žádné prasknutí. Vytáhnul jsem čepel z vody a očistil škrabkou hlínu. Čepel se výrazně prohnula a podél břitu se táhla bělavá rovná linka. V kovárně, jako by se zastavil čas. Nikdo ani nedutal. Sednul jsem ke kameni a obrousil povrch čepele. Hamon začínal asi 4cm od osazení rukojeti a pokračoval v celé délce ve výšce asi 3mm. Přesně podle požadavků. Já i všichni přítomní jsme měli velkou radost z úspěchu. Byl čas na ofuro, večeři a spánek.
Další den ráno. Na řadě byla korekce prohnutí a tvaru čepele. Prohnutí bylo veliké. Pomocí kladiva jsem údery na plochu mezi hřbetem a žebrem čepele roztahoval ocel a tím pomalu zmenšoval prohnutí čepele. Mistr Sugawara mě na chvíli vystřídal. Sundal kovadlinku ve tvaru hranolu ze špalku, který jsem pod ní podložil. Postavil ji na výšku přímo na zem a špalkem ji jen podepřel. Jedno čelo hranolu bylo upraveno mírně do tvaru čočky. Kovadlina přestala po úderech zvonit a účinnost úderu kladivem se několikanásobně zvýšila. Ještě chvíli mi ukazoval, jak to správně dělat a pak mi zase vrátil kladivo i čepel do rukou. Touhle radou mi ušetřil hodně práce. Korekce tvaru byla asi po hodině dokončená. Poté ji převzal Martin Horňák a pustil se do konstrukčního broušení. Také udělal ono na straně. Ukázala se linie kalení s krystalky NIE na hranici, s jemnými linkami KINSUJI a stín UTSURI. Odpoledne do kovárny zavítal pan Chubachi, do jehož muzea je meč určen. Čepel dlouho prohlížel a debatoval nad ní s místními odborníky. Práce na tomto meči pro mne skončila. Padla nabídka, navštívit nedalekou výrobnu tamahagane. Jeli jsme podél Satetsu Gawa (řeka Satetsu). Z této řeky pocházejí železité písky potřebné pro výrobu tradiční oceli TAMAHAGANE. Jak jsem se již zmínil, tradice používání SATETSU pro výrobu oceli vznikla právě zde a později se rozšířila do celého Japonska. V návaznosti na tuto tradici zde funguje školní projekt, během nějž se žáci seznamují s výrobou oceli a zkoušejí to i v praxi. Na pracovišti asi 15 minut jízdy za město stojí v hale 3 pece TATARA na výrobu oceli. Je zde také naleziště železitých písků. Po prohlídce a výkladu o výrobě oceli jsem dostal k experimentům asi 10kg oceli a jeli jsme zpět do Daito city. Následovalo ofuro, večeřě a spánek.
Další den ráno. Poslední pracovní den. Na programu dne byla výroba WARABITE. K dispozici byly asi 3kg TAMAHAGANE vyrobené školáky. Zahřál jsem ocel a ta se pod úderem kladiva začala rozpadat. Příliš vysoký obsah uhlíku. Nezbylo než projekt ukončit…nebo provést přetavení oceli a redukci uhlíku ve výhni. To je moje specialita. Přetavení trvalo i s přípravou asi hodinu. Výsledná ocel byla kujná. Připravil jsem paket složený z několika plátků přetavené oceli a navařený na tyči pro snažší manipulaci. Začalo čištění a homogenizace oceli pomocí jejího překládání. Nejtěžší je svaření prvního paketu, složeného z mnoha menších segmentů. To se podařilo a následovalo 6 přeložení, vykování tyče a tvaru čepele WARABITE. Tou dobou bylo v kovárně až 15 diváků. Čepel jsem na žádost vedoucího programu výroby oceli nekalil. Byla určená pro školní děti a pokud je na ní kalení, je považována za zbraň. Po vykování jsem čepel přebrousil na kameni . Zdá se, že se jedná o dobrou ocel. I po pouhých 6_ti přeloženích byla téměř čistá. Tvořila se pěkná HADA. Následovala závěrečná tiskovka s novináři, focení s meči a podobně. Den byl u konce. Poděkovali jsme mistru Sugawarovi za podporu a zapůjčení kovárny. Rozloučení s účastníky. Za těch několik dní vznikla mnohá přátelství. Rozloučení bylo poměrně emotivní a já doufám, že se do města Daitó v Ichinoseki budu moci brzy vrátit a znovu se setkat s lidmi, kteří mi dali tuto mimořádnou příležitost, spoustu rad, cenných informací a podporu při práci.
Následující den jsme opustili Ichinoseki a Shinkanzenem se přesunuli do města Kyoto. Prohlídka památek, chrámů a zahrad zabrala dva dny. Viděli jsme jen zlomek toho, co Kyoto nabízí. Podstatná byla návštěva mistra leštiče pana Joji Tamakiho. Zde dostal Martin mnoho cenných rad v oblasti leštění. Bylo zajímavé vidět studio profesionálního leštiše a jeho vybavení. Sbírka kamenů pro leštění byla úctyhodná. Umožnil nám prostudovat krásné ubu tachi od Ryokai Yamashiro. Mistr Joji Tamaki také vytváří OSHIGATA, ručně kreslený záznam meče. Preciznost vyhotovení a ztvárnění detailů byla ohromující. V pozdních hodinách jsme se přesunuli do Tokya. Zde jsme se poslední den pobytu setkali s mistrem Takashi Iiyamou. Mistr v oboru výroby rukojetí mečů a opletů. Po obědě s ním jsme navštívili jeho dílnu. Předvedl nám různé styly a typy rukojetí i opletů a názorně předvedl provedení zakončovacího uzlu. Jeho přístup k nám byl velmi milý a otevřený.
Po návratu na hotel následovalo balení zavazadel a druhý den ráno cesta na letiště a domů. Kromě dvou kufrů materiálu a knih jsem si přivezl spoustu nových zkušeností, informací a silných zážitků. Rád bych poděkoval všem, kdo se podíleli na přípravě tohoto projektu a nebo se jej následně účastnili. Všem odborníkům a mistrům v oborech spojených s meči za vstřícnost, otevřenost a ochotu se podělit o znalosti. Všem ostatním za vyjádřenou i skrytou podporu. Nechci jmenovat konkrétní jména, neboť by jich bylo příliš mnoho a nerad bych kohokoliv vynechal.. Vám všem Děkuji.

Meče, které bylo možno prostudovat na:
-Dai To Ken Ichi.
Sanemori ubu tachi, Rai Kunimitsu, Rai Kunitoshi,Muramasa, Ichimonji, Fukuoka Ichimonji Yoshimune, Bichi Aoe Tsunetsugu, Hiromitsu(Nambokucho) a další.
-Furukawa Chubachi muzeum.
Mokusa, Gassan, Masamune, Muramasa a další



Pavel Bolf vložil tyto přílohy:
DSCF7893.JPG.jpg
DSCF7984.JPG.jpg
DSCF8025.JPG.jpg
DSCF8083.JPG.jpg
DSCF8087.JPG.jpg
DSCF8197.JPG.jpg
DSCF8249.JPG.jpg
DSCF8270.JPG.jpg
DSCF8364.JPG.jpg
DSCF8370.JPG.jpg
DSCF8570.JPG.jpg
DSCF8726.JPG.jpg
DSCF8739.JPG.jpg
DSCF8818.JPG.jpg
DSCF8758.JPG.jpg
DSCF8936.JPG.jpg
DSCF8944.JPG.jpg
DSCF8975.JPG.jpg
DSCF9016.JPG.jpg
DSCF9101.JPG.jpg
DSCF9227.JPG.jpg
DSCF9329.JPG.jpg
DSCF9352.JPG.jpg
DSCF9398.JPG.jpg
DSCF9509.JPG.jpg
DSCF9590.JPG.jpg
DSCF9591.JPG.jpg
DSCF9723.JPG.jpg
DSCF9688.JPG.jpg
DSCF9773.JPG.jpg
DSCF9882.JPG.jpg
DSCF0072.JPG.jpg
DSCF0350.JPG.jpg
DSCF0340.JPG.jpg
DSCF0381.JPG.jpg
DSCF0406.JPG.jpg
DSCF0405.JPG.jpg

Posláno:

Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 2/27/2009
Příspěvky: 1,948
Lokace: SR Stupava
Klobuk dole Admire velky respekt a uznanie ,skutocny majster remeslaApplause Applause Applause
Posláno:
Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 6/10/2013
Příspěvky: 502
Lokace: Czech Republic
Také se hluboce skláním před Vaším umem a děkuji za příspěvek, který nám dovolil sdílet i Vaše zážitky z pobytu.
Posláno:

Štamgast
Skupiny: Člen
Připojený: 7/24/2007
Příspěvky: 1,459
Lokace: Olomoucko
Paradni akce , skvele cteni.. Sice te neznam osobne ale hrozne ti to preji!! Je to super pokud si clovek za necim jde a vlastni snahou se dopracovava k tomu co chce a co ho bavi ! At se ti i nadale dari :)Ok

edit : Praci ani nekomentuji ... ta je proste skvela :) Admire
Hlavne s rozumem :)
. FB - Melicharek Knives
Uživatelé v tomto tématu
Guest

Přechod na fórum
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete editovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete vytvořit anketu v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v průzkumech v tomto fóru.

RSS - hlavní fórum : RSS

  
Reklama
Terms Of Use | Privacy Statement | Copyright 2006 by Milan Pokorný | Vaše připomínky pište na info@knife.cz Powered by Progris