ZAREGISTROVAT   |  PŘIHLÁSIT   |
PROHLEDAT
Article Details
Nože od pana Bareše
27.9.2009, Zrzavý Orm

Je to půl roku, co se tu objevila debata na téma zkušeností s noži od pana Bareše ze Sedlčan. Tou dobou jsem zrovna měl jeho variaci na šestipalcovou Pumu White Hunter. Na jaře se mi na pár dní dostal do ruky pětipalcový originál od Pumy, takže jsem měl možnost oba nože srovnat...


Je to půl roku, co se tu objevila debata na téma zkušeností s noži od pana Bareše ze Sedlčan. Tou dobou jsem zrovna měl jeho variaci na šestipalcovou Pumu White Hunter. Na jaře se mi na pár dní dostal do ruky pětipalcový originál od Pumy, takže jsem měl možnost oba nože srovnat. No a celkovou zkušenost s Barešovými noži mohu uzavřít jeho velmi povedenou finkou z RWL-34, kterou jsem vyměnil za jiný nůž s jedním členem tohoto fóra.



Puma White Hunter je nůž, který mně vždycky přitahoval svým extravagantním tvarem a zároveň i tímto tvarem odpuzoval. Samozřejmě cena tohoto nože je taková, že koupit ho jen tak na zkoušku jsem si nemohl (no – spíš nechtěl) dovolit, ztráta při jeho prodeji by už byla přece jen veliká. Proto jsem pár měsíců pokukoval po tvarově hodně podobných nožích Hirschkrone, které jsou přece jenom v trochu příznivější cenové relaci. Pak se naše armyshopy zaplavily těmito noži označenými jako Fox (nevím, kdo je vyrábí, ale vypadají tak nějak divně), za cenu opět cca třetinovou oproti Hirschkrone. To už jsem si říkal, že je pomalu čas se seznámit s White Hunter ergonomií, když se zcela náhodou v místní inzerci objevil kousek od pana Bareše za cenu dvou Foxů. Neváhal jsem proto ani minutu.



Čepel je 15 cm dlouhá a 3,8 mm silná, vyrobená z AK5. Tento materiál je srovnatelný se 420, ovšem pokud se dobře tepelně zpracuje, výborně řeže, což byl i případ testovaného nože. Výbrus je vytažený až do ostří, nůž nemá žádnou fasetu na rozdíl od jiných výrobců, takže má vlastnosti plynulého šavlového výbrusu. Podobně jsou broušeny třeba finky. Výbrus jde zhruba do poloviny šířky čepele, takže není nikterak strmý a i zeleninu a měkký chléb krájí velmi pohodlně. Zajímavé je těžiště nože. To je totiž posunuté dost dopředu, takže s nožem se dá velmi slušně sekat a štípat. Také falešné ostří na hřbetu nože je víc než funkční, člověk by se i o ně mohl snadno pořezat, ovšem ostré je jen uprostřed oblouku výbrusu, předpokládám ideální na ořezávání či osekávání kostí. Vzhledem k ceně a k předpokládanému použití (pan Bareš vyrábí hlavně lovecké nože), a také vzhledem k použitému materiálu lze očekávat, že nůž nebude parciálně zakalen tak, jako je originál. Přece jen dveře od vrtulníku běžný smrtelník nepáčí tak často, aby musel být na procházku po lese či loveckou výpravu vybaven sekáčem, páčidlem a majzlíkem.



Nože Hirschkrone ani Fox jsem neměl půjčené na delší použití. Fox na mně neudělal příliš dobrý dojem ani v obchodě (nůž, poudro docela ano). Hirschkrone bych asi nakonec, nebýt nabídky nože od Bareše, koupil. Nicméně měl jsem půjčenou pětipalcovou verzi od Pumy a musím napsat, že mně (hluboce) zklamala. To hluboce píšu v závorce proto, že jsem vůči Pumě měl přehnaná očekávání, a to i vůči tomuto jejich low-end modelu. Přesto – když si představím, že tato Puma loni v létě stála v podstatě totéž, co S1, tak škoda slov… Takže budu-li to hodnotit bez přehnaných očekávání, musím konstatovat, že Barešova AK5 v ostrosti a řezivosti převyšuje 440C, výdrž ostří je srovnatelná. Co mě však na Pumě překvapilo nejvíc byla její špatná ergonomie (např. ostré drážky pro zapření palce) a dále nepraktičnost výbrusu (široká čepel, nízký výbrus, faseta). Ačkoliv rozdíly jsou jen malé, šel Barešův nůž do řezu převelice ochotně, kdežto Pumu jsem musel vždycky ještě trochu přitlačit.



Bohužel nemohu ohodnotit nasazení Barešova nože na porcování zvěřiny. Nicméně mohu komentovat jeho použití na výpravě mimo civilizaci. Nůž bych považoval za slušný průměr. Samozřejmě je člověk třeba zrovna výše jmenovanými Fallkniveny trochu rozmazlený, ale v případě Barešova nože je třeba zmínit zajímavé chování užší čepele a zakulacené špice. Velice dobře se s tím třeba porcují kmeny na polínka. Docela dobře se díky zúžené čepeli za záštitou s nožem okrajuje proti palci, akorát třeba oproti Grohmannovi #4 je čepel těžší, takže se ruka dříve unaví. S nožem se špatně bodá. Osekání kolíku bylo dílem okamžiku, akorát bylo třeba se dobře trefit rozšířenou částí u špičky. Je to zkrátka nůž s osobitou ergonomií, na kterou je třeba si trochu zvyknout.



Abych nůž jen nechválil, musím konstatovat i pár záporů. Záštita a hlavice jsou mosazné, nerez či alpaka by byly vhodnější. Ručka je solidní, ale dřevo by samozřejmě mohlo být výraznější. Za největší slabinu nože považuji pouzdro, které je ušité z tenké kůže a nemá protiprořezovou vložku. Raději jsem nůž nosil v pevném pouzdře, které mám na nesmuka. Další dle mého názoru nevýhodou tohoto nože je příliš vysoký lesk. Každý sebemenší škrábanec je na něm vidět, myslím si, že noži by slušela spíše matová úprava.

A co napsat k fince z RWL-34? Je to vyloženě příjemný nůž do ruky, čepel je 9 cm dlouhá a 3,2 mm silná, nůž váží 110 g, ručka je ebenová, pouzdro na rozdíl od předchozího je velmi slušné a pevné. Nůž je koncipován na pomezí skinneru a klasické finky, celkové esovité prohnutí mu dává velmi příjemnou ovladatelnost, vysoký výbrus na relativně tenké čepeli umocňuje dobrou řezivost. Nožík zatím používám k takovým těm běžným svačinovým účelům, už jsem si otestoval RWLku na dřevě a celkově mě docela nadchnul. Mám rád jednoduché tvary a strohou funkčnost – tento nožík na rozdíl od svého tvarově složitějšího předchůdce toto splňuje na výbornou. Samozřejmě časem se asi i zde nějaká ta muška najde, ale o tom poreferuji až v komentářích k recenzi.



Takže jaký napsat závěr? Ty dva nože od pana Bareše, které se mi dostaly do rukou, mne nezklamaly, dokonce bych napsal, že mně vcelku mile překvapily. Variace na White Hunter rozhodně stojí za větší pozornost, než armyshopový Fox. Barešova finka už je trochu tvrdší oříšek (zatím jsem nepřišel na to, čí nůž mi tvarově připomíná), vzhledem k ceně si dovedu představit celou řadu alternativních nožů, na druhou stranu ale ten kdo koupí, neprohloupí. Stejný model dělá pan Bareš ještě i z damasteelu, ovšem zase za o něco vyšší cenu. Viděl jsem i podobný menší s osmicentimetrovou čepelí, takže se zřejmě na trhu tento nůž osvědčil. Tyto nože jsou někde na pomezí „handmade“ a malosériové produkce. Nejsou tedy unikátní, originální, ale také nestojí majlant. A vzhledem k příznivým cenám se jich musí prodat docela dost, aby se tím pan nožíř uživil a mohl si najít čas i na nějakou „volnou tvorbu“.

 


  
Podmínky používání | Prohlášení o soukromí | Copyright 2006 by Milan Pokorný | Vaše připomínky pište na support@knife.cz Powered by Progris