ZAREGISTROVAT   |  PŘIHLÁSIT   |
PROHLEDAT
Article Details
Výroba vrstveného pouzdra s parciálním barvením
2.1.2011, Samurai

 Po návodu na výrobu toulcového pouzdra na finky podle Romana a tvarovaného pouzdra podle DarkEdge jsem se rozhodl udělat návod na výrobu pouzdra vrstveného, neboť na dokončený nůž díky jeho velké „bowie“ záštitě nešel použít ani jeden předchozí typ pouzdra.


Toto vrstvené pouzdro jde ale použít i na nože s menší záštitou či bez záštity, rozdílem je to, že u výše jmenovaných pouzder tvoří kůži jen jeden ohnutý namočený kus kůže, zatímco u pouzdra vrstveného jde o sešití několika vrstev kůže (dno, boky, vrch,zdobení...).

Jednou z výhod tohoto pouzdra oproti těm tvarovaným za vlhka je to, že není třeba čekat na vyschnutí kůže či nutnost balit čepel do fólie. Jedná se prostě o pouzdro vyrobitelné tzv. na počkání.. Nejvíce času tak zabere šití, což se odvíjí od toho, zda je šev jednoduchý, dvojitý, jakou má dotyčný praxi v ručním šití a jak je pouzdro velké / rozteč děr.
 
Začínáme:

Základem je vytvoření papírové šablony, kterou postupně sestřiháváme na další díly. Položíme nůž na papír (nejlépe trošku tvrdší) a tužkou nebo tenkou fixkou obkreslíme tvar nože. Nakreslíme si čáru tvořící místo, kde se čepel po zasunutí opře o rukojeť a kde tak bude hranice mezi vrchním a spodním dílem. Rozhodneme si způsob uchycení pouzdra na opasek, což lze řešit více způsoby, buď proříznutím dvou drážek v třetinách šířky kůže pod rukojetí, nebo přišitím poutka, popř. ponecháním kůže delší než je nůž, jejím ohnutím a přišitím/přinýtováním a vytvořením tak poutka..

 
 
Nyní začneme přidávat materiál na boky čepele i rukojeti. Jeho šířka je odvislá od toho, zda bude šev jednoduchý či dvojitý, je také nutno přidat aspoň 2-3mm na obroušení boků a nerovností po slepení.
 
Příklad: chci dva švy, drážka na šev má 2mm, čili:
  • 2mm obroušení boků
  • 1mm na sražení hrany
  • 2mm ploška
  • 2mm drážka na šev
  • 2mm ploška
  • 2mm drážka na šev
  • 2mm po začátek čepele
což je 13mm.
Vezmu tedy pravítko a po 2cm vzdálenostech si udělám čárečky 13mm od obkreslené čepele, čárky pak spojím čarou a vznikne mi tak zvětšená čepel. Nyní musím přidat i na bocích kůže pod rukojetí, což záleží jak na typu poutka, tak na způsobu uchycení řemínku fixující nůž v pouzdře proti vypadnutí. Pokud řemínek vychází přímo ze spodního dílu, je nutné si pásky vystřihnout, položit nůž na papír, ohnout jeden konec, přidat 1cm a udělat konec, pak přehnout vrchní řemínek z druhé strany, přidat kolem 2÷3cm a taky zastřihnout.
Řemínek jde taky na spodní díl přišít nebo přinýtovat a zapínání jde jak na druck, tak na pecku, kovový otočný knoflík či jiné zapínání.
 
Takto zvětšená a rozkreslená šablona vypadá takto:
 
 
Papírovou šablonu vystřihneme, položíme na kůži čárami dospodu (aby byla chlupatá strana dovnitř) a obrys obtáhneme nějakým kulatým hrotem (šídlo, rýsovací jehla atd.. )
Poté šablonu odložíme a obrys zlehka vyřízneme zalamovacím nožem na vhodné pracovní podložce (např. smrková spárovka).
 
Upozornění: je třeba si nyní uvědomit, jestli jsme nůž omalovali tak, jak bude nošen a viděn druhou osobou, t.j jak bude natočený a na které straně opasku nošený (levák/pravák).. pokud by to nevyhovovalo, je pak nutné spodní díl kreslit podle šablony čárami nahoru a horní díl pak čárami dolů.
 
 
Nyní sestřihneme šablonu po rovině kde se čepel opře o záštitu a vytvoříme tak šablonu vrchního dílu:
 
 
Ten následně vyřízneme z kůže (orientace šablony viz upozornění výše):
 
 
Pokračujeme vystřihnutím šablony na okraj mezi čepelí a obvodem pouzdra
 
 
a následné vyříznutí z kůže. Tloušťka a počet boků je závislá na průřezu čepele.
Příklad:
  • čepel má jednotnou tloušťku 3mm, pak stačí jeden bok z kůže tl. 2,5mm
 
 
  • čepel se kónicky zužuje ke špičce jako zde od 5mm u záštity do ostré špičky, je tak nutné přidat další dvě vložky , neb kůže boků má tl. 2mm a tak do půlky udělám další bok a u záštity ještě jeden. Tím bude mít vnitřek pouzdra u záštity šířku 6mm a čepel při zasunování tak nebude zavazet zářezy ve hřbetě o boky kůže.
 
 
Kratší kousky boku je nutné směrem k špičce zbrousit do ztracena, nejlépe nahrubo kosícím nožem a následně dobrousit smirkem zr. 80÷180
 
 
Boky vložíme na vrchní i spodní díl z jeho chlupaté vnitřní strany a šídlem/jehlou označíme linii boku, pokud naneseme lepidlo.
 
 
Nyní slepíme jednotlivé kousky boků (pokud je jich víc), následně natřeme stranu boků směrem k vrchnímu dílu a vrchní díl po rysku chemoprenem a počkáme 5-15min (lepidlo je jen pomocné a není třeba čekat tak dlouho, jako když lepíme spoj držící jen lepidlem).
 
 
Jakmile přestanou natřené plochy lepit a jakoby oschnou, přitiskneme bok na vrchní díl a to tak, že začínáme od špičky, pod část u hřbetu vložíme prsteníček, aby se nám nechtě nepřilepil a pomalu ukazováčkem přitlačujeme bok na vrchní díl tak, aby šel po vnější hraně vrchního dílu. Jakmile je takto položena část u ostří, otočíme pouzdro (abychom viděli opět na hranu a neclonili si bokem) a postupně přikládáme i druhou část boku na hranu vrchního dílu.
 
 
Zařízneme konce boků co přelezly přes okraj vrchního dílu (jak jsme je napínali k hraně) a hranu zabrousíme na smirku do roviny. Následně ohranujeme vnitřní stranu kudy vstupuje čepel, neb se tam pak už nedostaneme.
 
 
Vyzkoušíme si, zda se čepel do pouzdra vleze a uděláme případné úpravy.
 
 
Natřeme bok a spodní díl po rysku, opět počkáme a slepíme od špičky podél spodní hrany s prstem vespod u hrany u hřbetu a pak uhladíme na okraj i tuto hranu.
 
 
Po zaschnutí obrousíme hranu pouzdra buď ručně na smirku, nebo máme-li na pásovce s hrubším pásem (aby kůži nespálil)
 
 
..ohranujeme..
 
 
a vyřízneme drážku na šev podle toho, jak jsme v prvním příkladě spočítali, tedy první 3mm od hrany a druhou 7mm od hrany. Drážku řežeme u horního dílu pouze v místě budoucího švu (pozor u špičky a konců na ujetí drážkovače):
 
 
u spodního dílu pak lze vnější či oběma drážkami švu pokračovat po celém obvodu pouzdra i u rukojeti popř. dozdobit podle uvážení.
 
 
Šití:
 
Začneme roztečí dírek švu, rozteč dírek udá nejen délku švu a jeho vzhled, ale i jeho pevnost. Šev by neměl být ani moc nahusto (hrozí protržení kůže při utahování), ani moc nařídko (jiný vzhled, slabší pevnost byť snazší a rychlejší)
 
Rozteč švů jde do drážky označit jak ostnatým kolečkem na to určeným, tak manuálně pomocí pravítka a šídla.
Začínáme dírkovat vždy od konců švu u záštity, neb na rovině jde každá změna rozteče poznat, zatímco v rádius u špičky lze schovat i případné zmenšení rozteče v řádu do 1mm, neb aby nám poslední dírka vyšla přesně do špičky drážky, je nutné posledních 5 dírek natáhnout nebo zkrátit tak, aby to plynule vyšlo.
 
 
Příprava děr:
 
Díry lze dělat více způsoby, pícháním kosočtvercovým či kulatým šídlem nebo provrtáním tenkým vrtáčkem aj. Účelem je vytvořit dírku na označené rozteči tak, aby se na druhé straně objevila taktéž v drážce a ne jinde. Já zvolil kosočtvercové šídlo 3mm, se kterým je snadné propíchnout i 2cm kůže.
 
 
Uchopím pouzdro do levé ruky, šídlo do dlaně pravé ruky, nasadím špičku šídla na pozici a tahem prstů pravé ruky k dlani vtlačuji šídlo do kůže tak, že pouzdro natočím, abych viděl na druhou stranu a pozoruji, kde začne pomalu vyjíždět špička šídla. Jestliže vyleze v drážce, protlačím šídlo skrz, když se ale špička objeví mimo drážku, povytáhnu šídlo o trochu zpět, nakloním ho více pod úhlem směrem k drážce a znovu zatlačím, než se špička objeví na středu drážky.
 
 
Pozice šídla při vpichu taktéž ovlivňuje vzhled švu. Když je kosočtverec podélně, stehy jsou tak dále od sebe, ale takto vpíchlé šídlo u tenké kůže a malé rozteče může vést k proříznutí kůže mezi dvěma stehy, neb je kůže šídlem naříznutá ve směru tahu nitě. Když je kosočtverec napříč, jsou stehy blíž, ale otvor je větší, jak ho nit roztáhne. Já zvolil vpich pod 45° , kde proříznutí nehrozí a stehy tak nejsou v naprosté rovině, ale lehce takto: ~~~~
 
 
Pouzdro po dokončení děr na šev:
 

 
Samotné šití se provádí pomocí dvou jehel na konci jedné dlouhé nitě. Typ a barva nitě je na každém, já zvolil hnědou voskovanou (ač bych to dnes změnil na dvě jinak barevné nitě).
Důležitá je délka nitě.. čím je tlustší šitá kůže, tím víc se navyšuje délka nitě.. v zásadě to jde odhadnou tak, že si změřím délku drážky pro šev a na každých 3mm tloušťky kůže je třeba délku zdvojnásobit.. je dobré si i přidat metr navíc, neb je lepší na začátku zápolit s dvoumetrovou nití než kousek od konce si nadávat, že to nevyšlo a muset to složitě nadvazovat.
Nejprve protáhneme první vnější dírkou u záštity (jedno zda u ostří či hřbetu) první jehlu (u silné kůže si pomáháme kleštěmi)
 
 
Jehlu vytáhneme skrz dírku tak, aby nit byla v kůži svou polovinou. Pak jednu jehlu protáhneme druhou dírkou zleva
 
 
A po jejím protažení vč. nitě prostrčíme stejnou dírkou druhou jehlu zprava.. a utáhneme konce.
 
 
Takto postupujeme ke špičce po vnějšku k druhé straně záštity, pokud máme dva švy tak přejdeme na vnitřní šev a jedeme opět k špičce a zpátky tam, kde jsme začali. Pokud chceme šev odolný proti případnému prodření (aby se nerozpletl) tak jednou za X děr můžeme při protahování jehel dírkou udělat klasické dva uzly.
 
 
 
 
Zakončení švu aby netrčel:

 

Nejprve protáhneme poslední dírou jehlu ze strany horní pohledové strany:
 
 
Pak spojíme konce nitě několika uzlíky poblíž poslední dírky
 
 
Nyní do dírky vtlačíme kulaté (tupé) šídlo, abychom si udělali místo na vtažení uzlíku do kůže
 
 
Nyní tímto otvorem po šídlu protáhneme postupně obě jehly na druhou (pohledovou) hranu
 
 
a tahem za oba konce současně vtáhneme uzlíky nití do otvoru po šídlu tak, aby na zadní straně zmizel v otvoru.
 
 
Ustřihneme konce a tupým šídlem tyto krátké konce vtlačíme zpět do díry. (pozor ať si zase nevytlačíme uzlíky! )
 
 
Nyní procvaknu díry pro konce drážek na protažení opasku, podél pravítka je zalamovacím nožem spojím řezem, který ohranuji ze všech stran.
 
 
Vyzkouším, zda nůž v pouzdře sedí:
 
 
 
 
Parciální barvení kůže:

Příprava na parciální barvení kůže je v nákresu linie barevného přechodu na pauzák přiložený na pouzdro. Zlehka si obkreslím konturu pouzdra a švů a případně kde končí barevný přechod rukojeti či linie ručky, na který budu navazovat.
 
 
Poté pauzák položím na stůl a tužkou si načrtnu vzor budoucího barevného rozhraní – dle své fantasie. Následně ve změti načrtlých čar vyberu tu správnou plynulou linii a zvýrazním ji tužkou či fixem. Vystřihnu pauzák po obrysu pouzdra:
 
 
Přiložím pauzák na pouzdro, přidržím jej prsty a druhou rukou obtahuji tupým šídlem (aby nerozřízlo papír či jej netrhalo) linii barevného přechodu na kůži. Tím vznikne v kůži viditelný obtisk.
 
 
Linii na pauzáku vygumuji (pokud nechci symetricky stejnou) , namaluji z opačné strany linii přechodu pro zadní stranu a stejným způsobem přenesu na kůži.
 
 
Následuje vytvoření plastického přechodu, na které je nejlepší použít paroh zbroušený do špičky s rovnou spodní plochou, ale jdou i kovová hladítka.
Zatímco levou rukou držím pouzdro (s nožem uvnitř aby se kůže neprohýbala), pravou rukou nejprve lehce objíždím hranou špičky parohu podél obtisklé linie přechodu a jakmile vznikne malá hrana, projedu parohem po ní ještě několikrát silněji s různě nahýbaným hladítkem, čímž vznikne ostrá hrana u linie, k jejímuž dnu se pozvolna svažuje plocha, jež plánujeme barvit.
Tato hrana je pro barvení nutná, neboť krom plastického vzhledu brání se barvě rozpíjet i na nebarvenou část (taková hráz).
 
 
Takto vytlačíme hranu podél linie jak přední, tak zadní strany a nezapomeneme ani na spoje obou linií na hřbetu, a to jak začátku, tak konce. Na hřbetu není nutné tolik hranu vtláčet, ono to v tomto směru kůže ani moc nejde a není to tak velká plocha, aby se nedalo rozpití předejít pečlivostí barvení.
 
 
Barvení plochy se provádí barvami na kůži, příp. lihovými barvami. Barvu nanášíme co nejtenčím štětečkem, já mám na to jede sestříhaný do špičky, kterým jde detailně barvit i tenké spáry aniž bych přetáhnul přes okraj. Plochu pak lze klidně dodělat po nabarvení všech okrajů tlustším štětcem.
 
Před samotným barvením pouzdra doporučím vzít si kousek kůže z odpadu, cvičně si udělat kus reliéfu s hranou a zkusit si nejprve cvičně nabarvit tento vzorek.. zjistíte tak jak se vaše barva chová, vsakuje či rozpíjí, jak vést štětec podél hrany, jak nepřetahovat atd.. až to zvládnete ke spokojenosti, přejděte k pouzdru (již bez nože).
 
 
Po zaschnutí barvy je druhá část povrchové úpravy a to nanesení tekutého vosku a jeho vyleštění hadříkem. Vosk používám přírodní zn. Kiwi, určený na obuv, má houbičku, se kterou se snadno nanáší a po jeho vyleštění povrch kůže ztmavne, póry se zatáhnou, chlupy se slepí a uhlazením hadříkem srovnají jedním směrem a nehrozí tak snadné zašpinění jinak náchylné přírodní kůže.
 
Jak postupuji:
 
nachystám si kus hadru, ideálně režné plátno, bavlna atd.. prostě nesmí být hladké, nesmí pelichat nitě, nesmí barvit a když setře z kůže vosk musí se samo jakoby zalepit..
Vosk je nutné nanést nejprve na plochu! Pokud by jste nejprve natřely hrany, vosk by vytvořil u krajů linky vosku, které až by jste přetřeli znovu voskem po ploše, by ztmavly a už se to nedá odstranit..
Čili natřeme plochu voskem, hadr smotám tak, abych vytvořil v prstech takový „zdrcek“ (jak kdybych dal do hadry ředkvičku a přes hadru jí zatočil) a tímto kusem látky jezdím po kůži ve směru její srsti. (pokud nevíte, kterým směrem má kůže srst, přejeďte si s ní po triku, v jednom směru se bude jakoby zachytávat jakoby háčky – to je proti srsti, čili z opačného směru nanášíme vosk i vyhlazujeme.
 
Takto navoskujeme nejprve pohledovou plochu u rukojeti, pak vnitřní plochu u rukojeti a hranu pouzdra u čepele, pak hrany tohoto navoskovaného,
 
 
 
následně pohledovou dvoubarevnou plochu u čepele, zadní stranu u čepele a nakonec hranu obvodu pouzdra.
 
 
Osazení zajišťovacího řemínku:
 
Poslední operací je dokončení zajišťovacího řemínku. To se mění podle použitého typu zapínání viz začátek návodu, já zvolil oděvní druck.
Nejprve si vyberu spodní řemínek a označím místo pro spodní část drucku. Vycvaknu si dírku. Jelikož je ale bohužel často spodní dřík nýtu příliš krátký (když má látka do 1mm zatímco kůže 2mm a více), nestačí tak originální protikus a musel jsem najít řešení. To spočívá ve vložení dvoudílného sedlářského nýtku typu Massag 66 (nebo delší 69) do spodního dříku a do vrchního dílu vložím hlavičku z menšího dvoudílného nýtku typu 20Z.
 
Takto to stačí sklepnout hlavičníkem pro nýtky 20Z a spoj je pevný i přes kůži.
 
 
Jak případně spojit tento spodní díl s kůží ve vašich podmínkách už nechám na vaší zručnosti a improvizaci.
 
Vložím nůž do pouzdra, řemínek se spodním druckem obtočím kolem rukojeti, přetáhnu přes něj druhý řemínek a šídlem označím střed pro dírku horního dílu drucku.
 
 
Ten má naštěstí dřík už delší a je tak možno jej naklepnout podle návodu pro látku.
 
Tímto je pouzdro hotové a nyní výsledek:
 
 
 
 

2.1.2011 © Samurai

 


  
Podmínky používání | Prohlášení o soukromí | Copyright 2006 by Milan Pokorný | Vaše připomínky pište na support@knife.cz Powered by Progris