Article Details
Tři nože od Imra - Luckylaky
23.9.2011, Samurai

 

Již delší dobu se s Imrem známe a poslední dobu mě celkem pěkně zásobuje noži, proto bych vám jich chtěl pár představit a něco o nich napsat.
Od mé první recenze jsem se trochu poučil a zjistil, že to chce více textu, takže proto píši rovnou o třech nožích naráz.
Kousky, které bych vám všem chtěl představit a ukázat jsou Macek, Prcek a Bedo. Všechny nože prošly ruční výrobou a všechny také mají svoje originální kožené pouzdro. Každý z těchto nožů má své specifické využití a každý vyniká v jiných činnostech. Imro vždy odvede na noži výbornou práci, co se týče zpracování, tak i výsledného doladění detailů. Kožená pouzdra jsou bytelná a na sto procent splňují svůj účel.

 


Něco o samotných nožích

 

Macek : Tento velký sekací nůž byl první, který se ke mně dostal. K tomuto noži jsem měl vztah již delší dobu před jeho koupí, účastnil jsem se s ním soutěže na knifestu, kde jsem obsadil 5. místo. S nožem se mi velice dobře pracovalo a celkově jsem s ním byl velice spokojen a asi po měsíci byl můj.
Něco o noži samotném. Délka nože je 38cm, z toho čepel 24cm, šířka ve hřbetu úctyhodných 8 milimetrů, váha necelých 870 gramů bez pouzdra. Materiál je kovaná pérovina, jemně leptaná čepel, ručka je ořech podložený kůží, která při sekání tlumí nárazy a vše je staženo měděnými nýty. Při těchto parametrech je určitě každému jasné, proč si nůž získal tak příznačné jméno.
Nejdříve pár fotek přímo od Imra ze vzniku nože samotného.
 
 
Nůž používám hlavně místo sekerky, na přípravu dřeva na oheň, nebo na odvětvování kulatin. Díky své váze je Macek opravdu velice pádný, takže i na přesekání většího kmene stačí opravdu jen pár ran. Díky výbrusu a šířce materiálu čepele nezůstává ,,viset,, ve dřevě, což se o jeho předchůdcích ze sériové výroby říci nedá. Štípání za pomoci tlouku jde velice rychle a čistě. Při troše snahy se dají s nožem bez problému krájet potraviny jako jsou cibule a rajčata... S nožem jsem při přípravě dřeva neměl nikdy problém, ať se to týká funkčnosti, nebo použitých materiálů. Ostří drží velice dlouho a dostat ho do původního stavu je otázkou pár chvil.

 
 
 
 
Prcek : Tento nožík mi velice připomíná sériové nožíky od firmy Fallkniven F1, nebo Esee 3, které už jsem měl možnost mít. Prcek je z oceli D2, kalené na tvrdost 59 HRC, délka nože samotného je 20 centimetrů, čepel má délku 9 centimetrů, šířka ve hřbetu jsou 4 milimetry. Příložky jsou dřevo Zebrano, stažené pomocí dutých nýtů. Prcek je ideální malý nožík do kombinace právě k velkému sekacímu noži. V ruce nůž sedí opravdu jako ulitý, nikde nic netlačí a ruku krásně vyplní. Imro nechal na hřbetu ostré hrany na použití firesteelu a musím říct, že jsem zatím s ničím lepším neškrtal. Stačí opravdu jen pár tahů a proud jisker je obrovský. Prcek je opravdu nůž na různorodé práce, od jemných i po hrubší. Při samotném nošení o noži člověk neví, nikde se neplete a pořád může být po ruce.
 

Bedo : Velikostně mezi Mackem a Prckem leží právě tento nůž pod názvem Bedo. Střenky Grenadill, materiál nože RWL34 a celková délka nože je 26 centimetrů, samotná čepel měří 13 centimetrů. Tento nůž mám ze všech tří kousků nejkratší dobu, ale jako s každým výrobkem od Imra jsem s ním moc spokojen. Kdybych měl říci něco o využití nože a jeho řezných vlastnostech, je to nůž spíše na jemnější práci kvůli šířce čepele, která je 3 milimetry, ale je neobyčejně řezivá. Nůž je velice lehký a díky toulcovému pouzdru se dá nosit u sebe každý den.

 

 

 

Nože jsme si představili, takže teď k jejich přednostem a hlavnímu využití. Budu postupovat nůž po noži a spolu s fotkami bych je chtěl přiblížit a říct jejich hlavní přednosti. Na testování jsem si vybral jak práci se dřevem, tak i masem.
 
 
Macek
Jak jsem již zmiňoval, tento nůž je hlavně nůž na přípravu dřeva. Měl jsem strach, jestli se díky šířce bude do dřeva zakusovat, nebo jestli bude spíše jako štípací sekera. Naštěstí se zakusuje velice ochotně a jako hlavní přednost beru to, že nezůstává ve dřevě a díky jeho váze se nemusí úplně dosekávat a nůž ke konci dřevo přerazí. Ručka je dosti mohutná, v ruce mi sedí nůž dobře a hlavně ani po delší práci netlačí. Kůže, kterou je rukojeť podložená tlumí nárazy na minimum.

 
S nožem jsem zkoušel drobnější práci, jako je krájení rajčat a cibule, což šlo naprosto v pořádku. Je jasné, že po delší době krájení nůž v ruce poměrně ztěžkne, ale samotné krájení jde bez problému. Co se týče pečiva, zkoušel jsem ho také a rozkrojit housku nebo bagetu nedělá noži problém.

 
Jako další věc jsem zkoušel drobnější práci se dřevem, zahrocení.
 

Macek je opravdu těžký pracovní nůž na dřevo. Vyzkoušel jsem suchou borovici, ulomené borovicové větve, samozřejmně i tvrdé dřevo. Měkčí dřevo s průměrem kolem patnácti centimetrů jde opravdu na pár seků. U tvrdšího dřeva se musí zapracovat už víc, každopádně nůž to bez problému zvládne.

 
Pro ilustraci přikládám videa z práce s Mackem.
 
 
Prcek
Tento nůž je doplněk k většímu noži, nebo společník například do města. Díky jeho velikosti se vejde všude a člověk o něm ani neví.
Prcka používám na jemné řezání dřeva, hoblinek na podpal, ale také na zpracování masa. Pro tento test jsem si připravil pětikilového kapra, kterého jsem nožem kompletně zpracoval.

 
Zbavit kapra šupin, ploutví a vnitřností nebyl problém, nůž je opravdu velice řezivý. Oříškem byla hlava, kterou jsem musel obříznout z jedné, pak z druhé strany a následně odtrhnout. Na odseknutí ocasní ploutve jsem použil tlouk. Nůž v této zkoušce obstál naprosto v pořádku. Pokud bych nůž porovnal s nožem F1, který jsem vlastnil, tak při stejné ostrosti (můj subjektivní názor) se mi opravdu lépe řezalo právě s nožem od Imra, nikde žádný zoubek. V ruce sedí naprosto výborně a díky tomu je velice obratný.

 
Další test pro nůž, byla již mnou zmiňovaná práce se dřevem. Při rozumném použití nože není problém štípnout pár třísek na podpal s použitím tlouku. 

 
Nůž zvládl třísky a nařezat pár hoblinek je radost.

 
Škrtání firesteelem a práce se dřevem.
Obrazové představení a porovnání s Esee 3.
 
 
 
Bedo
Bedo je univerzální nůž na běžné každodenní činnosti. Od přípravy zeleniny, masa, tak i pro práci se dřevem. Nůž má jednoduché kožené pouzdro a rád ho nosím každý den u sebe. Nůž je díky tloušťce tří milimetrů ve hřbetu velice lehký.
S nožem jsem zpracovával cejny. Záměrně jsem s Prckem dělal velkou rybu a s Bedem jsem chtěl zkusit zpracoval ryby menší.
Oškrábat ryby nebyl problém, během několika vteřin byly šupiny dole.

 
Vyvrhnutí nebylo pro nůž problémem.

 
Doslova po pár minutách byly ryby kompletně zpracované a připravené na tepelnou úpravu.

 
Další zkouška pro nůž bylo zpracování sedmi divokých kachen.

 
Stáhnutí, vyvrhnutí a následné rozporcování zvěře šlo rychle. Nejvíce času mi zabralo samotné stažení, přes chumel peří jsem musel koukat kam nožem řežu. Vyříznutí prsíček šlo opravdu samo, zde vynikla tenká a řezivá čepel. Kosti křídel a stehýnek jsem přelamoval opačným koncem čepele a následně přeřízl jen šlachy.

 
Ve výsledku jsem měl dvě celé kachny a zbylých pět kusů jsem rozboural a následně připravil na gril.

 
Po práci s masem jsem s nožem vyzkoušel práci se dřevem. Ořezat prut, nařezat šupiny na zátop.

 
Po veškeré práci byl nůž ve stoprocentní kondici a holil. Přesekával a řezal hlavy ryb, ploutve, kosti a šlachy kachen. Několikrát jsem nožem sjel po kosti, pokaždé bez problému.

 
Videa a použití nože Bedo.
 
Závěrem bych chtěl říci, že každý ze tří nožů má své pole působnosti, kde vyniká. Do lesa beru vždy Macka a k němu přidávám jeden z menších nožů. Nikdy se nedá najít ideální nůž, ale dá se mu přiblížit kombinaci dvou nožů :-) Já raději než zavírák, nosím menší pevný nůž,      pevná konstrukce u mě budí větší jistotu než u zavíráku. Imro má nože a pouzdra dotažené do posledního detailu. Vše je na milimetr slícované. Výbrusy u všech nožů jsou rovnoměrné a nože byly dokonale nabroušeny. Za cenu sériového nože dostanete jedinečný kus, který kvalitou, zpracováním a použitými materiály zdaleka nůž seriový překoná.
Nože používám daleko více než jen pro potřeby recenze, ale bohužel nemám většinou u sebe fotoaparát, nebo kameru. Protože kvalitu nože ukáže až používání, nejen hezké fotky a popisky kosmických materiálů výrobce.
Z mých zkušeností a hlavně ze zkušeností nožířů bych řekl, že pérovina je opravdu houževnatý materiál, který je na nože do přírody, kde se počítá s hrubším zacházením a broušením v ,,bojových podmínkách,, ideální. Ocel RWL34 vyniká svou výbornou řezivostí a trvanlivostí ostří, což nůž staví na pozici nástroje na drobné práce, zpracování masa, kde při užší šířce čepele vynikne jeho řezivost. Materiál D2 je též výborně řezivý a co se týče výdrže ostří, je u nožů z tohoto materiálu více než slušná. Když jsem se ptal myslivců, kterou ocel mají na loveckých nožích, nebo kterou by chtěli mít, nejčastější odpověď byla právě ocel D2. V době práškových ocelí si můžeme říct, že D2 je už mimo hru, ale opak je pravdou. Často čítám o super materiálech na zavíracích nožích, které řežou podélně vlasy a další ,,vychytávky,, bohužel pro moje použití to nemá význam a tyto nože začínají a končí právě u řezání papíru. Hlavní přednosti a nevýhody nože a meteriálů se ukaží až když se nůž opravdu používá a nejenom nosí.
 
                                                                              Lukáš (LUCKYLAKY)

 


Jméno  
Výrobce Imro 
Druh nože Pevný 
Druh výroby Nožíř 
Materiál čepele  
Materiál rukojeti  
Materiál záštity  
Materiál ostatní  
Cena (Kč)  
Délka celková (mm)  
Délka čepele (mm)  
Délka zavřený (mm)  
Typ pojistky  
Otvírání  

  
Podmínky používání | Prohlášení o soukromí | Copyright 2006 by Milan Pokorný | Vaše připomínky pište na support@knife.cz Powered by Progris