ZAREGISTROVAT   |  PŘIHLÁSIT   |
PROHLEDAT
Article Details
Kalírny aneb když není pec doma
15.6.2020, Samurai
Poslední dobou se setkávám často se situací, kdy nadšenec nožíř koupí ocel, vyřeže si čepel, udělá výbrus, otvory na čepy i závity pro příložky a je schopný si doma dokončit kompletní nůž.. chybí mu jen jediné – Kde si čepel nechat zakalit!

Poslední dobou se setkávám často se situací, která mě vedla k vytvoření tohoto článku, jenž snad pomůže více lidem, ale pomohla i mě samotnému. Jedná se o situaci, kdy nadšenec nožíř koupí ocel, vyřeže si čepel, udělá výbrus, otvory na čepy i závity pro příložky a je schopný si doma dokončit kompletní nůž.. chybí mu jen jediné – Kde si čepel nechat zakalit! Někteří to zkouší amatérsky ve výhni, což jde u péroviny a pár uhlíkovek, ovšem je to takové kalení podle oka, pro pocit.. neví pak ani tvrdost, popouštění je často podobné a výsledkem je často čepel s malou tvrdostí, nebo naopak čepel prasklá..

Většina nožířů chce nůž vyrobit z oceli kvalitní, často drahé a proto nechce špatným tepelným zpracováním zkazit celou svou práci a začnou hledat, kdo by jim čepel zakalil – Kalírny.

Kdo má poblíž nožíře s pecí, má vyhráno, ovšem majoritní část ve svém okolí nic podobného nemá a nezbývá tak než čepel někam na zakalení poslat poštou. Začnou tak hledat kalírny, ovšem to, že někdo nabízí zakalení čepelí, ještě neznamená, že to nepokazí a nevrátí čepele zpátky ve stavu, ve kterém nožíři stojí vlasy na hlavě a hladina adrenalinu stoupá závratnou rychlostí.

Nejčastější chyby, které mohou u špatného zakalení vzniknout:

Prasknutí čepele:



Zvlnění čepele:


Prohnutí čepele:


Snaha o narovnání sekáním do plochy:


Proto jsem se rozhodl kalírny otestovat sám a zjistit možnosti kalení, potřebnou přípravu i možnosti s tím spojené. Jako první byla volba, kterou kalírnu zvolit.. po více kladných referencích od známých nožířů jsem zvolil rodinnou kalírnu Prikner, sídlící u hranic na severu naší země.

Připravil jsem si řadu nožů ze dvou ocelí a dvou tlouštěk materiálu tak, abych pojal co největší množství typu, výšek, tlouštěk i tvarů výbrusů. Jako silnější ocel tl. 5mm jsem zvolil levnou ocel AK5, jako slabší verzi ocel N690 v síři 3,5mm.



Spolu s tím jsem vedl rozhovor s paní Priknerovou, za jejíž vstřícnost ,odpovědi i fotky děkuji. Nyní k informacím ke kalení, na něž jsem se ptal:
1) - jak tlusté ponechat ostří?

To je jen na vás. Prokalitelnost uvedených materiálů je dobrá, tvrdosti budou v celém průřezu materiálu stejné. Takže pokud si ostří nevyhřejete při broušení, nebude s tím problém

2) - jak nahrubo nechat povrch?

Z pohledu TZ na tom nezáleží, pouze potřebujeme mít místo pro měření tvrdosti. Zpravidla měříme na části, která pak na noži není viditelná (na střence). Když nám tam necháte hodně hrubý povrch, bude to vadit. Další aspekt jsou deformace. Nevím jak dlouhé čepele máte a jaká je historie materiálu, abychom mohli predikovat míru deformace (ke které zaručeně dojde). Čili vy tam potřebujete rezervu pro broušení k odstranění deformace, ale jak velkou, to nedokážu říct.

3) - je třeba na řapu mít otvor na zavěšení?

Není. Čepele šaržujeme jiným způsobem.


4) - co vám u kalení nožů dělá největší problémy? Co když dojde k deformaci?
Neřekla bych, že máme s něčím vyloženě problém. Někdy nás mrzí, že dojde k velké deformaci, které i při všech opatřeních nejsme sto zabránit. Prohnuté nože zásadně nerovnáme, to necháváme na nožířích. Občas se stává, že je nesoulad mezi požadavkem a skutečně možnou dosažitelnou tvrdostí, to se pak řeší telefonicky se zákazníkem.

5) – Jaké druhy kalení čepelí nabízíte:
Pokud je to možné ( materiál to dovolí), volíme pro TZ čepelí přednostně vakuové tepelné zpracování, protože je nejpřesnější, nejšetrnější a vykazuje nejmenší deformace.
Tzn. folii vůbec nepoužíváme, není to potřeba. Čepele jsou dostatečně chráněny.
Stejně tak klasické TZ - v dnešní době neznám nožíře, kteří by používali materiály, které nelze kalit ve vakuu.
Možné to samozřejmě je a v případě potřeby bychom snad vyhověli i takovému požadavku. Občas je požadavek na zmrazování, tato technologie je také v našem repertoáru.

6) - jak se pozná, jestli byla čepel kalena ve vakuu, folii nebo bez ničeho?

samozřejmě pokud je ocel kalená bez ochranné atmosféry, bude povrch zoxidovaný a okujený (to ale u nás neděláme).  Po kalení ve vakuu je povrch jasně stříbrný, popouštěním však většinou získává barvu v závislosti na popouštěcím prostředí a teplotě popouštění.
Díly tak mohou zůstat stříbrné až šedé, někdy jsou ale zlatavé nebo naopak do modra. Pokud byste měl zvláštní požadavek na barvu povrchu, je potřeba to dohodnout předem.

7) – provádíte i parciální kalení čepelí, tedy jen linii ostří?

Parciální kalení neprovádíme.

8) - jak kalíte damaškové čepele z několika materiálů? případně sendviče nerez/uhlík..?

Damaškové/ sendvičové oceli kalíme buď podle tabulkových teplot ( např. RWL34 má jasně dané hodnoty výrobcem) nebo pokud je to damašek vyrobený individuálně nožířem, tak nám musí nožíř sdělit, které oceli byly použity a v jakém poměru. Z toho pak odvozujeme teploty pro tepelné zpracování.


9) - jaké jsou rozměrové limity čepelí z ohledu na pec?
Rozměrové limity - min nejsou a max 900 mm délka ( též jsme tu už kalili velký samurajský meč).

10) – na kolik takové kalení vyjde?

(ceny obecně sdělovat nechtěli, ale vydyndal jsem aspoň pro představu..)

Ceny jsou individuální podle množství a požadavků, obecně se dá říct, že min. cena zakázky je 300,- a ceny základního vakuového zakalení se pohybují u malých nožů kolem stovky/ks a u větších kolem 160,-/ks plus poštovné s dobírkou

11) Jak vám nože zaslat?

Čepele nejlépe ve folii, v krabici, vyplněné tak aby se nemohly pohybovat a objednávku na samostatném papíru s uvedením Tepelného Zpracování, materiálu, Adresou objednavatele a kontakty na něj plus případné požadavky.



Tolik k dotazům a nyní trochu obrázků:

Vakuová pec používaná ke kalení čepelí:





Proces přípravy nožů do pece tak, aby nedošlo k průhybu:



A nyní jak dopadly mnou zaslané čepele po zakalení.. nejprve jak vypadá povrch čepelí po vakuovém kalení (až vám někdo bude tvrdit, že tu černou čepel jak bota kalil ve vakuu, víte už že lže)..





A nyní pár fotek nožů před kalením a po kalení.. průměrnou tloušťku ostří jsem záměrně měnil, čili se pohybovala mezi 0,3 ÷ 0,5mm, výbrus plochý, různé výšky

N690 tl. 3,5mm, vysoký jednostranný výbrus japonského typu:






N690 tl. 3,5mm, vysoký oboustranný výbrus kuchyňáku:






AK5 tl.5mm vysoký oboustranný plochý výbrus až ke hřbetu:




AK5 tl. 5mm oboustranný výbrus, přivařený závit M6 na trn:






AK5 tl.5mm poloviční oboustranný plochý výbrus:




S výsledkem kalení jsem spokojený.. čekal jsem daleko větší deformace na to, jak tenké ostří jsem jim tam schválně poslal, abych zjistil co ještě jde a co je už rizikové. Komunikace probíhala dobře, termín byl do týdne(což asi záleží dle aktuálního vytížení kalírny) a výsledná tvrdost u AK5 byla 57HRC a u N690 byla 59HRC.

Zavěr: Doufám, že jsem tímto článkem pomohl těm, co s kalením a kalírnami ještě neměli zkušenosti a tyto jim umožní změnit kus oceli na nůž, který bude dlouho držet ostří a bude sloužit jak má.

  
Podmínky používání | Prohlášení o soukromí | Copyright 2006 by Milan Pokorný | Vaše připomínky pište na support@knife.cz Powered by Progris