Kdyby si někdo chtěl ušetřit práci s překopáváním kuchnyňské trouby a pořídit si mazlíka....
http://nabidky.abc.cz/nabidka/234877-cz-pec-kalici-vakuova-typ-kopp-vgh-75/

Když už jsme u toho kutilství, (i když mě se to netýká) jak zlepšit kalení v domácí plynové výhni? Horký vzduch tam musí být kvůli hoření (při nedostatku kyslíku to nehoří nebo bouchne). Kdo má jaké zkušenosti?
Nebavím se o kalení exotických materiálů, ale jak nejlíp pracovat s tím, co má leckdo doma.

Jen poznámka k podmražování ocelí: V knize o TZ z roku 1948 (český překlad 1952) je tento postup popisován jako celkem normální a je zde odkaz na základní mechanismy ve struktuře a principy při podmražování ocelí (i když ještě bez takto honosného názvu) z roku 1937. Takže žádný výplod geniálních českých mozků, ale již předválečná rutina.

stejně bych vsadil že to byly český předválečný mozky

Našel sem tuhle tablku.Vliv podmražování na odolnost proti opotřebení

Gonza vložil tyto přílohy:

Měl jsem na mysli spíš ochranou atmosféru(plyn) než nátěr nebo folii.
Nebudu řešit a radši to svěřim poště a Liberci.
Želvo dík.

přítomnost dusíku ovlivňuje strukturu materiálu(hlavně při tavení),vakuum je vtomhle směru výhodnější protože při vysokých teplotách se množství plynů obsažených v oceli sníží a struktura je pak uspořádanější,pravidelnější..tedy více kvalitní tepelné zpracování..na kolik by měla taková atmosféra vliv a jaký rozdíl by byl mezi tepelným zpracováním mezi dusíkem a vakuem na čepel nože se dá těžko posoudit, záleží na každém konkrétním materiálu, nejspíš by to při užívání člověk ani nepostřehl..podstatné je že to zabrání přístupu kyslíku-oduhličení a oxidaci..pokud jsem zde uvedl něco špatně nechť mě zkušenější kolegové opraví, neb se stále učím..

želvo, to co píšeš o přínosnosti vakua na vlastnosti oceli platí při výrobě pokud je ocel v tavenině, u tepelého zpracování má vakuum vliv jen na jakost povrchu a možná na menší riziko deformace při kalení. Takže pokud kalíš ve vakuu nebo vhodném inertu tak tam rozdíl není. Samozřejmě bude rozdíl v kvalitě povrchu, pokud sice ohříváš ve vakuu nebo pod inertem a pak to prásneš do oleje nebo kalící soli, ale jinak tam výrazná změna vlastností není.

Ahoj chlapi, měl bych na vás otázku. Na šroťáku jsme si koupil prasklý ložisko, vykoval na plocháč, vybrousil kudlu, dal kalit, nůž se uhnul, tak jsem ho narovnal (po ohřevu), dal kalit znova. Kalení šlo do oleje, ale protože byl po prvním kalení dost horkej, dochladil sjem to z oleje do vody. Po začištění byla na celém noži pavučina trhlin a nebyly povrchové. Tak bych se chtěl zeptat, přepálil jsme kovací teplotu (okujený to bylo, ale ne zas tak moc)? Špatná doba ohřevu? Špatný vstupní materiál (ale když jsme si vybrousil kudlíka a srovnal strany, žádné trhlinky jsem nepozoroval)? Nebo jsme prostě debil a kalení olej -voda se nedělá? Mě napadlo, že jsem to podělal právě tím dochlazením do vody - byl nerovný povrch nože (vlivem vrstvičky oxidů a spáleného kovu) - někde bylo na povrchu nože oleje víc než jinde a jak to šlo do vody, dochladil se nerovnoměrně a tím se roztrhal...

A mohl být takový pěkný Můj první s fileworkem...5 dní práce v čoudu Holt když je člověk kopyto...

Pardon, jen tak mimochodem, co je to okujený povrch?

Conan:Ložiska jsou celkem citlivý na překročení kovací teploty(vlastní zkušenost podložená i literaturou)Takže když už je bílý s velkou pravděpodobností v něm po překování a vybroušení objevíš praskliny.Tím postupem chlazení při kalení jsi tomu nejspíš ještě pomohl(ono se to obvykle dělá obráceně-pak se jedná o tzv.lomené kalení.Ne všechny oceli jej však snáší.Ovšem je li vhodně aplikováno,může podstatně zlepšit některé vlastnosti oceli.)Ložiska,coby značně namáhané konstrukční součástky jsou i značně přesně tepelně zpracovávána.

Ložiska jsem zkoušel svařovat a po vybroušení se mně tam trhlinky neobjevily,spíš jsem tam našel místa,kde nedošlo k řádnému svaření.Kovací teplota ložisek je od cca 800 do 1050stC.Myslím si,že problém byl v ochlazování po kování a téměř určitě to kalení s dochlazením ve vodě.Ložiska mají napouštěcí teploty 150až 170stC.Olej zanechá součástku teplou 300 i víc stupňů a tehdy mi to také prasklo.
I když je napsáno,že lze kalit do vody/z nižší teploty/nikdy se mi to nepovedlo.Takže nyní,když se rozhodnu pro lozisko,kalím do oleje a to do takového množství až je součást studená,poté napouštím v olejové lázni nad plynovým vařičem a teplotu hlídám normálním teploměrem do 200st.C.

Ono je taky několik typů ocelí k výrobě ložisek(po světě je toho celkem dost) a splašíš i ložiska rumunský,ruský apod.(prostě zahraniční výroby).Dokonce jsem nedávno zjistil mně do té doby věc neznámou,že se u nás vyrábí(vyráběla) i ložiskovina se značným obsahem chromu(snad přes 13% nevím jistě musel bych prohledat všechny složky v kompu co mám o materiálech značená 16 100něco).Tuhle zkušenost(Praskliny po kování z vysokých teplot) mám i se surovou 14 109.Opatrně ohřívat a když už to má přechod ke světle žluté(taková citrónová)-okuje se dají seškrábnout je to tak maximální teplota ke kování(ono to odpovídá tak těm 1050).Svařovat jsem ji taky zkoušel se stabilkou-potřeboval jsem něco do sendviče na ostří,ale výsledek jak píšeš.Na 5cm svařených vycházel tak 1cm nesvařenej a zrovínka na "strategickým" místě

Mám také jednu otázku....
Jako plno dalších mě letošní Lipová nějak naočkovala a nadchla pro házení nožů. Už jsem to dělal dřív, pak to nějak ustoupilo a teď se do mě vlila zase nová krev. A ještě navíc když jsem viděl, co vyrobil Seržant, tak jsem si řekl, že si taky musím udělat vlastní. Abych z toho měl ten správnej požitek.

Co když použiju 14260? Pružinovka by snad na to nemusela být špatná ne?

14 260 je na to výborná, když jí popustíš do pružiny tak úplně supr..k tomu ložisku, ložisko se dá svařit když se už rozpláclé nacpe do jeklový krabice s boraxem a zavaří se dovnitř..svar musí být čistý bez trhliny,dovnitř se nedostane vzduch a tak se to pak pěkně spojí..krabička se může oddělit azbestem od ložiska nebo se pak prostě odbrousí..

[quote=INMU]Mám také jednu otázku....
Jako plno dalších mě letošní Lipová nějak naočkovala a nadchla pro házení nožů. Už jsem to dělal dřív, pak to nějak ustoupilo a teď se do mě vlila zase nová krev. A ještě navíc když jsem viděl, co vyrobil Seržant, tak jsem si řekl, že si taky musím udělat vlastní. Abych z toho měl ten správnej požitek.

quote]

To teda bude příští rok boj.Už teď se těším.

Udělej to z libovolné listovky ze šroťáku baj voko zakal(raději míň nežli víc.Rozuměj pokud bude teplota místo 840 jen 810 pak to bude z hlediska vlastností lepší než kdybys kalil z 900.)Starej majzlík by taky nemusel být k zahození,respektive po překutí bude k "zahození"ideální.

Já nemám možnost kování, takže pro mě připadá v úvahu nějakej plocháč a vybrousit. Čili teď přemejšlim nad nějakym jednoduchym tvarem, abych se s tim nemusel moc crcat.

Díky za odpovědi, potvrdili jste mi můj diletantismus. Bohužel ruka byla rychlejší než mozek. Chtěl jsem to fuknout do vody a pak rychle do oleje, ale bohužel, po zkušenostech z předchozího kalení ložisek jsem to rovnou fouknul do oleje.

Jo a jednou jsem kalil ložisko do vody (3 stupně!!!!) a vyšlo to super, jediná trhlina, nic, jen jsem si to blbec, zlomil pak v ruce

To Ládes: Já vím, že ložiskovina je háklivá na přepálení teploty, proto jsem to koval (bohužel nemám teploměr) z teplot barvy zapadajícího slunce (taková oranžová, světle). Takže si myslím, že to je tak, jak jsem psal a potvrdil mi to georgius, že jsem to pos...al tím olej voda...

Chlapi, ještě bych měl jednu prosbu, neposkytl byste někdo pružinovku, nebo staré listové péro z auta? Bezúspěšně se ho snažím sehnat už rok po různých šroťácích a nic Chtěl bych to na nějakej brutalkudel. Takže představa by byla tak cca 5mm tloušťka, šířka tak alespoň 60mm a délka tak 40-50cm. Koupím, zaplatím, budu vděčný, popřípadě můžu vyměnit za Cu destičky na záštity (50x50mm, tl 2 - 3 mm, i jiné destičky-pasy, nebo jatobu). Nebo zaplatím a přidám něco z toho.

A všem tady na KNIFE díky, protože bez vašich rad bych do teď mlátil do nějaké konstrukční 11ky a divil bych se, že je to bláto...

Já sice jezdím v trabantu, který má těch pér až až, ale zatím ho neplánuju rozebrat
Ale až ho rozeberu, tak na těch pérech zbohatnu, nejsi první kdo je schání.