juraj.trnka: Mylsel jsem to tak, že k monomeru můžeš přidat vhodné iniciátory polymerizace a pak ti to vytuhne i bez toho zahřívání. To znamená, že to můžeš používat podobně jako EPO s tvrdidlem i když půjde o PMMA pryskyřici.

Tak pánové, už byla dodávka exsikátorů ohrožená. Žena na ně dostala zálusk a už si v jednom suší rajčata Na fotce jsou rajčátka pod vakuem, vaří se při pokojové teplotě Ale nebojte, prý se spokojí s 250mm. Ty 300mm jsem pro vás zachránil

QNX vložil tyto přílohy:

Přátelé,proč to nenechat na těch co to umí,jenom plácáme peníze na objevené,jenom nezdílené,mám doma špalek za 2500,- který by dneska stál 700,-,cena šla dolů,tak buďme rádi.
Čau Jirka

Dakujem,tak toto je velmi zaujimava informacia,len ake stanovisko k tomu zaujime aj vyrobca,ci daco take ponukne,myslim si ze by to mohlo byt super.

Proč vlastně vyrábíme nože, pouzdra ....atd.? Proč to nenecháme na těch, co to umí?
Ono to možná není ani tak o penězích jako o prosté hloubavosti. Kdo si hraje nezlobí. Za mě věc, kterou udělám vlastníma rukama má daleko větší hodnotu než ta, kterou si zaplatím od "někoho co to umí".

To si každý hodnotí sám.

juraj.trnka: Myslím, že takové pryskyřice žádný výrobce zatím nedělá. Nebo jsem takové nenašel. Já to mám z vlastních pokusů. Zatím tedy spíš neúspěšných, protože se pohybuju mezi tím, že to musím ohřívat na 90+ °C jako ostatní a nebo mi to vytuhne moc rychle i při běžné teplotě. Asi bych věděl jak udělat pryskyřici vytvrditelnou při nižších teplotách, ale nemám potřebné chemikálie a vyrábět si je ........ to je moc práce, času a peněz, když mi ten vývoj nikdo neplatí.

Ano ,taky se snažím dělat vlastníma rukama,ale musím si uvědomit,že na nějaké věci nemám,mám výheň,kovadlinu,soustruh,svářečku,ale před měsícem mě umřel táta a nestačil mě naučit všechno co uměl,tak se učím,ano taky hloubám,možná to bylo blbě napsaný,ale tohle se týká hodně speciálního oboru,který opravvdu nemůže dělat na profi úrovni každý.
Ahoj Jirka

Falda007: Myslím, že udělat kus stabilizovaného dřeva je mnohem snažší, než udělat nůž. Já bych zdejší uživatele vůbec nepodceňoval. Když si chce někdo hrát se stabilizací, tak ať si hraje. Vlastní výrobek udělá mnohem větší radost, než ten koupený. To tady asi zná každý.

Mistři stabilizátoři, mám dotaz. Mám k dispozici špalek vrby jívy, slušně probarvený. Měl by někdo zájem? To co sem rozštípl, tak nevypadá nejhůř. Je mi jasny že na ručku nože tak jak to leží, to není. Ale na stabilizaci? Šlo by to?

stafflik vložil tyto přílohy:

stafflik: Šlo by to

Super. Tak už jen někoho komu se to bude hodit .....

Zdravím pánové.
Mám dotaz ohledně stabiizování pryskyřicí, která se musí poté nechat vytvrdnout v teplote 90-95 stupnu celsia. Troubu mam ale cidla na dane drevo nikoliv. Skousel nekdo z vas kontrolovat teplotu dřeva laserovým teplomerem aby nepresahla horni hranici teploty ?
Popřípadě jak řešíte hlídání teploty


Dekuji za pomoc

darken01: Normální kuchyňská trouba nemá dostatečně přesnou regulaci (alespoň ty starší ne, moderní s digitální regulací už na tom budou dobře). Například trouba co máme doma je mimo až o cca 50°C. Proto používám laboratorní sušárny s digitální regulací, nebo alespoň se zabudovaným kontrolním teploměrem (teplotu nastavuju podle teploměru, ne podle stupnice na analogovém regulátoru). Normální trouba doplněná o digitální regulátor s termočlánkem (většinou typ K) poslouží dobře. Čidlo přímo ke dřevu bych dával u velkých kusů, tam už může exoterm udělat paseku a doplňková regulace může být užitečná.

Díky za reakci. Jen dotaz kdepa se dají laboratorní sušárny sehnat ?

Darken01: Hlídej inzeráty, občas se tam něco objevuje. Vhodný by byl i horkovzdušný sterilizátor, ale pokud ti nejde o vzhled, tak klidně i trouba ze sběrného dvora s novou regulací. Zrovna nedávno jsem si přivezl tři starší laboratorní sušárny a čeká je modernizace (zabudování digitálních regulátorů s PID regulací). Jednu z nich budu používat na vytvrzování stabilizovaného dřeva, tak tam asi udělám i nějaký další vstup pro druhé čidlo (co by se strkalo přímo ke dřevu) a uvažuju i o programovatelném regulátoru, aby bylo možné nastavovat průběh teplot podle nějaké nastavené křivky. Budou dlouhé zimní večery, tak se nebudu nudit

Páni skušal niekto z Vás tento prípravok?
http://eshop.5mslovakia.sk/5m/epoxidove-laminacne-systemy/letoxit-pr102-em420,-14kg.html

Zdravím,celkom fajn článok z Facebooku zdroj Drako knives ,prvá časť.Bude nasledovať druhá o stabilizácii za súčastného pôsobenia tlaku a podtlaku

Niečo o tom ako stabilizujem drevo ja . ( odpovede na množiace sa otázky kamarátov)
Drevené špalíky pred stabilizáciou nechám 2 hodiny zohrievať v rúre pri teplote 70 - 80 stupňov.Potom ich nechám vákuovať v komore po dobu 1 hodiny (pokiaľ vidno odchádzať paru z dreva).
Stabilizujem v komore ,ktorú mám urobenú z vodného filtra .Vydrží bez problémov tlak 10 atmosfér a podtlak 0,98 atmosfér (používam ho už roky bez problémov a bez najmenšej nehody).Výhodou je priehľadnosť, nízka cena (cca 15 - 20 €) a možnosť použiť výmenné nádoby až do dĺžky 35 cm.Jedinou úpravou je namazanie tesniacej gumičky glycerínom ,alebo ricínovým olejom.Prípojky a ventily sú bežné vodárenské fitingy.Tlak získavam pomocou malého kompresora ,podtlak pomocou vývevy (na začiatku postačuje aj kompresor z chladničky - dáva priemerne podtlak do 0,96 Atm )
Každý kus dreva je vo svojej podstate kúsok potrubia ,slúžiaci k preprave vody a živín do celého stromu ,pomocou kapilár a osmotického tlaku.Cieľom stabilizácie by malo byť zaplniť miesto, kde predtým bola voda, stabilizačným preparátom. To sa podľa mňa dá urobiť tak ,že použitý kúsok dreva opäť ,,urobíme potrubím". To znamená,že stabilizačný prostriedok bude prúdiť tak ,ako predtým voda.
Špalík dreva upravíme nalakovaním(alebo natretím iným prostriedkom - osvedčil sa mi epoxidový hustý lak ) bočných stien ,čím dosiahneme vytvorenie ,,potrubia ".Čelné steny ,tie na ktoré ústia kapiláry ostanú otvorené.Spodok špalíka sa ponorí do stabilizačného prípravku a v komore sa môže začať stabilizovať.Stačí použiť len podtlak .Ten nasaje roztok cez kapiláry dreva ,ako cez slamku.Dôjde k presýteniu - prepláchnutiu celého profilu dreva .Stabilizujeme pokiaľ sa neobjaví stabilizačný roztok na vrchnej časti dreva.
Dá sa stabilizovať aj za súčastného použitia tlaku a podtlaku ,pri agáte ,dube,ebene.Ale to niekedy nabudúce. :D
Empiricky platí - čím ľahšie drevo ,tým viac stabilizačného prostriedku pojme a za kratšî čas.
Ako stabilizačné prostriedky sa mi osvedčili - Letoxid PR 164 ,Havel composites LH 288.Samozrejme s tvrdidlami s najdlhším časom spracovateľnosti okolo 10 hodín.
Pokiaľ je podľa technologického postupu potrebné dotvrdiť stabilizovaný špalík teplom, stačí ho zabaliť do alobalu ,celý prelepiť pvc páskou a nechať ho ponorený vo vodnom kúpeli ,pri stanovenej teplote a čase dotvrdiť.S obľubou používam elektrickú kanvicu 1,5 litrovú na varenie čaju s digitálnou reguláciou teploty .
Verte mi ,nie je to nič zložité a po pár pokusoch sú výsledky uspokojivé pri dreve,koži,hubách,kostiach....Prajem veľa pekných špalíkov .....

Připoj k tomu manometr, třeba tenhle a když se dostaneš na -98 kPa a vydrží na tom podtlaku alepoň 2 hodiny v kuse tak máš vyhráno
Toto som nepochopil.
V nádobe vytvorím podtlak cca mínus 0,9bar za tri minúty.. Vypnem vývevu. Kto a čo mi zníží podtlak na nulu?

To co vytváříš vývěvou není ve skutečnosti žádný podtlak, ale ředění průměrné hustoty v uzavřeném prostoru. Vakuum, tedy absolutně prázdný prostor neexistuje nikde. Prostor je zaplněn zředěnou látkou. Tedy nafouknutými atomy (Jsou pružné a jejich velikost je závislá na okolních podmínkách). Snižuješ jeho průměrnou hustotu. Všechny atomy uvnitř na to reagují tím, že zvětšují svůj objem, tím dochází uvnitř atomů ke tření a jejich ohřevu jako vedlejšímu efektu. No a ve vakuu, tedy ve velmi zředěném prostředí se můžou odpařovat i kovy, natož látky kapalné a plynné. Z látek se můžou postupně uvolňovat vázané plyny, ty sice odsaješ, ale pokud je tam nějaká voda, tak se bude rozpínat, tím dojde k zahřátí, voda se začne vařit a pára by měla zvyšovat tlak, tedy snižovat podtlak. Jak reagují ostatní kapaliny (epoxidy) nevím, ale asi to bude podobné. Příroda se vždycky snaží být v rovnováze. Odsáváš vzduch, zbylý vzduch se rozpíná jako první, pak se začnou rozpínat kapaliny aby vyrovnaly nerovnováhu a nakonec kovy. Ty mají nejvyšší hustotu a tudíž jsou nejstabilnější ale ne tak pružné jako plyny a kapaliny. Tak nějak to vidím já. Doufám, že jsem nenapsal nějakou blbost...

Tedy nafouknutými atomy (Jsou pružné a jejich velikost je závislá na okolních podmínkách). Snižuješ jeho průměrnou hustotu. Všechny atomy uvnitř na to reagují tím, že zvětšují svůj objem, tím dochází uvnitř atomů ke tření a jejich ohřevu jako vedlejšímu efektu
Tak toto som už vôbec nedokázal vstrebať.
Množstvo plynov v drievku 40x40x150mm nedokáže "dve hodiny" eliminovať podtlak .
Aj "detská " výveva má predsa množstvo m3/hod. a za dve hodiny musí odsať minimálne ten 1m3. A toľko plynov sa nedokáže uvolniť drievko ani plyny zo stabilizačného roztoku (ak vôbec nejaké obsahuje).

egres2: Když cituješ, cituj pořádně:
"Takže si předělej kompresor z auta na vývěvu a s chutí do práce.
Připoj k tomu manometr, třeba tenhle a když se dostaneš na -98 kPa a vydrží na tom podtlaku alepoň 2 hodiny v kuse tak máš vyhráno. Pak okamžitě zahodím svou vývěvu a koupím si kompresor do auta za 300,- " (konec citace)

Podtlak Ti samozřejmě sníží daleko nejčastěji a nejvíc netěsnosti v systému - zde například chybějící zpětný ventil a četné další netěsnosti u předělaného kompresoru z auta. Pokud máš pořádnou vývěvu a celý systém těsný, mělo by to fungovat tak, jak říkáš. Protože nepožaduješ kontinuální vysoké vakuum, nemusíš řešit dodatečné uvolňování par a plynů (jako to dělá třeba getr u elektronek). Ty "nafouknuté atomy" a "při rozpínání se zahřívající vodu" neřeš...