egres: Přesně jak napsal Surg. Netěsnosti v systému, mikrotrhlinky v tlakové nádobě atd. Já to bral jako akademickou debatu. Pro praktické použití vliv zanedbatelný.

Surg:
Mne len neliezli do hlavy tie dve hodiny sústavného podtlakovania.

Stabilizovat neumím a nikdy jsem to nedělal, tak do toho asi nemám co kecat, ale budu vycházet z prosté logiky a minimálních znalostí stavby dřeva. To, o čem píšeš by fungovalo jen v případě, že bys měl ideálně říznutý špalík. To znamená, že léta by byli ideálně rovnoběžně na stojato. Bohužel takto říznuté dřevo nemá moc hezkou kresbu. Dovolím si tvrdit, že v 90% je špalík říznut tak, že léta, tracheje, cévy, potrubí (nebo jak chceme), je více či méně diagonálně. To znamená, že potrubí ústí do bočních stěn hranolu. Tím, že toto potrubí zaslepíš minimálně z jedné, ale většinou z obou stran přelakováním silnou vrstvou epoxidového laku, znemožníš proniknutí stabilizačního média do těchto "potrubí". Výsledkem zákonitě musí být, že špalík není prosycen v celém svém průřezu.
Možná se pletu, jak říkám,, stabilizaci nerozumím. Jen na to jdu selským rozumem a toto jsem vyplodil ;)

Není to jenom o orientaci let, ale i o druhu dřeva a zda se jedná o dřevo jádrové, nebo bělové. Jádrové dřevo už jako transportní orgán nefunguje a naopak slouží často jako úložný prostor pro odpadní látky. Proto má například často jinou barvu. Z toho důvodu může být právě jádrové dřevo problém prosytit.

Bomba riešenie ...... Zdroj - Drako knives Facebook.....
Niečo o tom ako stabilizujem ja ,diel druhý - Stabilizácia za súčastného použitia tlaku a podtlaku.
Pretože som od mala obdivovateľ ,,Mac Gyverovských'' a hlavne lacných riešení ,použil som materiál všadeprítomný -,,prekliatie'' dvadsiateho storočia - PET fľašky.
Na fotografiách je zámerne len rámcové riešenie (moju stabilizačnú kolónu nepublikujem ,pretože mám na nej pár mojich vychytávok),zámerom je podporiť Vaše tvorivé myslenie ....Možno sa Vám podarí spraviť niečo úplne nové....
Takže - teraz pripojíme ,,potrubie'' z minulého článku....:D
Princíp spočíva v nanesení vhodného lepidla na boky hranolčeka a zatavenie do Pet fľašky teplovzdušnou pištoľou viď. obrázok.Lepidlo je najvhodnejšie také ,ktoré sa aktivuje teplotou pri sťahovanî petky a dokonale zalepí hranol vo fľaši.Pozor vrch a spodok hranolka nesmie byť zalepený....Hrdlo fľaše pomocou vhodného šróbenia pripojíme na vývevu,navrch do prečnievajúcej časti nalejeme stabilizačný preparát.Stabilizujeme ,kým sa stabilzačný preparát neobjaví na druhej strane .Voilá - ,,preplachujeme'' - stabilizujeme za súčastného pôsobenia atmosferického tlaku a podtlaku .Bonus riešenia - bez tlakovej komory.
Pokiaľ chceme použiť vyšší tlak ,umiestnime špalík vlepením spojovacieho fitingu do vodného filtra,viď.obrázok.Jednou prípojkou filtra privádzame tlak z kompresora ,druhým podtlak z vývevy.Možné dosiahnutia súčastného tlaku cca 10 Atm,podtlaku cca - 0,99 Atm.
Dôležitá pripomienka ,je potrebné vradiť odkaľovaciu nádobu do sania vývevy!!!!!
Riešenie umožňuje množstvo iných kombinácii,spájania do kolón atd....
Použite rôznych lepidiel,stabil.prostriedkov, cyklické riadenia tlaku a podtlaku,či iné technické riešenia je len na Vašej tvorivosti....Prajem Vám veľa pekných chvíľ pri stabilizácii.....

Pro stabilizaci dreva se pouzivaji ruzne probarvene pryskyrice ktere se podtlakem nasaji do otevrenych poru proto jsou dreva s vetsimi pory vzdy hezci(topol,nahnile drevo atd) dela se to v nadobach do kterych se naleje pryskyrice a vlozi drevo pak se vyvevou odsaje vzduch

Nezkoušeli jste někdo udělat ručku a nastabilizovat a noži ? Udělat jakoby povrchovou úpravu dřeva epoxidem ?

Nebo dřevo natřít rozehřátým epoxidem . . . ?

Osobně jsem to ještě nezkoušel, ale viděl jsem to na noži. Vypadalo to jako silnější vrstva laku. Taky to chci zkusit, na kuchyňáky si myslím, že je to ideální.

Pokud je dřevo vysušené, tak není problém udělat povrch epoxidem. Dřív se to používalo hodně. Udělá se řidší epoxid a normálně se to natře. Vypadá to jako lak a vydrží to dost. Hlavně dodržet správnej poměr, aby to dobře vytvrdlo.

Mám několik nožů s takovou úpravou - nejde o stabilizaci, ale vlastně o lakování. Tohle dělali poměrně často Němci, i na rukojetích z kožených kroužků. Podle mně to není nic moc - lesklý a hladký povrch v ruce klouže.



Když epoxid rozehřeješ, rychleji Ti ztuhne...

Tak aspoň ta myšlenka, byla dobrá myslim si, že povrch epoxidem by moch vydržet víc než šelakem (např. na pracovní nůž, kde se nehledí tolik na krásu)

Měl jsem v hlavě natřit a horkovzduškou sfouknout co nejvíc epoxidu, ale to by mi asi spíš vytvrdnul :D

Takže natřit, dát do podtlakovky a koukat co se bude dít

Proč natřít? Normálně zalejt, prostě stejnej postup jako někdo dělá se špalky, vzít vhodnou petku pár špejlí atd, a zbytek nože si předtím olepit pořádně lepenkou aby se z něj pak epoxyd nemusel složitě odstraňovat. Normálně to nastabilizovat a vůbec tě pak nemusí trápit že to je jen 5 mm do hlouby.

Natřít, aby se šetřil epoxid . . . (sem myslel)

Takže natřít a poprosit ho aby zůstal na místě než vytvoříš vakuum přičemž ti skrz něj probublá vzduch z ručky a pak vrátit na normální tlak a to co nesteče se vcucne. No tak hodně štěstí.

Tak jsem se trochu zamyslel nad tvarem komor pro stabilizaci, protože z hlediska šetření drahého epoxidu a toho, že dřevo je většinou ve formě hranolků by byl výhodnější hranatý tvar. No a na tlakové nádoby se používá samozřejmě kulatý, atd... Nedalo mi to a udělal jsem analýzu toho, co vydrží jekl v tlaku. V tomto případě jekl 150x150mm, síla stěny 5mm, rohy R8mm, délka 300mm na obou koncích uzavřeno plechy o t=5mm. Těleso pochopitelně homogenní, u svárů pevnost pochopitelně trochu menší. Pokud odsajete všechen vzduch pak je maximální tlak takový jakým tlačí vrstva atmosféry na zeměkouli a to by bylo asi 110000Pa x m2, tedy 11000kg x m2, tedy 11tun na m2. No projel jsem to v SolidWorks simulaci a nestačil jsem se divit, protože ten jekl snese hrozně moc a případné obavy z imploze mě připadají směšné tak, až mám pochybnosti, jestli jsem někde neudělal chybu? Jestli se tím někdo zabýval, tak mě opravte. No na ten jekl 150x150x5 a těch 11tun tlaku na m2 mě vyšel nejnižší koeficient bezpečnosti 5,85. Tedy je to skoro 6x naddimenzované! Připadá mi to jako blbost, jen nevím, kde jsem udělal chybu. Pokud mi to může někdo vyvrátit, budu rád.

A komu co brání mít uvnitř extra nádobu na epoxyd a špalek třeba trojúhelníkového tvaru?

Tak já mu věřil, že tam počká :D

Šetření epoxidu jsem dělal tak, že jsem dal dvě dřívka do uříznutý pet flašky a horkovzduškou nahřál a ta se smrskla po obvodu špalíků . . . asi to chce nechat petku vyšší (zalejt hladinu nad), aby si to mělo z čeho brát.

Jinak my jsme použili jako nádobu vzduchovej píst z brzd z vagonu.

Zbrojováku, sice nejsem výpočtář, ale vím, že MKP je nesmírně důležité nastavení okrajových podmínek, aby nevyšly nesmysly. Takže pokud tvůj výpočet nezkontroluje odborník, je celkem k ničemu.
Na druhou stranu je pravda, že ten jekl, jak ho popisuješ by to vákuum nejspíš vydržel. Asi by to nebyl přesně takový koeficient bezpečnosti, ale odhadem by to dát mělo - ta nádoba je docela malá a stěny silné. Akorát je problém, když u vakuové aparatury něco rupne, je imploze mnohdy nebezpečnější než exploze.

Jo to mě nenapadlo. Zřejmě mám teď nějaké slabší období...pro stromy nevidím les. :oops





No právě. Já taky nejsem výpočtář. Jednoduché pevnostní výpočty zvládnu, ale u složitých tvarů atd. je to horší a tak jsem si pomohl SW. , proto jsem to sem dal. Rrak o pár stránek dřív zveřejnil fotku své hranaté nádoby no a mě začala zajímat problematika, jak je to s pevností hranatých nádob. Není samozřejmě problém dokola vyztužit jekl přivařenými žebry apod., aby to moc nevážilo, ale mě zajímala ta základní pevnost. Jinak mě, jak jsi to napíchl s implozí, napadlo, jestli někdo neví o nějakých bezpečnostních ventilech? Na přetlak existují, možná existují i na podtlak? Samozřejmě, že na ty vaše hrátky se stabilizací několika prkének jsou tohle nepodstatné, zbytečné informace, ale když už se tady probírají věci prakticky, tak teoreticky to snad nikomu neuškodí...

snad nenapisem blbost, ale 1atm = cca 1 bar. to znamena ze na nadobu zvonku tlaci 1 bar. bezna kompresorova nadoba ma stenu max 3mm a s prehladom udrzi vovnutri 10 barov.
takze to o tej predimenzovanosti co pise zbrojovak urcite sedi.
btw: na YT je kopa videi z us kde stabilizuju v zavaracom pohari alebo v trubke z plexyskla. casto maju na tom aj hodinky a je vidiet tych -0,9xx. pride mi potoom divne zhananie 20mm plexi na okienko, trubky s 10mm stenou a 12kami srobami dokola. podtlak pritlaci dekel aj sam, netreba tam sroby jak na poklop orbitalnej stanice. a nadoby co sa predavaju na stabilizaciu su nerezove hrnce so silikonovym tesnenim