No to je pravda, protože pokud se udělá klasickej damašek s použitím obyč plechu, těžko to můžeš zprůměrovat. Pokud je hodně vrstev, taky težko nejdeš místo, kde bys to píchnul jen do tvrdé vrstvy. Složité je to i při lepší rozlišitelnosti vrstev a kdy by se mohlo zdát, že to změřit půjde.
Nevíš totiž, jak je ta vrstva tlustá, a jestli pod tenkou šlupičkou není třeba už zase měkčí vrstva...

Když je tu řeč o tom damašku, tak bych se chtěl zeptap kde by šel sehnat nikl do damašku a jaký jsou ceny chtěl bych si skusi niklocelovej damašek.

Na damašek by mělo jít použít měření mikrotvrdosti. Obdobny princip jako vickers, ale zatežovací síly jsou třeba kolem deseti gramů. Není problém změřit vrstvu pohybující se řádově v µm. Touto metodou lze např. změřit i tvrdost nitridační vrstvy.

Nojo, ale otázka zněla, kde ho sehnat a kolik stojí. Já koupil nějakej nikl - anodu 10 mm silné, jenže se to trhá jako prase a po poradě se Ševečkem jsem se utvrdil v tom, že tudy asi cesta nepovede. Prý se to občas z anod daří, ale většinou ne. Takže mám pěknej kus na záštity - docela drahý ale zase luxus Takže kde sehnat a za kolik?

Ajo tys odpovídal na měření tvrdosti damašku - no tak to problém možná není ale ještě jsem neslyšel o nikom, o žádné firmě, která by to nabízela a v klírnách takovej krám asi taky příliš namají. Alespoň ne v těch "normálních".

zmerat tvrdost damasku samozrejme problem nieje, ale ako sa tu uz spomenulo ide o interpretaciu nameranych udajov, a tu je problem. ci budeme merat standardne, alebo mikrotvrdost vysledky nam nic nedaju, jednoducho ich nebude s cim porovnat.

je to podobny problem ako u Talonitu. jeho namerana tvrdost je pod 40 HRC a rezne vlastnosti niekde uplne inde.
mikrotvrdostou sa daju zmerat jednotlive vrstvy, ale to nam zase nic nevypovie o vlastnostiach damasku ako celku.

ked uz nejake charakteristiky, tak by som navrhoval standardnu tahovu skustu, skusku na unavovy lom, a vrubovu huzevnatost. vsetky ale maju jeden problem vyzaduju vzorku predpisanych rozmerov a su destrukcne
ale damasek je v prvom rade esteticka zalezitost (dnes) tak ho nechajme na pokoji. ty co ho maju nech sa z neho tesia, a mozu napisat ake maju skusenosti s jeho pouzivanim.(ja osobne nepoznam nikoho kto vlastni damaskovy noz a bezne ho pouziva, a to uz nehovorim o nejakom sekani a hrubom zaobchadzani)

bolo by dobre aby niekto zhrnul uzivatelske vlastnosti damasku.

To Tomasko: Měření mikrotvrdosti mě napadlo jako jeden z možných způsobů jak o materiálu získat nějaké objektivní informace a ne jen teoretické nebo papírové hodnoty. Aniž by u konkretní čepele došlo k destrukci. Při měření mikrotvrdosti je přístroj většinou řízen počítačem a zaznamenává kromě velikosti vtisku i průběh zatěžování a odlehčování. Z daných údajů lze potom vypočítat i modul pružnosti vrstvy. U damašku stejně určuje řezné vlastnosti (krom toho jak jsou vrstvy orientovány) halvně vlastnosti té "jakostnější" vrstvy. Přestože mají damašky některé vlastnosti podobné, nejde asi popsat jeden a vztáhnout zkušenosti na všechny ostatní. Talon je trochu jiný případ mimoto jeho veškeré mech. chem. atd. vlastnosti by měly být dostupné od výrobce a dále by se již neměly měnit což není případ damašku u kterého velmi závisí na kvalitě tepelného zpracování.
To Petr D.: V normálních kalírnách nevím a v okolí brna zkušenosti s kalením nemám, ale mikrotvrdost změří např. v QIP.

Ještě k té K390 - je to naprosto podivný, super matroš. Měřili jsme tvrdost na čepeli (původně jen na odřezku) a je tam až 63 HRc. Při této tvrdosti a při tak vysoké otěruvzdornosti, jaký tato ocel nabízí se to nedá vůbec šmirglovat, zkoušel jsem tedy i TRIZACT a trochu to jde, jen je to na dlouhou dobu. Zkoušel jsem škrabat do skla - při této tvrdosti už to jde, zkoušel jsem to pustit špičkou na beton a nestalo se, kromě malého mikrozoubečku, v podstatě nic - to je neuvěřitelné.

Petr Dohnal: Tak to jsem rad, ze jses spokojenej. To, ze to bude mit super vlastnosti jako drzeni ostri, houzevnatost apod. bylo asi jasny predem, a to, ze to skoro nepujde opracovavat (zakaleny) asi taky )) . . . je to holt "kompromis". Hodne driny, ale super vysledek . . .

Ahoj všichni! Chtěl bych vám představit své řešení výroby nože v omezených podmíkách (vrtačka + bruska + svěrák + nějaký ten šmirgl...). Vím, že tahle diskuse už je poněkud jinde než co vám chci předvést já, ale třeba to někomu pomůže začít.. Jedná se o "vitenamskou" čepel, kterou se mi nepodařilo provrtat obyčejným vrtákem. Z obrázku je to, myslím, celkem jasné. Snad jen k té červené čáře: potud je třeba nejprve nasadit kroužky a potom teprve nanýtovat trn. Takto vyrobený nůž mi slouží asi tři roky. Vím, že materiál není žádný zázrak, ale dá se to slušně nabrousit a člověk se alespoň častějším broušením naučí ovládat ocílku, která na to stačí..

Sorry nechce mi to ten obrázek vzít. píše mi HTTP 500 vnitřní chyba servru. tak nevím..

Cavte vsetci
toto je moj treti kusok, cepel je z rezacieho kotuca, ktorym sa odrezvali krky sliepkam, vazne, mam to od tatka z hydinarskych zavodov. Je to super ostre a drzi to ostrie a hrdzu chyta iba od kyslych veci, ked to od pomaranca neutriem, trosku zajde. Som obmedzeny len velkostou. Su to len 20 cm kotuce. Drevo je Orech a Mandla. Medzi nimi tenky hlinikovy pliesok. Taky mensi (18 cm cely) nozik na grilparty, nejake vyletydo kopcov a stanovacky. Zabava musi byt, ne?

Nejde mi vlozit obrazok z disku, je to nejako obmedzene? Pred casom mi to slo...

Tak tady je konečně ten nákres.. není to žádné převratné řešení, ale funguje to.

tak teda tu je ten moj kusok.

Tady je fotka nože, který se vztahuje k nákresu níže:

A ještě dýka z pilníku, vyrobená stejným způsobem. Jenom trn a čepel jsou z jednoho kusu. Šlo to řezat závitníkem celkem v pohodě.

Taky se "pochubím

- "pochlubím - včera jsem dodělal zase jeden "laponskej výsadkovej nůž" - co Dominiku, patří myslím do té skupiny. Je z RWLky a myslím bude dobře sloužit ...