Má niekto skúsenosti zo stabilizáciou dreva a iných materiálov ? Vie niekto poradiť, kde by sa dala kúpiť, prípadne vyrobiť aparatúra na stabilizáciu ?

a co to je vůbec ta stabilizace?... Viděl jsem to už na více webech - a všiml jsem si, že stabilizované dřevo je drahý jako prase...

já si tu stabilizaci představuju jako napuštění dřeva lepidlem... ale to bude asi blbost... rád se nechám poučit...

Stabilizace je napuštění dřeva (a nejen dřeva) spec. lakem. Výhodou je stálost dřeva a vlhkotěsnost.V podstatě to funguje tak, že se dřevo ponoří do laku do nějaké nádobky umístěné ve vývěvě, odčerpá se pokud možno všechen vzduch a potom se začne zase vzduch tlačit. Tlačí na hladinu laku a ten se dostane do všech spár ve dřevě. To odsání i následný tlak musí být dost vysoké, mašinka není zase až taková prdel. Taky ne všechny dřeva jdou, některý jsou tak hustý, že tam nic nenarveš. Dají se stabilizovat i kosti, rohy, kly - vše, co je porézní. Lak se i dobarvuje, proto různé, nepřirozené odstíny nabízených dřev.
V našich končinách stabilizuje nějak dohromady s nějakým známým p. Šmidrkal. Zkoušeli jsme ten krásnej kořenicovej akát, chtěl jsem to trochu dobarvit do hněda, ale toho se stabilizase nechytá - příliš husté.
Asi tak, ahoj Sergeji - Petr

Agát nejde dobre impregnovať - napúšťať nie preto, že by bol hustý (hrab alebo mnohé exoty sú hustejšie), ale v jadrovom dreve vytvára tyly (upchávky ciev), vytvorené prerastením parenchymatických buniek (zásobné bunky, tvoria i stržňové lúče) cez stenčeniny v cievach. Prirodzená vec. Podobne to môže byť i pri breste, dube, napadnutých tacheomykóznymi hubami, ale aj prirodzene, len v podstatne menšej miere. Rovnako zatylované je i zaparené (k zapareniu dochádza hlavne v lete pri čerstvo zoťatom dreve, ktoré rýchlo stráca vodu. Ešte živé parenchymatické bunky vrastú do ciev, aby zabránili rýchlemu vysýchaniu - reakcia na poranenie) drevo hlavne buka, ale i iných listnatých drevín.
Stabilizácia, dalo by sa povedať, sa vo veľkom robí pri výrobe podvalov a stĺpov. Drevo sa ponorí do uhoľného dechtu a striedavo sa stláča a uvoľňuje. Impregnácia celých kneňov, napr. pri stĺpoch sa niekedy robievala tak, že dolné čelo kmeňa sa zdvihlo oproti hornému čelu, primontovala sa naň nádoba a do nej naliala impregnačná látka, ktorá gravitáciou a kapilárnou vzlínavosťou prešla celým kmeňom. Trvalo to pár dní až týždňov. Impregnovalo sa skôr olejom.
Stabilizácia proti napúčaniu sa robieva i teplom. Zohriatie dreva na teplotu 250 až 300°C, možno dokonca 350°C (presné číslo si už nepamätám) zmení chemickú štruktúru dreva a prestane prijímať vodu v takom množstve ako dosiaľ (len asi do 10% vlhkosti). Je to niečo ako suchá destilácia, drevo tým trošku skrehne a mierne zhnedne.
A možno by proti vode pomohlo "uvarenie" dreva vo fermeži. Neskúšal som, je to len nápad.
Alebo niečo akoby stabilizácia, skúsiť ponoriť drevo do rozriedenej a prípadne zohriatej (kôli zníženiu viskozity) polyesterovej alebo epoxidovej živice. Účinok bude asi len v tenkej vrstve na povrchu...

K odsávaniu... Niektorí modelári pri laminovaní trupov a krídel lietadiel používajú na vysatie prebytočnej živice zo sklotextilu vo forme, vývevy vyrobené z upravených kompresorov na chladničky. Vývod sa strčí do hrubého igelitového vreca, ktoré je utesnené a nachádza sa v ňom forma a výveva sa nechá bežať až do vytvrdnutia živice. A možno že aj sú na trhu nejaké kompresory, ktoré je možné prepnúť aj na vysávanie, schopné vycucnúť nejaký ten podtlak... Alebo potom zostáva už len Easy Seal (alebo ako sa to píše) viď. reklama z Telešopu

Ve fermeži není nutné vařit, stačí to ponořit asi na týden do fermeže, prosákne to do tlušťky do 2 cm, tedy celou rukojeť. Akorát to na povrchu schne týden a v celém objemu několik měsíců Ale struktura se opravdu uzavře a časem to i ztvrdne (např. smrk dostane tvrdost hjako dub)
A ponoření do lepidla (vysokomolekuárního plastu) je stejné jako když to nalakuješ

K tomu napouštění fermeží - někde to funguje, někde moc ne. V některém dřevě, jako by to nemohlo vytvrdnout, zaschnout. Hrábnu to doho bruskou a fermež pořád téměř vytéká, jako bych to napopuštěl včera. A to jsem ten kousek olše namáčel už asi před půl rokem.

Zdravím.
Ako to mám chápať? Znamená to, že pri dlhohobom namáčaní dreva v lepidle,alebo v laku - tento nepresiakne do hĺbky materiálu?

A ponoření do lepidla (vysokomolekuárního plastu) je stejné jako když to nalakuješ[/quote]

Něco o stabilizaci po česku www.lignamon.cz

S tím vytvrzení fermeže je to asi takto.
Aby fermež vytvrdla, musí být ve styku se vzduchem, tedy přesněji s kyslíkem. Když se dřevo nasytí do hloubky, na povrchu, kde je přístup vzduchu, fermež vytvrdne. Ale uvnitř skoro ne, protože tam není vzduch. U některých dřev to může být lepší, u některých horší, podle toho, jak je dřevo porézní a kolik je v něm vzduchu. Když se povrch dřeva "otevře", potom se objeví "nezatvrdlá" ferměž. Fermež,která je nanesena v silné vrstvě, časem na vzduchu vytvrdne tak, že se dá loupat, drolit a pod., je velmi křehká.
Tak asi tak to nějak je.
A to platí obecně o všech lacích, které jsou pouze tzv. "vysýchavé". To jsou laky, kde dochází k odpařování rozpouštědla ať organického, nebo třeba i vody. Laky, kde při vytvrzování dochází k chemické reakci (dvousložkové, třeba EPOX, plyester apod.)toto nehrozí. K vytvrzení dojde i uvnitř dřeva, obecně i bez přístupu vzduchu. Ale to už asi každý ví, protože se tak třeba lepí (zalévají) stopky čepelí do rukujetí a pod.

Tak nějak to není! Kyslík je u fermeže třeba, protože jeho působením se rozbíjejí dvojné vazby oleje a olej v těchto místech síťuje - stejný proces jako při tvrdnutí epoxidu, ale mnohem pomalejší. (Lze chemicky urychlit) To jsou vysychavé oleje (laky)
Odpařování rozpouštědla - to je normální barva či lak

Re: Slonovi.

Vždyť jsi o té fermeži napsal stejnou poznámku, jako jsem uvedl já. Vzduchem(= kyslíkem) se fermež "vytvrdí" a když tam kyslík (= vzduch) není, tak fermež prostě "nevytvrdne".
A s těmi vysýchavými laky je to přesněji takto. Když dáš silnou vrstvu takového laku (barvy), tak se na povrchu udělá taková "slupka", která brání průniku par rozpouštědla ven z laku a také vnikání vzduchu do laku a tak spodní (vnitřní)vrstva laku (barvy) zůstává dlouho, velmi dlouho, měkká (vláčná)a vytvrdne až třeba za několik měsíců, třeba i roků, někdy prakticky dokonce vůbec ne. Záleží totiž na tom, jak propustná vznikne vrchní slupka na laku. K vytvrdnutí nedojde proto, protože k transportu částic "tam a ven" dochází pouze prostou difuzí přes již vytvrzenou vrchní slupku laku (barvy). A když je vrchní vrstva nepropustá = difuze částic není, pak .....
Myslím, že to již k problému vytvrzování fermeže a laků pro praktické použití stačí.

To Kšanda - nauč se proboha číst. Přesně jak pravil Slon (byť jinými slovy), fermež neschne fyzikálně odpařováním rozpouštědla, ale chemicky oxidací.

Re: Dany.

Přesně tak jsem to popsal ve svém prvním původním odstavci. Prostě fermež se vytvrzuje vzduchem, rozuměj kyslíkem a vůbec nejde o žádné odpařování nějakého rozpouštědla. Doufám, že jsem to již řekl jednoznačně a pochopitelně. Nevím, kam na to pořád chodíte, že ..... Škoda času se tomu dále věnovat. nebylo by do diskuze něco duchaplnějšího !?

Chcel by som trochu oživiť toto vlákno pôvodne venované stabilizácii dreva. Venoval som zbieraní informácii niekoľko dlhých týždňov. Nič moc som sa nedozvedel. To čo viem - napíšem.
Blíži sa jar a s tým spojené vyrezávanie starých stromov v záhradách a parkoch, ktoré by sa dali eventuálne využiť na rúčky nožov. Samozrejme myslím až po stabilizácii.
Takže niektoré infošky sú tu.
Stabilizácia je vlastne plastifikácia dreva, pri ktorej sa ničí bunečná štruktúra dreva. Drevo vlastne stráca svoj charakter a stáva ja akoby plastom - teda bez chlpov.
Stabilizácia dreva sa robí výhradne na surovom zrezanom dreve. Drevná hmota môže byť za predpokladu stáleho vlhčenia najstaršia dva týždne.
Stabilizácia prebieha vo vodnom kúpeli horúcom 102-106 st Celzia za výraznej podpory minerallizácie. Zvyčajne 3,3 gramu na liter vody. O použitých mineráloch som sa nedozvedel nič, tak predpokladám použitie obyčajnej kuchynskej soli.
Stabilizuje sa po dobu 25-36 hodín.
Do kúpeľa sa pridávajú drevné piliny z dvrdých drevín. Dubové piliny údajne dokáža zafarbiť drevo od červenej farby cez fialovú až do tmavohneda. Výsledky sú ale nejasné. Nedozvedel som sa o tom nič. Ani u študovaných ľudí.
Všetky stabilizované drevá ponúkané na tvorbu rukovätí nožov a iných chladných zbraní su tvorené touto technológiou.

No a ak by mal niekto vlastné skúsenosti, postrehy, informácie, alebo dokonca zvládnutú technológiu, bolo by pekné sa o ňu podeliť.
Už sa tu síce o tom písalo, ale doba pokročila a technika tiež.
Na nete sa toho človek moc nedočíta, tak to skúsim touto cestou.

Moc mi nie je jasne preco chces to drevo stabilizovat? Nestacilo by ti riadne ho vysusit? Ja si rok dopredu pripravim spaliky dreva na balkon a do pivnice a potom ich narezem na dosticky vhodne pre noze.

Tak teda medzi stabilizovaným a sušeným drevom je rozdiel ako medzi Trabantom a Meďákom.
Už len v tom , že je to drevo plastifikované. Ako som písal.
Už som vyváral slivku a orech. Síce len malé kúsky, ale výsledok je naozaj priepastný.

Mam radsej "prirodne" drevo, mne je ta plastifikacia nejako nesympaticka...

Áno, tiež robím z prírodného dreva, ale to stabilizované má veľa výhod. Už len to, že veľmi dobre odoláva vlhkosti a tepelným výkyvom. Má krásne mramorovú štruktúru. Pri brúsení sa nechlpatí a po úprave má stále vlastnosti.

Ono je to jedno z čoho je to vyrobené. Chcem to robiť takto a hľadám informácie.

Hlavne ze sa ti to paci. Pokial najdes dalsie informacie, podel sa prosim, mozno to aj ja niekedy skusim.