Sadhu, tú prvú nádobu som robil z konštrukčnej ocele a zváral z vnútorných aj vonkajších strán dva krát elektródou.Dno som mal prírubu a 20mm platňu. Príruby boli (nie na šesť ale) na osem skrutiek, mal som v pláne prepojiť skrutkama dno s oceľovým poklopom. Nádobu som plnil cez hydraulické komponenty.
Tento príspevok neslúži ako návod!
Ak použiješ chladničkové kompresory dva zapojené do série podtlak bude vyší, ale aj tak nedostatočný.
S tou flašou na zaváraniny to prosím ťa už neskúšaj, ak bude v skle zaliata bublinka ...

Moc díky za rychlou a podrobnou odpověď. Však jsem psal, že komoru ze sklenice chci vyměnit za robustnější řešení Okolo sklenice mám dřevěnou ohrádku a koukám na to přes brýle a v mikině - jak jsem psal, byl to první pokus...
Přemýšlím, zda rovnou nezkusit vyrobit tlakovou a vakuovou komoru v jednom (pracující současně), jak tu už načrtli mototechna, ještě dříve Bošek, a zmiňoval to i Marcel. Dnes mi technicky nadaný strýc v podstatě potvrdil to, co píšeš, tzn. že pro robustní a bezpečné řešení pro tlakovou i vakuovou komoru bude nejspíš nejlepší silnostěnná ocelová trubka s navařeným dnem a přírubami.
Proč myslíš, že -0,94 bar (2 kompresory z lednice v sérii) je málo?

Docela zajímavý, byť starší článek VŠCHT o pronikání kapalin do dřeva včetně využití vakua http://old.vscht.cz/met/stranky/vyuka/labcv/labor/res_pronikani_kapalin_do_dreva/teorie.htm

V tvojom odkaze je presne to čo chcem vyskúšať- vákuovať bez stabilizačného média niekoľko hodín- pomaly napustiť stabilizačný prostriedok- vákuovať- tlak až do vytvrdnutia.
Mototechna píše že klasika stabilizácia funguje len na hnilobu, ja som týmto klasickým spôsobom stabilizoval očkovú brezu a mal som lepšie výsledky ako striedaním podtlaku a tlaku, aj keď polovica špalíku po orezaní nacucla 2g vody za 28hodín pri teplote 22°C.
Myslím že po prvom vákuovaní a tlačení živice do špalíku sa upchajú cievky a prasklinky a dalším vákuovaním musíš prekonať tento odpor čo znižuje účinnosť.

Chci se něco naučit o stabilizaci a jelikož jsem na začátku, snažím se učit od zkušenějších. Nejdál je asi Marcel (ukmacabedy), tak jsem prošel všechny jeho příspěvky v tomto vláknu, pár příspěvků jinde na tomto fóru a jeho videa na youtube. Udělal jsem si z toho takové shrnutí, tak to sem dávám, třeba to někomu přijde vhod...

VÝVĚVA
- bohatě stačí dobrá vývěva, která dokáže jet x hodin, a domácí kompresor
- podtlak kompresoru z ledničky je dostačující (Mototechna -0,95 bar, Oraj -0,92 bar, v sérii s druhým -0,94 bar), případně zapojit 2 do série - zkoušel a zvedl se podtlak (kompresor nemusel tlačit vzduch do naší atmosféry a tlačil ho do dalšího prázdného místa), fungoval i kompresor a za něj připojený technický vysavač, který přidal na síle výcucu
- malý kompresor bohatě dostačuje, je třeba aby dokázal jet x hodin (v závislosti na síle vloženého materiálu a použitého kompozitu)

VAKUOVÁ KOMORA
- kovová nádoba s malým otvorem pro kukátko
- kulatá nádoba je větší jistota, určitě ne svařené ze všech stran, raději koupit bezešvý jekl (únava materiálu vždy nastane)
- na komoře odlité těsnění z velmi pružného měkkého silikonu podmáznuté silikonovou vakuovou vazelínou
- plexisklo ne, polykarbonát se tolik netříští, je mnohem pružnější a pevnější (6 mm se mu roztrhl), ale na tlakování nedoporučuje ani ten
- za budíkem na podtlak se vyplatí zavírací ventil na plyn - když uděláš podtlak, zavřeš ventil a zjistíš jestli budík klesá či neklesá (poznáš další příčinu pokud bude netěsnost)
- komora se mu roztrhla několikrát při -0,9 bar
- Bošek: "Marcel možná používá 2 nádoby, v 1. je dřevo, epoxid a přetlak, ve 2. vakuum, obě nádoby mají společnou jednu plochu nebo část, a tou je ta nejmenší plocha na špalíku, podtlaková část (ani to nemusí být nádoba, stačí jen prostor u podtlakového ventilu) by teoreticky nemusela být třeba, ale nebude takový rozdíl tlaků a tudíž taková účinnost / rychlost průstupu epoxidu dřevem." Bemetal: "Boškovi pochvaluji jeho reálné myšlení a nákres."
- Oraj: Já jsem dělal vakuově-tlakovou komoru z bezešvé trubky z konstrukční oceli s tloušťkou stěny 10 mm a svárů z vnitřních i vnějších stran 2x elektrodou, dno jsem měl přírubu a 20 mm desku, příruby byly na 8 šroubů, měl jsem v plánu propojit dno s ocelovým poklopem šrouby, nádobu jsem plnil přes hydraulické komponenty, poklop na vakuování mám 2 x 10 mm lepený vteřinovým lepidlem, na tlakování mám poklop 12 mm desku na 8 šroubů průměr 20 mm, snese tlak 45 bar

VLHKOST MATERIÁLU
- čím menší vlhkost tím lepší, dostačuje 8-12%, jde i 15%, ale zvyšuje se riziko špatné stabilizace, zkoušel stabilizovat i dřevo se 17% vlhkostí (žádný znatelný rozdíl ve kvalitě, nezkroutilo se)
- je třeba odstranit vázanou vlhkost v buněčné stěně
- suší pomalu a dřevo si dosušuje, aby si byl jist co nejmenší vlhkostí
- při rychlém sušení se může uzavřít buňka, uvnitř se uzavře vázaná voda, dřevo uprostřed třeba nedoschne, protože se kraj uzavře velmi rychle, nedá se to dozvědět jinak než napíchnout jehly a změřit, problém zvláště u tvrdších dřev (buk, dub)
- vaří jen když chce dřevo naimpregnovat a rychleji dosušit, vařením dřevo trochu zhoustne, stabilizoval dřevo vařené v soli (žádný rozdíl byť nějaký krystal soli ve dřevě asi zůstal), kromě vaření (pro změnu procesu schnutí) se dá dřevo nahřát nad párou (aby se mohlo slisovat a dostalo kvalitu prvotřídního materiálu)

TVRDOST A STRUKTURA MATERIÁLU
- pro stabilizaci jsou nejvhodnější měkká, nahnilá či částečně ztrouchnivělá dřeva
- tvrdé dřeviny jdou vlivem hustoty vláken stabilizovat obtížněji
- dřevo s nádory, suky, srůsty, kořenice, ap., kde jsou léta halabala, se lépe obrábí a nezaštipuje se
- dřeviny s rovnou kresbou jdou také, hodně se zpevní, ale už je třeba dávat pozor
- podařilo se stabilizovat čerstvou břízu včetně dutin od červa a prasklin (stabilizoval dlouho), oliva jde s 50% úspěšností
- jdou stabilizovat kosti a paroží (dobře vyvařené v peroxidu s jarem), šišky, kukuřice, ap.

PROCES
- nejde jen o to, vložit dřevo do vývěvy a dát americkou chemii, je tam mnoho podprocesů a pak to má úplně jiné výsledky
- jde o to vyplnit kanálky plastickou hmotou
- dřevo je porézní, jen vycucnout nestačí, takže se reguluje
- 2-3 h stačí na stabilizaci jakéhokoli dřeva, stabilizuje spíš dlouho, při vakuu 8 h se porézní dřevo tvrdosti palmy s mnoha kanálky smrsklo, což je dáno faktory pryskyřice, vakua a tlaku (něco jako zhušťování dřeva pod čpavkovou párou), dřevo je pak mnohem pevnější a hustší, pokud ale proběhne špatná polymerace, dřevo se nafoukne a popraská
- při stabilizaci jde pouze o čas, pokud do hodiny prostoupí stabilizační prostředek 5 mm pod povrch, stačí se zamyslet jak udělat 10 mm
- zkusili jste někdy cucat a tlačit stejným tlakem zároveň?, v této variantě nesmí okolní tlak přesáhnout hodnotu vakuového podtlaku, nepoužívat na hodně pórovité dřevo (dřevotříska, červavé) jinak bude vše v sifonu než se stačí procucat
- říká někomu něco kapilárnost (dříve se pražce napouštěly pouze tím, že se na jednom konci udělal stahovák kolem kmene, na něj se připevnila nádoba a nechalo se to samovolně nacucávat)?
- po stabilizaci dřevo nepracuje, nevadí mu klimatické podmínky ani voda, odolává chemikáliím, zachovává si vzhled, neodírá se, nepřijímá mastnotu ani pot z rukou

STABILIZAČNÍ PROSTŘEDEK
- kvalitní čirý epoxid (100% materiál, tuhne sám od sebe, nic se mu nevyrovná)
- 2 složky = 2 stoprocentní materiály bez jakéhokoli ředidla (spíše narostou - bobtnají vlivem reakce, tepla, a drží si svůj tvar)
- viskozita řidší už v základu (viskozita sirupu je výborná a dostačující, 1200-1600 mPas by byla skvělá), dle wiki viskozita klesá s rostoucí teplotou a roste s rostoucím tlakem (vliv tlaku je obvykle zanedbatelný)
- hustota není rozhodující (hustý olej protlačíš bez problémů, pryskyřici ne)
- žádné ředidlo, rozpouštědlo ani další tekutiny ke zlepšování viskozity nejsou třeba
- netoxický a nezávadný pro styk s potravinami, pitnou vodou a kůží (zužuje výběr, má glejt), otestovat výdrž a nerozpustnost v běžných šťávách (citrón, jablko, ocet)
- vytvrzení několik hodin, čím delší tím je kvalitnější, některé epoxidy nejsou závislé na správném množství tužidla (stačí dát méně a tuhnutí se velice prodlouží, třeba až na 28 h a kvalita po vytvrzení zůstane zachována), stabilizované dřevo začne tuhnout na okrajích dřeva postupně, určitě ne od středu dřeva ven
- oddaluje tuhnutí epoxidu, doba zpracovatelnosti je závislá na teplotě, např. stabilizováním v zimě oddálí tuhnutí až na 10? hodin (jsou i epoxidy, které se dokáží vázat s vodou ne přímo chemickou reakcí a tuhnutí urychlit - působí jako ředící prostředek když se používá pro ředění epoxidů např. S6300)
- je třeba stabilizovat submikroskopickou stavbu dřeva nikoli makroskopickou, stabilizuje vázáním atomové mřížky
- jde o molekulární hmotnost (velikost molekul či atomů, které mají schopnost vázat se na buňku dřeva do mezistěn), stabilizační přípravek musí být natolik řídký, s malými molekulami, aby prostoupil tou nejmenší dřevní buňkou
- při zahřátí epoxidu do 100°C se sníží jeho pnutí, ale nikoli kvalita, lze jít až do 150°C a stále se nezmění vlastnosti, pak už začne epoxid lehce tmavnout, při polymeraci některých epoxidů vzniká teplo, které redukuje vlhkost a pnutí dřeva
- složka A ho stojí 6500 a složka B 8000 Kč a odběr po kg nejde (někde dostal vzorek)
? vyzkoušet cokoli na bázi Styrenu (dle wiki těkavá toxická kapalina) či peroxidu (dle wiki katalyzátor polymerizace)
- sebelepší impregnace olejem, vosky, lněnou fermeží, ap. není věčná (nepoužívá vosky, tvrdé oleje, Solakryl, USA Cactus Juice, Minwax ani TD-90, šelak považuje za za impregnační / povrchovou pryskyřici, nikoli stabilizační)

BARVENÍ
- pokud objednáte z USA, je vyřešeno, v ČR lze sehnat na podobné bázi
- syntetické či přírodní barvivo, nejlépe tříslovina, co se do dřeva vsákne pouze kapilárně
- ne každá pryskyřice pojme pigment a rozpustí se v něm
- barvivo nesmí při smíchání s pryskyřicí tvořit emulzi
- barviva a pigmenty mají vždy větší částice než tekutiny proto se přes hustou dřevní buňku přefiltrují, ale stabilizační roztok musí projít, jinak to není 100%
- dobarvovat nejlépe co nejsvětlejší dřeva (olše, bříza, kaštan, jasan, ap.)

KE STUDIU
- Praktická kniha o dřevě / Rebo Productions
http://www.der-schweighofer.at/artikel/102643/epoxydharz_l_385_und_haerter_386_aero_675g
http://www.langtoninfo.co.uk/showitem.aspx?isbn=B0012MF3GQ
http://www.laboshop.com/index.php?id=6&L=5&artnr=02891&aw=219&pg=2&ftu=c1981b153d192d44b25b5e9bc46f406d
http://www.pcepoxy.com/our-products/wood-repair/pc-petrifier.php
http://www.polyglass.cz/obchod/pryskyrice.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polymethylmethakryl%C3%A1t#Zpracov.C3.A1n.C3.AD
http://www.imesta.com/vyrobky/paraloid-b72/
http://www.sailor.sk/smith-co-cpes-penetracny-epoxid-4260
http://www.turntex.com/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage.tpl&category_id=144&product_id=2132&option=com_virtuemart&Itemid=121
http://fr.schmalz.com/aktuelles/presse/vakuumhandhabungssysteme/00414/
http://www.blackbros.com/vacuum-membrane-laminating-press/
http://www.vosschemie-benelux.com/nl/c/products/cat/16/8
http://www.joewoodworker.com/veneering/vacuumpress-uses.htm
http://www.youtube.com/watch?v=uvII1FTm3YM&feature=related
http://www.directindustry.com/prod/isve/vacuum-impregnation-machines-for-wood-protection-19489-154161.html (nefunguje, možná lze nahradit http://www.directindustry.com/tab/vacuum-impregnation.html?suggest=554a414e627041742b6c546a337666744972424c68725a672f666d574f306c395879646b37724b6f2b74514943484a63334a6d306b5735626f54664f59494164)

Ariel Salaverria, u kterého se pravděpodobně něco naučil i Marcel, má 2 zajímavé návody na stabilizaci dřeva, které sem dával Zahorsky. Velmi zajímavý mi však přišel komentář jednoho stavitele lodí k Arielovým návodům na knifedogs.com, tak jsem ho přeložil - třeba to někoho zaujme:
Stavím lodě jako hobby a někdy musím udělat opravu, která vyžaduje použití velmi řídkého epoxidu, který prosytí dřevěná vlákna, aby je posílil, což je v podstatě velmi podobná technika. Mám pár tipů, které mohou pomoci dosáhnout maximální viskozitu a rozpustnost u epoxidových či polyesterových pryskyřic:
1. Použij pomalé tužidlo. Bude třeba zahřát pryskyřici, aby se zředila. Pokud použiješ rychlé tužidlo, urychlíš exotermickou reakci (chemické teplo) a pryskyřice začne tvrdnout dřív, než je dostatečně absorbována.
2. Zahřej dřevo nebo jiný porézní materiál, který chceš stabilizovat. Pootevřeš tím jeho póry, což pomůže dostat vlhkost pryč. Zabal ho do alobalu a vlož na cca hodinu do topinkovače či trouby. 93 °C je víc než dost.
3. Nalij vařící vodu do plechovky a měj vakuovou soupravu připravenou. NEMĚŇ poměr pryskyřice a tužidla, který doporučuje výrobce, jinak oslabíš její chemickou sílu a někdy ani nezačne tuhnout (přinejhorším ti zůstane dehtová konzistence, kterou budeš muset odstranit, přinejlepším to zdánlivě funguje, ale nikdy nedosáhneš plné tvrdosti). Smíchej pryskyřici s tužidlem, ponoř směs do horké vody a promíchej. Vyndej směs z vody a míchej 2-3 minuty (ne méně, ne více - toto je kritické!). Ponoř směs do horké vody každých 15 sekund, pryskyřice začne zahříváním dramaticky řídnout. Většina lidí dělá chybu, že nesmíchá pryskyřici a tužidlo pořádně, to platí pro epoxidové i polyesterové pryskyřice.
Základní rozdíl ve vlastnostech epoxidových a polyesterových pryskyřic:
a. Polyesterová pryskyřice MĚNÍ objem - nejdříve ho zvětší a po odpaření rozpouštědla zmenší. Pokud používáš polyesterovou pryskyřici k utěsnění trhlin v něčem, co již praská, můžeš díky tomuto cyklu způsobit víc škody. Polyesterová pryskyřice vyžaduje k vytvrzení kyslík, epoxidová pryskyřice ne.
b. Epoxidová pryskyřice NEMĚNÍ objem - zachová stejný objem, jako když byla smíchána. Epoxidová pryskyřice vytvrdne ve vakuu na kámen. Nejsou zde žádná rozpouštědla k odpaření, jde o čistě chemickou reakci nezávislou na kyslíku. Pokud se rozhodneš takto napouštět ve vakuu, začni s větším špalíkem, který případně ořízneš.
Z výše uvedeného je jasné, že epoxid je jedinou logickou volbou. Normální starý bílý ocet je úžasné epoxidové rozpouštědlo, které nezabíjí mozkové buňky a nevysušuje ruce! Starý trik stavitelů lodí...

Má s příspěvkem loďaře zkušenost někdo ze zdejších členů, kdo se stabilizací zabývá již delší dobu? Napadl mě třeba Jatagan, Venca30, Mototechna, Mat, Bošek, Zahorsky, Lucanus, Oraj, ... Jakýkoli komentář ke zbytku textu samozřejmě vítám...

Aplikací dlouhého vakua bez stabilizačního prostředku nejspíš dojde k většímu uvolnění vázané vody - podtlakem by se měla přeměnit v páru. Pára sice zůstane ve vakuové komoře (pokud ji tedy neodčerpáš čerpadlem), ale měla by se aspoň dostat z vnitřku dřeva ven. Souhlasím s tvou tezí ohledně opakovaného střídání vakua a tlaku, byť ji zatím nemám podloženou pokusem. Kolik u tebe byly ty 2g nacucnuté vody v % vůči hmotnosti půlky špalíku? Určitě dej vědět, jak zkouška dopadla.
Marcel o současné aplikaci vakua a tlaku píše jen jako o jedné z možností, tak to třeba půjde i jinak.

Jinak já pořád přemýšlím, co všechno by měla umět má komora, zda jen tlak a podtlak zvlášť, nebo oboje dohromady, jak tu psal kdysi Bošek (vědět tak, zda jeho nápad zkoušel někdo vyrobit...), jak velký tlak musí snést, ... Šroubovací víko mé zavařovací sklenice s otvory utěsněnými Epoxy 1200 dnes sneslo -0,9 bar (možná by dalo i víc, ale slíbil jsem doma pokus s Marshmallows, tak jsem to nechtěl rozstřelit)

Nevíš, jak sem jdou vložit fotky? Ikona pro "Image" mi nabídne jen ""...

Napiš text příspěvku,odešli. Po zobrazení příspěvku máš v pravém rohu nad příspěvkem "tlačítko" přílohy. Otevři jej a vlož fotky a odešli.

OK, díky.

Zdravím Vás,

na tomto fóre som úplným nováčikom a v prvom rade by som sa chcel poďakovať všetkým, ktorí boli tak ochotní a poskytli aj nám, začiatočníkom, svoje rokmi experimentácie nazbierané skúsenosti.

Osobne som stabilizáciu dreva neskúšal, no v poslednej dobe sledujem túto tématiku všade kde som schopný prečítať a porozumieť jazyku. Je to fascinujúci proces a výsledný produkt má podľa mňa nekonečné využitie.

Rád by som aspoň amatérsky skúsil stabilizovať mierne nahnité drevo, pre ktoré by som našiel využitie v jednoduchom šperkárstve. Viem, že už tu o tom bolo popísaných mnoho strán, ale má niekto nejaké základné tipy na nie príliš finančne náročné riešenie (200 - 300 €) pre absolútny začiatok? teda - výveva, komora a prípravok .
Pórovitosť dreva mi veľmi neprekáža, myslím tým nevyplnené vzduchové bubliny a pod., pokiaľ bude rapídne znížená nasiakavosť a dodržaná zdravotná nezávadnosť, skôr mi ide o zmenu pôvodnej farby na inú, napr. zelenú, modrú, prípadne ich kombináciu.
Typy na konkrétne prípravky na tento účel ?

Vopred Vám Ďakujem za všetko, čo mi je kto schopný ponúknuť, už som pokukával po ponuke stabilizovaných driev jedného z tunajších prispievateľov do fóra, určite si budem chcieť aspoň ohmatať tú "cieľovú métu", ktorú sa tu očividne každý snaží dosiahnuť a popravde, všetkým Vám v tomto DRŽÍM PALCE !!! , pretože to obohacuje možnosti nás všetkých, ktorí sa drevom ako takým na rôzne účely zaoberáme .

Inak, aby som tu len nehltal a nechcel niečo za nič, alebo keď to tu možno bolo už niekde spomenuté, čítal som na viacerých fórach a skoro v každom z nich som dospel k nejakému produktu, ktorý je používaný, okrem klasických Cactus Juice, MinWax Wood Hardener, Pentacryl, Stick Fast, alebo acetón/toulén + Paraloid B72 (čiže ak som dobre porozumel, ide o rozpustené plexisklo), ma zaujali ešte tieto:

D&M Stabi 17 Vakuumharz - nemecký produkt na stabilizáciu dreva, výsledky podľa obrázkov vyzerali vcelku fajn, no možno sa mýlim

Resinol 90c od Loctite, Henkel - o tomto produkte sa všade traduje, že je využívaný profesionálnymi USA firmami, ktoré sa stabilizáciou dreva zaoberajú a dosahujú takmer dokonalé výsledky (bez prázdnych pórov, bez drastickej zmeny zafarbenia, tvrdosť a opracovateľnosť)

Budem "skúmať" ďalej a každopádne prispievať ak narazím na niečo čo sa mi bude pozdávať, veď predsalen sám som sa tu dozvedel mnoho a rád sa budem podieľať na rozvíjaní tohto spôsobu spracovania a uchovávania dreva.

...takže zatiaľ Knajfáci, nech sa darí ! :)

Skoč na nejaký šroťák, tam na komoru kúpiš všetko.. hrubostennú rúru, príruby, dno... plexi neviem, ale manometre, šróby, nátrubky a ventily kúpiš za pár korún. Kompresor na tlakovanie používam výkonnejší mrazákový, má pomalý nábeh a tlačí doalejuje :) aj keď ešte chcem skúsiť rýchly nábeh pretlaku po vákuu, ktovie čo to urobí. Jedina väčšia investícia je výkonná výveva...

Ahoj chlapi, potřeboval bych radu ohledně stabilizace, podtlakovej kompresor s nádobou, manometry a přípojkou na přetlakovej kompresor mám, tak jsem začal řešit pryskyřici na stabilizaci.

Co jsem koukal po netu tak se většinou používá Cactus Juice. Ten ale jen přejdou podtlakem (pak už netlakujou) a pak ho šoupnou do trouby v alobalu, dá se zbytek slitý tekutiny použít příště a nebo tekutina do třeba 24 hodin vytvrdne i bez zahřátí v troubě?

Cactus Juice je docela drahá sranda, proto bych chtěl použít nějakou levnější a dostupnější alternativu. Je tu někdo kdy by mi doporučil jakou funkční pryskyřici použít ?

Už sem nařezal pár pěkných hranolů tak bych to chtěl vyzkoušet

Nic levného nenajdeš, stačí si přečíst tohle vlákno. Pak jen hledat materiál s vlastnostma který jsou co nejblíž tomu co radí Marcel Bednář (Ukmacabedy)

Tak sem to všechno přelouskal a alternativy jsem našel to co maj na Jataganu pak epoxid 531 a ještě solakryl BMX, ale nikdo vlastně neřek co je nejlepší

Nejlepší je to co používá Marcel
Druhé nejlepší je to co bude nejlíp fungovat tobě, když si s tím chceš hrát.

Kaktusák (podobne aj pmma od jataganu) idú použiť opakovane. Princíp - ponoríš drevo do sajrajtu, odsaješ vzduch, ten sa rozpínaním dostane von z dreva a až prestane bublať, zrušíš vákuum a drevo začne nasávať sajrajt. Ak nepoužiješ pretlak, nechaj to ponorené aj 24 hodín, než to poriadne nasiakne. Pmma je stále tekuté, viskozita super, neviem ako je to s molekulovou veľkosťou. Nevýhoda je že je to furt tekuté a z prasklín sa proste vyleje. Vytvrdzuje pri nejakej teplote, tuším 95*C, a nesmieš tú teplotu preťápnuť, inak to vyvrie von z dreva. Ideálne je mať riadenú teplotu, pomalý (aj niekoľkohodinový) nábeh na teplotu a potom je výsledok super. Čo sa týka epoxidov - skúsil som ich už naozaj moc... Zo začiatku som si myslel že jatapol epoxy je ok, ale postupne som skúšal všeličo a doteraz sa mi najviac osvedčil 288 od Havla. Viskozita aj molekula dobre. Tvrdidlo 512 mi dalo do geltime cca 3 hodiny, ale to je málo, takže treba iné tvrdidlo ktoré by dalo viac času. Majú v ponuke T600, čo je akurát. U tvrdidiel platí že cím je redšie a čím viac oddiali geltime, tým má väčšiu molekulovú veľkosť. Takže stále hľadám ten správny epox :) no a potom je tu ešte technológia a postup, a tam som už skúsil všeličo... ale ten ideálny postup ešte nemám, takže skúšam čo sa dá.

Tento postup není úplně nejlepší , nejlépe je nechat vyhřát stabilizační komoru (pec) na danou teplotu 95°C a pak teprve vložit do komory špalíky. Jde o to , aby co nejrychleji došlo k polymerizaci. Musíte ale mít řízenou teplotu , a musíte počítat s tím , že polymerizace je chemická reakce , která vyvíjí teplo , takže je potřeba počítat s nárůstem teploty z této chemické reakce - takže ideálně čidlo mít ještě jedno přímo u špalíku stabilizovaného dřeva ( připojit do serie ještě jedno čidlo které Vám hlídá teplotu uvnitř pece , a toto čidlo vždy přiložit - připevnit k jednomu ze stabilizovaných špalíků). Pokud totiž používáte postupný nárůst teploty , tak pryskyřice má dost času ze dřeva se dostávat ven... Tento postup používají všichni výrobci stabilizovaného dřeva na světě a je mnoha lety odzkoušený. Zásadní problém je uhlídat teplotu v daném rozmezí 90 - 98 °C .

Super, dík za info :) nevýhoda toho pmma je práve v tom že to stále vyteká...

Je jasný, že Marcelovoje nej :D .
Říkal jsem si, že za tu dobu co to provozuje už se mu náklady a strávený čas ve vývoji v penězích vrátil, takže by moch už pustit informaci o jaký epoxit jde.

Jak se tu ale už psalo je jasný, že si to asi nechá pro sebe, protože to nejni jen tak . . . .

My sme taky stavěli výheň a dělali plynový hořáky (podle T-REX) bez náporu vzduchu a taky sme nad tim strávili spoustu večerů než sme dosáhli toho, aby byl plamen do fialova a měl tu správnou teplotu . . . . .

Jinak mototechna děkuju za info a schrnutí a jataganu za doplnění

Ještě ohledně kaktusáku, co jsem koukal po netu tak ho maj i někdy s tvrdidlem . . . .

A to, že se dá použít znova, to mě taky zajímalo, tzn že co nevleze do dřeva to se sleje zpátky a normálně použije příště ?

Presne tak

Tak to je dobrá informace

Ještě mě napad jeden dotaz, kde se dá koupit kaktusák ČR?
Koukal jsem, že ho měli na ebay asi 2 galony (cca 7,5l) za 4500,- nevim jestli to bylo s poštou.

Ještě mě napad nápad, když to dáváš do toho alobalu, co si z něj udělat takovou vaničku a tim sajrajtem to zalejt ? Tim by ti to z mezer nevytejkalo otázka je jestli to vytvrdne i samo o sobě při těch 90°C.