Falda007: Myslím, že udělat kus stabilizovaného dřeva je mnohem snažší, než udělat nůž. Já bych zdejší uživatele vůbec nepodceňoval. Když si chce někdo hrát se stabilizací, tak ať si hraje. Vlastní výrobek udělá mnohem větší radost, než ten koupený. To tady asi zná každý.

Mistři stabilizátoři, mám dotaz. Mám k dispozici špalek vrby jívy, slušně probarvený. Měl by někdo zájem? To co sem rozštípl, tak nevypadá nejhůř. Je mi jasny že na ručku nože tak jak to leží, to není. Ale na stabilizaci? Šlo by to?

stafflik vložil tyto přílohy:

stafflik: Šlo by to

Super. Tak už jen někoho komu se to bude hodit .....

Zdravím pánové.
Mám dotaz ohledně stabiizování pryskyřicí, která se musí poté nechat vytvrdnout v teplote 90-95 stupnu celsia. Troubu mam ale cidla na dane drevo nikoliv. Skousel nekdo z vas kontrolovat teplotu dřeva laserovým teplomerem aby nepresahla horni hranici teploty ?
Popřípadě jak řešíte hlídání teploty


Dekuji za pomoc

darken01: Normální kuchyňská trouba nemá dostatečně přesnou regulaci (alespoň ty starší ne, moderní s digitální regulací už na tom budou dobře). Například trouba co máme doma je mimo až o cca 50°C. Proto používám laboratorní sušárny s digitální regulací, nebo alespoň se zabudovaným kontrolním teploměrem (teplotu nastavuju podle teploměru, ne podle stupnice na analogovém regulátoru). Normální trouba doplněná o digitální regulátor s termočlánkem (většinou typ K) poslouží dobře. Čidlo přímo ke dřevu bych dával u velkých kusů, tam už může exoterm udělat paseku a doplňková regulace může být užitečná.

Díky za reakci. Jen dotaz kdepa se dají laboratorní sušárny sehnat ?

Darken01: Hlídej inzeráty, občas se tam něco objevuje. Vhodný by byl i horkovzdušný sterilizátor, ale pokud ti nejde o vzhled, tak klidně i trouba ze sběrného dvora s novou regulací. Zrovna nedávno jsem si přivezl tři starší laboratorní sušárny a čeká je modernizace (zabudování digitálních regulátorů s PID regulací). Jednu z nich budu používat na vytvrzování stabilizovaného dřeva, tak tam asi udělám i nějaký další vstup pro druhé čidlo (co by se strkalo přímo ke dřevu) a uvažuju i o programovatelném regulátoru, aby bylo možné nastavovat průběh teplot podle nějaké nastavené křivky. Budou dlouhé zimní večery, tak se nebudu nudit

Páni skušal niekto z Vás tento prípravok?
http://eshop.5mslovakia.sk/5m/epoxidove-laminacne-systemy/letoxit-pr102-em420,-14kg.html

Zdravím,celkom fajn článok z Facebooku zdroj Drako knives ,prvá časť.Bude nasledovať druhá o stabilizácii za súčastného pôsobenia tlaku a podtlaku

Niečo o tom ako stabilizujem drevo ja . ( odpovede na množiace sa otázky kamarátov)
Drevené špalíky pred stabilizáciou nechám 2 hodiny zohrievať v rúre pri teplote 70 - 80 stupňov.Potom ich nechám vákuovať v komore po dobu 1 hodiny (pokiaľ vidno odchádzať paru z dreva).
Stabilizujem v komore ,ktorú mám urobenú z vodného filtra .Vydrží bez problémov tlak 10 atmosfér a podtlak 0,98 atmosfér (používam ho už roky bez problémov a bez najmenšej nehody).Výhodou je priehľadnosť, nízka cena (cca 15 - 20 €) a možnosť použiť výmenné nádoby až do dĺžky 35 cm.Jedinou úpravou je namazanie tesniacej gumičky glycerínom ,alebo ricínovým olejom.Prípojky a ventily sú bežné vodárenské fitingy.Tlak získavam pomocou malého kompresora ,podtlak pomocou vývevy (na začiatku postačuje aj kompresor z chladničky - dáva priemerne podtlak do 0,96 Atm )
Každý kus dreva je vo svojej podstate kúsok potrubia ,slúžiaci k preprave vody a živín do celého stromu ,pomocou kapilár a osmotického tlaku.Cieľom stabilizácie by malo byť zaplniť miesto, kde predtým bola voda, stabilizačným preparátom. To sa podľa mňa dá urobiť tak ,že použitý kúsok dreva opäť ,,urobíme potrubím". To znamená,že stabilizačný prostriedok bude prúdiť tak ,ako predtým voda.
Špalík dreva upravíme nalakovaním(alebo natretím iným prostriedkom - osvedčil sa mi epoxidový hustý lak ) bočných stien ,čím dosiahneme vytvorenie ,,potrubia ".Čelné steny ,tie na ktoré ústia kapiláry ostanú otvorené.Spodok špalíka sa ponorí do stabilizačného prípravku a v komore sa môže začať stabilizovať.Stačí použiť len podtlak .Ten nasaje roztok cez kapiláry dreva ,ako cez slamku.Dôjde k presýteniu - prepláchnutiu celého profilu dreva .Stabilizujeme pokiaľ sa neobjaví stabilizačný roztok na vrchnej časti dreva.
Dá sa stabilizovať aj za súčastného použitia tlaku a podtlaku ,pri agáte ,dube,ebene.Ale to niekedy nabudúce. :D
Empiricky platí - čím ľahšie drevo ,tým viac stabilizačného prostriedku pojme a za kratšî čas.
Ako stabilizačné prostriedky sa mi osvedčili - Letoxid PR 164 ,Havel composites LH 288.Samozrejme s tvrdidlami s najdlhším časom spracovateľnosti okolo 10 hodín.
Pokiaľ je podľa technologického postupu potrebné dotvrdiť stabilizovaný špalík teplom, stačí ho zabaliť do alobalu ,celý prelepiť pvc páskou a nechať ho ponorený vo vodnom kúpeli ,pri stanovenej teplote a čase dotvrdiť.S obľubou používam elektrickú kanvicu 1,5 litrovú na varenie čaju s digitálnou reguláciou teploty .
Verte mi ,nie je to nič zložité a po pár pokusoch sú výsledky uspokojivé pri dreve,koži,hubách,kostiach....Prajem veľa pekných špalíkov .....

Připoj k tomu manometr, třeba tenhle a když se dostaneš na -98 kPa a vydrží na tom podtlaku alepoň 2 hodiny v kuse tak máš vyhráno
Toto som nepochopil.
V nádobe vytvorím podtlak cca mínus 0,9bar za tri minúty.. Vypnem vývevu. Kto a čo mi zníží podtlak na nulu?

To co vytváříš vývěvou není ve skutečnosti žádný podtlak, ale ředění průměrné hustoty v uzavřeném prostoru. Vakuum, tedy absolutně prázdný prostor neexistuje nikde. Prostor je zaplněn zředěnou látkou. Tedy nafouknutými atomy (Jsou pružné a jejich velikost je závislá na okolních podmínkách). Snižuješ jeho průměrnou hustotu. Všechny atomy uvnitř na to reagují tím, že zvětšují svůj objem, tím dochází uvnitř atomů ke tření a jejich ohřevu jako vedlejšímu efektu. No a ve vakuu, tedy ve velmi zředěném prostředí se můžou odpařovat i kovy, natož látky kapalné a plynné. Z látek se můžou postupně uvolňovat vázané plyny, ty sice odsaješ, ale pokud je tam nějaká voda, tak se bude rozpínat, tím dojde k zahřátí, voda se začne vařit a pára by měla zvyšovat tlak, tedy snižovat podtlak. Jak reagují ostatní kapaliny (epoxidy) nevím, ale asi to bude podobné. Příroda se vždycky snaží být v rovnováze. Odsáváš vzduch, zbylý vzduch se rozpíná jako první, pak se začnou rozpínat kapaliny aby vyrovnaly nerovnováhu a nakonec kovy. Ty mají nejvyšší hustotu a tudíž jsou nejstabilnější ale ne tak pružné jako plyny a kapaliny. Tak nějak to vidím já. Doufám, že jsem nenapsal nějakou blbost...

Tedy nafouknutými atomy (Jsou pružné a jejich velikost je závislá na okolních podmínkách). Snižuješ jeho průměrnou hustotu. Všechny atomy uvnitř na to reagují tím, že zvětšují svůj objem, tím dochází uvnitř atomů ke tření a jejich ohřevu jako vedlejšímu efektu
Tak toto som už vôbec nedokázal vstrebať.
Množstvo plynov v drievku 40x40x150mm nedokáže "dve hodiny" eliminovať podtlak .
Aj "detská " výveva má predsa množstvo m3/hod. a za dve hodiny musí odsať minimálne ten 1m3. A toľko plynov sa nedokáže uvolniť drievko ani plyny zo stabilizačného roztoku (ak vôbec nejaké obsahuje).

egres2: Když cituješ, cituj pořádně:
"Takže si předělej kompresor z auta na vývěvu a s chutí do práce.
Připoj k tomu manometr, třeba tenhle a když se dostaneš na -98 kPa a vydrží na tom podtlaku alepoň 2 hodiny v kuse tak máš vyhráno. Pak okamžitě zahodím svou vývěvu a koupím si kompresor do auta za 300,- " (konec citace)

Podtlak Ti samozřejmě sníží daleko nejčastěji a nejvíc netěsnosti v systému - zde například chybějící zpětný ventil a četné další netěsnosti u předělaného kompresoru z auta. Pokud máš pořádnou vývěvu a celý systém těsný, mělo by to fungovat tak, jak říkáš. Protože nepožaduješ kontinuální vysoké vakuum, nemusíš řešit dodatečné uvolňování par a plynů (jako to dělá třeba getr u elektronek). Ty "nafouknuté atomy" a "při rozpínání se zahřívající vodu" neřeš...

egres: Přesně jak napsal Surg. Netěsnosti v systému, mikrotrhlinky v tlakové nádobě atd. Já to bral jako akademickou debatu. Pro praktické použití vliv zanedbatelný.

Surg:
Mne len neliezli do hlavy tie dve hodiny sústavného podtlakovania.

Stabilizovat neumím a nikdy jsem to nedělal, tak do toho asi nemám co kecat, ale budu vycházet z prosté logiky a minimálních znalostí stavby dřeva. To, o čem píšeš by fungovalo jen v případě, že bys měl ideálně říznutý špalík. To znamená, že léta by byli ideálně rovnoběžně na stojato. Bohužel takto říznuté dřevo nemá moc hezkou kresbu. Dovolím si tvrdit, že v 90% je špalík říznut tak, že léta, tracheje, cévy, potrubí (nebo jak chceme), je více či méně diagonálně. To znamená, že potrubí ústí do bočních stěn hranolu. Tím, že toto potrubí zaslepíš minimálně z jedné, ale většinou z obou stran přelakováním silnou vrstvou epoxidového laku, znemožníš proniknutí stabilizačního média do těchto "potrubí". Výsledkem zákonitě musí být, že špalík není prosycen v celém svém průřezu.
Možná se pletu, jak říkám,, stabilizaci nerozumím. Jen na to jdu selským rozumem a toto jsem vyplodil ;)

Není to jenom o orientaci let, ale i o druhu dřeva a zda se jedná o dřevo jádrové, nebo bělové. Jádrové dřevo už jako transportní orgán nefunguje a naopak slouží často jako úložný prostor pro odpadní látky. Proto má například často jinou barvu. Z toho důvodu může být právě jádrové dřevo problém prosytit.

Bomba riešenie ...... Zdroj - Drako knives Facebook.....
Niečo o tom ako stabilizujem ja ,diel druhý - Stabilizácia za súčastného použitia tlaku a podtlaku.
Pretože som od mala obdivovateľ ,,Mac Gyverovských'' a hlavne lacných riešení ,použil som materiál všadeprítomný -,,prekliatie'' dvadsiateho storočia - PET fľašky.
Na fotografiách je zámerne len rámcové riešenie (moju stabilizačnú kolónu nepublikujem ,pretože mám na nej pár mojich vychytávok),zámerom je podporiť Vaše tvorivé myslenie ....Možno sa Vám podarí spraviť niečo úplne nové....
Takže - teraz pripojíme ,,potrubie'' z minulého článku....:D
Princíp spočíva v nanesení vhodného lepidla na boky hranolčeka a zatavenie do Pet fľašky teplovzdušnou pištoľou viď. obrázok.Lepidlo je najvhodnejšie také ,ktoré sa aktivuje teplotou pri sťahovanî petky a dokonale zalepí hranol vo fľaši.Pozor vrch a spodok hranolka nesmie byť zalepený....Hrdlo fľaše pomocou vhodného šróbenia pripojíme na vývevu,navrch do prečnievajúcej časti nalejeme stabilizačný preparát.Stabilizujeme ,kým sa stabilzačný preparát neobjaví na druhej strane .Voilá - ,,preplachujeme'' - stabilizujeme za súčastného pôsobenia atmosferického tlaku a podtlaku .Bonus riešenia - bez tlakovej komory.
Pokiaľ chceme použiť vyšší tlak ,umiestnime špalík vlepením spojovacieho fitingu do vodného filtra,viď.obrázok.Jednou prípojkou filtra privádzame tlak z kompresora ,druhým podtlak z vývevy.Možné dosiahnutia súčastného tlaku cca 10 Atm,podtlaku cca - 0,99 Atm.
Dôležitá pripomienka ,je potrebné vradiť odkaľovaciu nádobu do sania vývevy!!!!!
Riešenie umožňuje množstvo iných kombinácii,spájania do kolón atd....
Použite rôznych lepidiel,stabil.prostriedkov, cyklické riadenia tlaku a podtlaku,či iné technické riešenia je len na Vašej tvorivosti....Prajem Vám veľa pekných chvíľ pri stabilizácii.....

Pro stabilizaci dreva se pouzivaji ruzne probarvene pryskyrice ktere se podtlakem nasaji do otevrenych poru proto jsou dreva s vetsimi pory vzdy hezci(topol,nahnile drevo atd) dela se to v nadobach do kterych se naleje pryskyrice a vlozi drevo pak se vyvevou odsaje vzduch