Nezkoušeli jste někdo udělat ručku a nastabilizovat a noži ? Udělat jakoby povrchovou úpravu dřeva epoxidem ?

Nebo dřevo natřít rozehřátým epoxidem . . . ?

Osobně jsem to ještě nezkoušel, ale viděl jsem to na noži. Vypadalo to jako silnější vrstva laku. Taky to chci zkusit, na kuchyňáky si myslím, že je to ideální.

Pokud je dřevo vysušené, tak není problém udělat povrch epoxidem. Dřív se to používalo hodně. Udělá se řidší epoxid a normálně se to natře. Vypadá to jako lak a vydrží to dost. Hlavně dodržet správnej poměr, aby to dobře vytvrdlo.

Mám několik nožů s takovou úpravou - nejde o stabilizaci, ale vlastně o lakování. Tohle dělali poměrně často Němci, i na rukojetích z kožených kroužků. Podle mně to není nic moc - lesklý a hladký povrch v ruce klouže.



Když epoxid rozehřeješ, rychleji Ti ztuhne...

Tak aspoň ta myšlenka, byla dobrá myslim si, že povrch epoxidem by moch vydržet víc než šelakem (např. na pracovní nůž, kde se nehledí tolik na krásu)

Měl jsem v hlavě natřit a horkovzduškou sfouknout co nejvíc epoxidu, ale to by mi asi spíš vytvrdnul :D

Takže natřit, dát do podtlakovky a koukat co se bude dít

Proč natřít? Normálně zalejt, prostě stejnej postup jako někdo dělá se špalky, vzít vhodnou petku pár špejlí atd, a zbytek nože si předtím olepit pořádně lepenkou aby se z něj pak epoxyd nemusel složitě odstraňovat. Normálně to nastabilizovat a vůbec tě pak nemusí trápit že to je jen 5 mm do hlouby.

Natřít, aby se šetřil epoxid . . . (sem myslel)

Takže natřít a poprosit ho aby zůstal na místě než vytvoříš vakuum přičemž ti skrz něj probublá vzduch z ručky a pak vrátit na normální tlak a to co nesteče se vcucne. No tak hodně štěstí.

Tak jsem se trochu zamyslel nad tvarem komor pro stabilizaci, protože z hlediska šetření drahého epoxidu a toho, že dřevo je většinou ve formě hranolků by byl výhodnější hranatý tvar. No a na tlakové nádoby se používá samozřejmě kulatý, atd... Nedalo mi to a udělal jsem analýzu toho, co vydrží jekl v tlaku. V tomto případě jekl 150x150mm, síla stěny 5mm, rohy R8mm, délka 300mm na obou koncích uzavřeno plechy o t=5mm. Těleso pochopitelně homogenní, u svárů pevnost pochopitelně trochu menší. Pokud odsajete všechen vzduch pak je maximální tlak takový jakým tlačí vrstva atmosféry na zeměkouli a to by bylo asi 110000Pa x m2, tedy 11000kg x m2, tedy 11tun na m2. No projel jsem to v SolidWorks simulaci a nestačil jsem se divit, protože ten jekl snese hrozně moc a případné obavy z imploze mě připadají směšné tak, až mám pochybnosti, jestli jsem někde neudělal chybu? Jestli se tím někdo zabýval, tak mě opravte. No na ten jekl 150x150x5 a těch 11tun tlaku na m2 mě vyšel nejnižší koeficient bezpečnosti 5,85. Tedy je to skoro 6x naddimenzované! Připadá mi to jako blbost, jen nevím, kde jsem udělal chybu. Pokud mi to může někdo vyvrátit, budu rád.

A komu co brání mít uvnitř extra nádobu na epoxyd a špalek třeba trojúhelníkového tvaru?

Tak já mu věřil, že tam počká :D

Šetření epoxidu jsem dělal tak, že jsem dal dvě dřívka do uříznutý pet flašky a horkovzduškou nahřál a ta se smrskla po obvodu špalíků . . . asi to chce nechat petku vyšší (zalejt hladinu nad), aby si to mělo z čeho brát.

Jinak my jsme použili jako nádobu vzduchovej píst z brzd z vagonu.

Zbrojováku, sice nejsem výpočtář, ale vím, že MKP je nesmírně důležité nastavení okrajových podmínek, aby nevyšly nesmysly. Takže pokud tvůj výpočet nezkontroluje odborník, je celkem k ničemu.
Na druhou stranu je pravda, že ten jekl, jak ho popisuješ by to vákuum nejspíš vydržel. Asi by to nebyl přesně takový koeficient bezpečnosti, ale odhadem by to dát mělo - ta nádoba je docela malá a stěny silné. Akorát je problém, když u vakuové aparatury něco rupne, je imploze mnohdy nebezpečnější než exploze.

Jo to mě nenapadlo. Zřejmě mám teď nějaké slabší období...pro stromy nevidím les. :oops





No právě. Já taky nejsem výpočtář. Jednoduché pevnostní výpočty zvládnu, ale u složitých tvarů atd. je to horší a tak jsem si pomohl SW. , proto jsem to sem dal. Rrak o pár stránek dřív zveřejnil fotku své hranaté nádoby no a mě začala zajímat problematika, jak je to s pevností hranatých nádob. Není samozřejmě problém dokola vyztužit jekl přivařenými žebry apod., aby to moc nevážilo, ale mě zajímala ta základní pevnost. Jinak mě, jak jsi to napíchl s implozí, napadlo, jestli někdo neví o nějakých bezpečnostních ventilech? Na přetlak existují, možná existují i na podtlak? Samozřejmě, že na ty vaše hrátky se stabilizací několika prkének jsou tohle nepodstatné, zbytečné informace, ale když už se tady probírají věci prakticky, tak teoreticky to snad nikomu neuškodí...

snad nenapisem blbost, ale 1atm = cca 1 bar. to znamena ze na nadobu zvonku tlaci 1 bar. bezna kompresorova nadoba ma stenu max 3mm a s prehladom udrzi vovnutri 10 barov.
takze to o tej predimenzovanosti co pise zbrojovak urcite sedi.
btw: na YT je kopa videi z us kde stabilizuju v zavaracom pohari alebo v trubke z plexyskla. casto maju na tom aj hodinky a je vidiet tych -0,9xx. pride mi potoom divne zhananie 20mm plexi na okienko, trubky s 10mm stenou a 12kami srobami dokola. podtlak pritlaci dekel aj sam, netreba tam sroby jak na poklop orbitalnej stanice. a nadoby co sa predavaju na stabilizaciu su nerezove hrnce so silikonovym tesnenim

bearpaw: Asi si myslel 1atm= cca 1bar= cca 1kg/cm2 . Ked si prejdes vlakno mozno prides na to ze niektory stabilizuju striedanim podtlaku a tlaku. Skus do toho zavaraninoveho pohara natlacit 12bar

ja som si vlakno presiel neboj pisem o podtlaku, neviem kde citas ze radim fukat do pohara 12 bar...

Neviem co je na tom divne zhanat 20mm plexi a hrubostennu trubku ak planuje aj pretlak.

Tak sa zamýšlam nad tým prečo pri stabilizácii ,ešte tlačíte do nádoby 12 atm? Pri stabilizácii používam od Jataganu stabilizačnú živicu WR90 , minule som robil pár bukových špalíkov o rozmere 30x40mmx120 mm, v priebehu trištvrte hodiny mali v sebe po cca 120 gramov živice. A to som len odsal vzduch po pol hodine prestali ísť bublinky tak som tam pustil vzduch a za dalších 15 minút som ich už vyberal von. Dôležité je dodržiavať návod a mať dokonale vyschnuté špalíky. Čo sa týka pretlaku tak napríklad vodárenská rúra z PVC s hrúbkov steny 8mm udrží tlak 16 atm, viem to lebo 10 rokov som pracoval vo vodárenskej firme kde sme bežne používali takéto trubky až do priemeru 300 mm.

Epoxid do dreva tak lahko nedostanes ako WR90, mam bukovu korenovicu so zarastenou kôrou v spalikoch a epoxid tam nedostanem ani takym tlakom, taktiez som nedostal epoxid ani do ockovych nadorov krusiny, jedine drevo bez hniloby co sa mi podarilo zastabilizovat je breza vsetko ostatne stalo za prd. Suche spaliky davam pred stabilizaciou este na niekolko hodin do susicky na ovocie-70°C pokial vaha nezostane na stalej hodnote.

Čo som čítal niektoré zahraničné fóra ,tak tam písali ,že keď natlačíš stabilizačnú komoru tlakom ,tuším v prepočte to bolo cca 8atm, nezaručí to celkovú penetráciu špalíka ,len to nepatrne urýchli proces . Čo sa týka epoxidu tak do nádoru čerešne sa mi ho podarilo dostať cca 85 gramov len za striedania podtlaku a atmosferického tlaku, len treba povedať ,že som stabilizoval pri teplote 7 stupňov a celý proces trval asi 4hodiny.