To poznám už dávno.
http://www.mazter.ru/129/458/22/

Stabilizácia a la MacGyver....MacDrako :)
Po,, pár'' rôčkoch a ,,pár'' pokusoch sa chcem s Vami podeliť s mojimi poznatkami o stabilizácii a upresniť na základe množstva Vašich otázok moje predchádzajúce články.
Najzákladnejšou vecou je príprava materiálu .Za prvé - narezanie vysušeného dreva na vhodnú hrúbku a potrebný rozmer zohľadňujúc stavbu dreva(umiestnenie kapilárnych výstupov,požadovanú kresbu ) Za druhé -umiestnenie dreva v stab.roztoku( vytvorenie vhodných nádob napr .z pet fliaš,zaťaženie proti vyplávaniu,napolohovanie dreva- gravitácia stabilizácii pomáha ,ale aj prekáža)Za tretie -úprava vlhkosti - predsušené drevené špalíky pred stabilizáciou nechám 1hodinu zohrievať v rúre pri teplote 50 stupňov.Potom ich nechám vákuovať v komore po dobu 1-3 hodiny.( teplota varu vody vo vákuu je teoreticky 0 stupňov - v podstate sa všetka voda z dreva pri vákuovaní odparí ,teplota proces urýchli) Do výstupu odsávania medzi nádobu odsávania a vývevu vradíme filter zo silikagélom na zachytenie pár vody,je potrebné cyklické vákuovanie vývevou - vákuum nesmie klesnúť pod - 0,9 Atm.
Stabilizujem v komore ,ktorú mám urobenú z vodného filtra .Vydrží bez problémov tlak 10 atmosfér a podtlak 0,995 atmosfér (používam ho už roky bez problémov a bez najmenšej nehody).Výhodou je priehľadnosť, nízka cena (cca 15 - 20 €) a možnosť použiť výmenné nádoby až do dĺžky 35 cm.Odporùčam používať osobitné tlakové nádoby na tlak a podtlak(materiál nádoby je namáhaný len jednou silou,smerom).Použiť sa dá ako samotná nádoba na preparát napr. pri WR90 ,alebo s vloženými nádobkami.Jedinou úpravou je namazanie tesniacej gumičky glycerínom ,alebo ricínovým olejom.Prípojky a ventily sú bežné vodárenské fitingy.Tlak získavam pomocou malého kompresora ,podtlak pomocou vývevy - je potrebná s čo najvyššou mierou dosiahnutého vákua,rýchlosť odsávania je nepodstatná.Používanie tlaku v procese nie je nutnosťou, proces len mierne urýchli - skúšal som do tlaku cca 70 Atm - ale nie vo vodnom filtri....:)
Diel prvý.... Každý kus dreva je vo svojej podstate kúsok potrubia ,slúžiaci k preprave vody a živín do celého stromu ,pomocou kapilár a osmotického tlaku.Cieľom stabilizácie by malo byť zaplniť miesto, kde predtým bola voda, a ostal prázdny priestor stabilizačným preparátom. To sa podľa mňa dá urobiť tak ,že použitý kúsok dreva opäť ,,urobíme potrubím". To znamená,že stabilizačný prostriedok bude prúdiť tak ,ako predtým voda.
Špalík dreva upravíme nalakovaním,alebo natretím (osvedčil sa mi epoxidový hustý lak) bočných stien ,čím dosiahneme vytvorenie ,,potrubia ".Čelné steny ,tie na ktoré ústia kapiláry ,ostanú otvorené( čo však neplatí u nádorov dreva a dreva spaltovaného).Špalík sa ponorí do odplyneného stabilizačného prípravku v nádobke a v komore sa môže začať stabilizovať.Vrchná časť nie je ponorená,urobí sa golierik z plastovej pásky.Stačí použiť len podtlak .Ten nasaje roztok cez kapiláry dreva ,ako cez slamku.Dôjde k presýteniu - prepláchnutiu celého profilu dreva.Pri tenších doštičkách do cca 1,5 cm( na príložky) s kapilárami na najväčších stranách ich stačí nechať plávať naplocho.Stabilizujeme pokiaľ sa neobjaví stabilizačný roztok na vrchnej časti dreva.
Empiricky platí - čím ľahšie drevo ,tým viac stabilizačného prostriedku pojme a za kratší čas.
Ako stabilizačné prostriedky sa mi osvedčili - Letoxid PR 164 ,Havel composites LH 288,Jatapol epoxid. Samozrejme s tvrdidlami s najdlhším časom spracovateľnosti (10 hodín, u tvrdých driev je výhodné použiť Jatapol WR 90 - neobmedzený čas stabilizácie)
Pokiaľ je podľa technologického postupu potrebné dotvrdiť stabilizovaný špalík teplom, stačí ho zavákuovať kuchynskou vákuovačkou do fólie a nechať ho ponorený vo vodnom kúpeli ,pri stanovenej teplote a čase dotvrdiť.Vodný kúpeľ zabezpečí najlepšiu výmenu tepla.S obľubou používam elektrickú kanvicu 1,5 litrovú na varenie čaju s digitálnou reguláciou teploty . Pri epoxide po vytvrdnutí je potrebné dodržať tepelné dotvrdenie podľa pokynov výrobcu epoxidu,dotvrdzovanie napr.v el.rúre.Čidlo teploty je potrebné umiestniť do blízkosti materiálu,dobré je merať i teplotu vo vnútri materiálu- pokiaľ teplotu zvyšujeme podľa Delta peak ohrevu....
Diel druhý - Stabilizácia za súčastného použitia tlaku a podtlaku aj bez tlakovej komory..
Pretože som od mala obdivovateľ ,,Mac Gyverovských'' a hlavne lacných riešení ,použil som materiál všadeprítomný - PET fľašky. Takže - teraz pripojíme ,,potrubie'' z minulého dielu....:D Princíp spočíva v nanesení vhodného lepidla na boky hranolčeka a zatavenie do Pet fľašky teplovzdušnou pištoľou viď. obrázok.Lepidlo je najvhodnejšie také ,ktoré sa aktivuje teplotou pri sťahovaní petky a dokonale zalepí hranol vo fľaši ,výborný je tvrdý včelí vosk....:) Pozor vrch a spodok hranolka nesmie byť zalepený....Hrdlo fľaše pomocou vhodného šróbenia pripojíme na vývevu,navrch do prečnievajúcej časti nalejeme stabilizačný preparát.Stabilizujeme ,kým sa stabilizačný preparát neobjaví na druhej strane .Voilá - ,,preplachujeme'' - stabilizujeme za súčastného pôsobenia atmosferického tlaku a podtlaku .Bonus riešenia - bez tlakovej komory.
Pokiaľ chceme použiť vyšší tlak ,umiestnime špalík vlepením spojovacieho fitingu do vodného filtra,viď.obrázok.Jednou prípojkou filtra privádzame tlak z kompresora ,druhým podtlak z vývevy.Možné dosiahnutia súčastného tlaku cca 10 Atm,podtlaku cca - 0,99 Atm.
Dôležitá pripomienka ,je potrebné vradiť odkaľovaciu nádobu do sania vývevy!!!!!
Riešenie umožňuje množstvo iných kombinácii,spájania do kolón (vákuujeme naraz aj 10 kusov pomocou jednej vývevy)atd....
Diel tretí - ,,Delená'' stabilizácia - môj najuniverzálnejší spôsob...
Je to v podstate stabilizácia za súčastného pôsobenia podtlaku a tlaku.Využíva ako nosič podtlaku - vákua drevo ,ktoré sa stabilizuje.Špalík nahrejeme v el.rúre pri teplote do 40 stupňov (teplota nesmie byť vyššia ,v komore je vákuum ako v termoske ,špalík zostane teplý ešte hodne dlho)po dobu cca 1 hodiny .Okamžite po vybraní z rúry vložíme drevo do nádobky vyrobenej na mieru z pet fľašky ,vrch nádobky musí presahovať drevo o cca tretinu výšky (steny nádobky sú skoro natesno - špalík obalíme tenkým kartónom hrúbky cca1 mm,zatavíme do petky,vyberieme, odstranime karton) ,zaťažíme a umiestnime do vákuovej komory ,upravenej tak,aby bolo možné pridať epoxid až po vyvákuovaní dreva na sucho. Vákuujeme cyklicky pri 0,9 až 0,99Atm podtlaku nasucho cca 1-3 hodiny.V prvom rade sa odstráni vlhkosť z dreva , v druhom sa drevo odvákuuje nasucho a po pridaní epoxu sa nacucne samo .Pripravíme si epoxid , ktorý nezabudneme odplyniť vo vákuu - nesmie bublinkovať.Pomocou napr. hadičky ,rùrky s uzáverom ,prechádzajúcej hermeticky do vákuuovacieho priestoru a ponorenej do nádobky z drevom ho nasajeme (pomocou vákua v priestore stab.komory ) do nádoby s drevom a hadičku uzáverom( napr.takzvaná kapačka z infúzie ,malý guľový ventil) zavrieme . Pozor nasávanie je turborýchle !!!!!! Množstvo epoxidu volíme tak aby drevo bolo úplne ponorené a množstvo epoxidu bolo také, ako je potrebné na stabilizáciu.(Približné množstvá stabilizačného preparátu ,pre rôzne drevá uvádzam na konci článku)Vákuum sa počas plnenia nádobky epoxidom nesmie prerušiť!!!!!Pol hodinky ponecháme v komore vákuum,potom vákuum zrušíme a necháme pôsobiť tlak okolitého vzduchu.Drevo pomocou atmosferického tlaku a vákuua v ňom uzavretom si zaplní voľné kapiláry samo. Po vybratí zo stab. nádoby ho môžme umiestniť v rúre zohriatej na 35-40 stupňov (epoxid bude viskóznejší ) . Výhodou je nepotrebnosť zložitých postupov,epoxid sa nariedi až pred použitím ,čím sa predľži jeho tuhnutie a priesak do dreva.Vlastnosti epoxidu sa vplyvom dlhého pôsobenia podtlaku nemenia a nenasáva do seba vlhkosť z dreva ,ktorá pri bežných postupoch pri vákuovaní je do neho z dreva absorbovaná..( pri bežnom postupe stabilizácie, bublinky ktoré z dreva vychádzajú, sú väčšinou vodné pary)
Množstvo stabilizačného preparátu je uvádzané v hmotnostných percentách na hmotnosť dreva.K tomu treba pridať asi 15%objemu preparátu na zaplnenie volného priestoru v nádobke.(sú to približné výsledky mojich ,,pár'' pokusov) Napr .100g lipy pojme 140g stabilizátora. Nepotrebné je pri použití napr. Wr90,kaktusáku- preparát dolejeme podľa potreby...
Lipa - 140%, javor,jelša -130% ,orech - 85%, buk -80%, jabloň,hruška,slivka ,čerešňa-60%, ,dub,wenge-30% ,eben -15%.....plus-mínus 10%hmotnosti epoxidu...
Na fotografiách je len rámcové riešenie ,moje stabilizačné zariadenia nepublikujem ,pretože mám na nich pár mojich vychytávok. Použite rôznych kombinácií postupov pri stabilizácii rôznych materialov,lepidiel,stabil.prostriedkov, cyklické riadenia tlaku a podtlaku,či iné technické riešenia je len na Vašej tvorivosti a trpezlivosti...
Dúfam, že týchto niekoľko riadkov Vám poskytne zopár užitočných informácií .Prajem Vám veľa pekných chvíľ a veľa úspechov pri stabilizácii.....:)A príjemné Veľkonočné sviatky....:)

Drako knives vložil tyto přílohy:

Ahoj,mas to dobre prepracovane.Mna by zaujimalo,kde by sa dala zohnat taka skrutka na tu pet flasu.Ja som nedavno dokoncil stabilizaciu,mala ukazka.Niekde tu som sa uz zmienil,ze ja mam podtlak nieco nad -0,7 a nemam problem nastabilizovat hocico.Väcsi by bol lepsi,ale robim s tym co mam a staci to.

juraj.trnka vložil tyto přílohy:

Delší dobu jsem se neozval ohledně té pryskyřice. Byl tam menší problém se stabilizací dřeva amerického ořešáku. Nechtělo to v něm tuhnout, takže bylo nutné najít jiný iniciátor. Povedlo se, vývoj se zdařil a je to připravené k uvedení na trh. Pokud to shrnu, tak z mého pohledu se dílo podařilo a je tady náhrada za pryskyřici od Jataganu. Pracuje se s tím velice podobně jako s WR90. Je to také akrylátová pryskyřice, která se vytvrzuje teplem. Jsou tam použity monomery s nížší molární hmotností, takže do dřeva by měla pronikat ještě snadněji, než WR90. Druhá výhoda spočívá v tom, že nová pryskyřice nepění. Kdyby nic jiného, tak tohle hodně usnadňuje práci. Jednu nevýhodu to má, v nevytvrzeném stavu smrdí víc, než WR90. Jo, a další zajímavá výhoda je nižší cena. Oproti Jataganu k tomu výrobce dodává i bezpečnostní listy (jatagan v tomhle porušuje zákon a až je někdo udá, tak asi zkrachjí).

QNX: a mas ju uz na predaj? aka je cena/balenia?. ako vyplna diery v dreve?

Tak keď bude pripravená na distribuciu, tak daj vedieť.

Dobrý den, panové, jsem síce tu nový, ale nedálo mne to a zaregistrovál jsem se... Nejsem nejmladší, ale od málička milují nože. Už jsem jích výrobil pár ... síce už léta používam PMMA na finální nátěr dřeva, ale nevěděl jsem , že se tomu říká stabilizace. Akurát mi připadá nefér od obchodníku, že dělájí vědu kolem všeho, co je běžné. Proto ténto přispěvek. Já osobně původně jenom rozpouštěl plexi v nitráku, pro obchodniky asi text zněl by naslednovně: zkapalnění za předem stanovených tájných receptur PMMA quality Optical ve speciálním druhu k tomu námi vyvinutého rozpouštědla.... pro širokou věřejnost popíšu mlj ověřený způsob, granulát PMMA naložim do nitroředidla C6000, a počkám, za občasného méchani mi se rozpustí granulát , dle množství jak granulátu, tak ředidla až do medové konzistenci... nevím jak komu, ale mne osobně nitrák voní.... po naředění na jemnou viskozitu, si ponořím dřevo na pár hodin do něj, pak přebýtky co neokapou, otřu do papirové utěrky... celé toť je vše.... Pokud nemáte možnost jak k PMMA přijít, dejte vědět, nejsem obchodník, a pár KG mne nezabije, ani neposílí... nepotřebují nakupovát po stovkach KG , abychom jsem jej měl... I přes to mám, a to nejenom pár kg, ale i více.... Pro osobní potřebu a takové to domácí pošušňáničko... ))))) .
Na napouštění ve vakuu se chystám, jsem jenom zvědávý... ale mne osobně připadá na omak lepší dřevo s PMMA nežli s epoxidem. Mímo to, že epoxi je dost drahé, minimálně u nás.A pro mne i přijemnější že zaběhnu do drogerky a ředidlo si koupim.... Ale káždému jest co hrdlo rádší.... Zdár a spoustu kvalitních kudel

nechcem ti kazit radost, ale natieranie dreva PMMA rozpustenym v riedidle nie je stabilizacia ani nahodou. pokusy s podobnymi roztokmi tu uz boli a uspokojivo nedopadli. ale mozno si na to prisiel a funguje to. PMMA zivica je urcite nieco ine ako granulat rozpusteny v nitroriedidle alebo acetone
a ano na konsolidaciu dreva (aj kamena) v restauratorstve sa pouziva nater, ale ako som pisal, nie je to stabilizacia

Něco jiného je nacpat do dřeva za podtlaku čistý monomer a ten nechat zpolymerovat uvnitř dřeva a něco jiného je polymer rozpustit v rozpouštědle (nikoliv v ředidle) a pak to nacpat do dřeva a čekat mnoho týdnů, než se rozpouštědlo odpaří a doufat, že po něm nezůstane moc volného prostoru a dřevo již nebude nabírat vlhkost ...

Stabilizácia v prvom rade nie je o natieraní dreva, je to o hlbkovej impregnácii, robí sa to zivicou na báze PMMA a nie granulovaným plexisklom rozpusteným v riedidle.

No tož panove jsem i čekál, ale pro váší informáci, PMMA a plexisklo je skoro totéž. Já osobně mám PMMA s tím optical quality, pro techniku vstřikolisu při výrobě třeba skel světlomětu. Ředídlo a rozpouštědlo je totéž, akurat je jích více druhu. Pokud nejde dostát v tuhé formě do dřeva, se dotýčná látka naředí, nebo rozpustí se, pak to jde. Nic proti váším osobním zájmům, ale pokud vím, tak micháná vejce se dělájí ne ze speciálně uprávené chemické směsi, ale z vajec (metafóra). to je jak tvrdít, že jedině lepidlo od UHU je to právé, nic jiného nelepí lépe. Jako kluk jsem se věnovál modelářství, a lepidla jsme vyráběli sami, tak jako i vy přeci nejdete si koupit hotovou čepel, střívka a jenom je doma dáte jako stavebnici dohromády.
Já osobně mám radějí nůž který jsem sam vykovál, nabrousil a vyleštil, ze špálku udělál rukovět atd.... než sebelépé výroběný v továrně, být se pyšní nápisem solingen..... Já se na znáčku nehrajů, jsem hrdý , že to umím vyrobit sam, být není mlj výrobek plně dokonálý...
PMMA je skrátka pro polymetylmetacrylat , plexisklo je taky PMMA, pokud někdo nevydává za něj něco jiného....

PS já mám na zahradě dovezeno pár metráku různého dřeva, a můžete mi nadávat i za to , že nekoupim radějí hotové na střenky a naimpregnováné, nebo jakkoli upravené.... mimochodem, fa Havel u Olomouce má i v nábidce napouštěcí pryskyřici.... nechcí aby to vypadálo jako reklama, ale naředit pryskyřici jde celkem jednoduše, ředidlo na něj je taky dostupné.... je to poznámka k tomu, jak si umím živě představit, jak firma co prodává nože má i vyvojové středisko, kde v laborce stojí chemici a michájí pryskyřici....
jenom mi vadí, že pod výrobek cízí napíšou svou znáčku, a chlubí se cízím péřim...

1. Píšeš jak jantar
2. Jsi evidentně stále nepochopil, co obnáší ta stabilizace...napustit do dřeva nemůžeš kdejakou sra*ku, není to stejný jako natřít to zvrchu...

Přééésněěě....

Ukončite kameňovanie
Stabilizácia je napustenie podľa možnosti celého objemu dreva (kosti, šišky, parohu, ...) a následná reakcia, ktorá zabezpečí stuhnutie materiálu a zmenu celej štruktúry. Alexco, ty napúšťaš len vrchnú vrstvu do nejasnej hĺbky. Tvoj postup je v podstate natretie Šelakom, pričom šelak je prírodný lak. Vsiakne do určitej hĺbky a dosť. Tá bude tvrdšia/odolnejšia, ale vnútro rúčky sa nezmení. Pri stabilizácii je zmenená podľa možnosti celá štruktúra materiálu rúčky.

A kde jsem psál, že jenom natírám? Nejdřív přečti co jsem napsál, pak kamenuj...
Nikdy já nepíšu , že můj způsob je nejlepší, a nenavážím se do výrobců. Píšu, že se mi nelíbí, kdy někdo si přisvojuje cízí zásluhy... čili chlubí se cizím pěřim.
Neuznávám raklamy stýlu: jenom od nás je to nejlepší, jenom my děláme to správně a podobně.... Pokud máš potřebu někoho kamenovát, tvůj problém...
používám podtlakovou metodu jak na sušení , a to nejenom dřeva, ale i samotného granulátu, jenom jsem se podělil se svou zkušenosti, kdy mi osobně připadá, že PMMA v C6000-ce je lepší , než kdejaký lak, včetně epoxy . Mám radějí přírodní barvy, a osobně by nikdy nevzál do ruky nůž , kde je jásně bříza, ale je do zelená, modrá, nebo červená.... to mi připadá, jako že na škodovku nalepíte logo bmw .... taky to vypadá dívně.... Támto končím přispěvování.... Pokud někdo bude chtít vyzkoušet , klídně mu nejaký granulát dám.... naředit si ho bude můset sam... Stači dát mejla do SZ.

Tak pro pořádek:

ad (1) - V prvním příspěvku jsi napsal tohle:

Takže to co děláš, je opravdu jen povrchová úprava, ne stabilizace.

ad (2) - Mimo svůj příspěvek začal větou " Ukončite kamenovanie" Na jeho odresu ta výtka opravdu nepatří.

ad (3) - V Tvém prvním příspěvku říkáš toto:

Jestliže se chystáš, tak asi nepoužíváš, ale budeš používat. Drobet si protiřečíš.
To co děláš stabilizace není. Mimo ten rozdíl popsal přesně. Nemusíš se zlobit, když někdo něco uvede na pravou míru. Nikdo z nás neví všechno a není to žádná ostuda, je to zcela normální.
Jestli děláš nože, dej sem nějaké fotky. Bude to fajn, vidět zase něco nového. O tom nakonec tohle fórum je.

Měj se hezky! Zdenek

skoncil si tretim prispevkom, to si tu moc vody nenamutil...
inak tvoje vyrobky by som si aj ja rad pozrel

Zdravím všechny, co zkouší stabilizaci dovést k dokonalosti. Pokusil jsem se projít celé toto vlákno a posbírat a vyhodnotit informace - ještě dříve, než začnu s pokusy. Celkem důkladně se probralo vakuování a různé pryskyřice pro stabilizaci. Přesto ale většinou chybí krůček k naprosté dokonalosti, kterou zvládají jen někteří, jejichž výrobní postup je obestřen větším nebo menším tajemstvím. Tak mne napadlo, jestli jádro zakopaného pudla náhodou nevězí také v samotné přípravě dřeva? Pokud se nepletu, probíralo se jen sušení dřeva, ideálně kolem 10% vlhkosti. Ona by mohla existovat metoda, jak docílit vlhkosti i kolem 1% s vedlejším efektem objemového prohřátí dřeva na teplotu kdekoliv mezi 20 a 120°C (i více). Nápad pochází z technologie vstřikování plastů. Ono to tak nevypadá, ale každý plast celkem ochotně přijímá vodu a mění se jeho vlhkost někde mezi 1 a 4% (ponořen ve vodě i 7% a více). Před vlastní výrobou se musí surovina (plastový granulát - např. tvar čočky nebo rýže) vysoušet např. na 0,1% vlhkosti (i méně). To je technologická nutnost. Např. pro materiály PA6 (polyamidy) je to běžně sušení 4 hodiny při 80°C. Na sušení se používají sušičky materiálu. Ty mají v každé lisovně plastů.

Mám dojem, že tato metoda sušení a přípravy dřeva se tu neprobírala. Nevím, co struktura dřeva dovolí. Pokud by to u dřeva šlo obdobně jako u plastu, mohlo by se pak takto vysušené dřevo chovat jako „nenažraná vysušené houba“ a přímo nasávat pryskyřici. A zvolená teplota dřeva by tomu i mohla pomoci. Kdyby byl zájem, mohu tuto metodu sušení podrobněji popsat. Bohouš

Jen doplním, že se jedná např. o tyto sušičky:
https://www.wittmann-group.com/cs_cz/periferni-zarizeni/susici-technika/kompaktni-susicky/drymax-e30e60.html
Dřevěné špalíky by šly vložit do bavlněného sáčku a zavěsit v sušičce. A sušit klidně i společně s plastovým granulátem - pokud vyhovuje teplota sušení. Takto se suší např. i vzorkový materiál, aby se nepomíchal s hlavním materiálem nasypaným v sušičce. Doba sušení je „neomezená“, zaleží jen na trpělivosti a pochopení obsluhy.

bcoufal vložil tyto přílohy:

Hezký den, pánové. Mohu poprosit o radu s vývěvou? Jestli jsem vše v diskuzi pochopil správně, podtlak -0,95bar na stabilizaci bude asi ok, svede ho kompresor z ledničky a měla by tak stačit jakákoli lepší vývěva.

Rád bych koupil o něco výkonější vývěvu, protože ji chci používat také pro vakuový stůl na CNC - plocha 644x807mm - tuto plochu nebudu vakuovat v celém rozměru, ale v samostatných sektorech o šířce 120mm.

na jataganu doporučují na stabilizaci minimálně dvoustupňovou vývěvu o příkonu 0,25kW (1/3HP) a s čerpacím výkonem 7,9m3/h. Od takové bych se tedy teoreticky mohl odrazit a pořídit třeba něco takového, co myslíte?
http://www.ekotez.cz/vyveva-2st-225lmin-2z10akce-p-32.html

...Předpokládám, že obě vývěvy by určitě měly být silnější než ledničkový kompresor a minimálně na stabilizaci dostačovat, nicméně nikde nevidím, že by to mělo -0,95bar ani jiný udaj...jsem trochu laik, nejspíš to přehlížím? ..můžu poprosit o radu, kolik vývěvy vlastně foukají?

předem moc děkuju