Proč vlastně vývěva a ne například výkonný ventilátor, který by dokázal jak sát tak tlačit? vždyt nakonec vývěva je přeci taky jen ventilátor... nebylo by to celkově levnější a výkonově stejně dobré řešení?

Žiaden ventilátor nedá tlak - podtlak viac ako 30 000 Pa. Aj ten by bol veľký cez pol obyvačky.

Peter M: Jestli chceš zkusit ty vakuové ejektory, tak mám asi 10ks jednostupňových ejektorů FESTO. Nové nepoužité. Dejme tomu za 1/4 původní ceny. Ale počítej s tím, že to žere dost vzduchu.

QNX vďaka, skoda keby som to tak vedel skor.
Kupil som si ten, co som posielal link. Ked sa s tym pohram a pridem k nejakym vysledkom ohladom pouzitia na stabiulizaciu napisem sem o tom...

Otevírám znovu téma pryskyřice... setkal jste se někdo s opravdu BIO plně kompostovatelnou prysykřicí? - stále mě trápí představa toho, že epoxid je sajrajt a tím, že jej napustíme do dřeva se vytváří v podstatě odpad, který ani nejde recyklovat... zamýšlel se tu někdo nad tím? řešíte to nějak?

No sakra ! Já ještě teda nic nestabilizoval , ale teď nevím jestli vůbec budu . Takové morální dilema to bych pak neusnul ..... co takhle založit nové vlákno? Pekelný epoxid nelze inteligentně sanovat ! Ale má to jednu chybu že zkratka je penis

Ale abych si z toho nedělal jenom srandu tak google pomůže :

Recyklace epoxidů

Plasty vyztužené uhlíkovými vlákny patří díky své pevnosti a lehkosti mezi velmi důležité konstrukční materiály. S jejich recyklací je to horší, zejména v případě, že polymer spojující vlákna není termoplast. Zvýšenou teplotou se rozloží a neroztaví.
Skupina čínských chemiků z Washington State University a Čínské lesnické akademie přišla se zajímavým řešením pro kompozit uhlíková vlákna/epoxidová pryskyřice. Rozpouštějí ji v ethanolu za katalytického působení chloridu zinečnatého ZnCl2. Uhlíková vlákna zůstanou nedotčená, protože reakce dobře probíhá za teplot nižších než 200 oC po dobu několika hodin. Epoxidová pryskyřice přejde do roztoku jako směs oligomerů (krátkých molekul polymeru) s reaktivními skupinami. Po vyčištění je lze znovu použít pro přípravu epoxidové pryskyřice. Při obsahu do 15% nezhoršuje vlastnosti nového polymeru.

Takže to by mohlo fungovat i s dřevem co ?

díky za reakci, mohlo by za předpokladu, že ten proces někdo zaplatí a odkoupí si výsledný roztok k výrobě nové prysykřice... v to nedoufám, protože jakýkoli certifikovaný výrobce prysykřice má své postupy a regule s kompletní přípravou a výrobou chemikálií ve vlastní výrobně, laboratorním prostředí atd. za atestace si už zaplatili velké peníze. takovýhle odkup od kdejakého kutila Tima by pro něj byl rizikem, to zkrátka nejde.

recyklace... vždy je řeč o recyklaci buď nepoužité pryskyřice jako nebezpečného jedovatého odpadu, který nesmí přijít do vodního prostředí atd a nebo o recyklaci vytvrzené směsi, která je inertní. Vytvrzenou prysykřici je dle každého technického listu možno vyhodit jako klasický odpad, případně jako plast. Není to kompostovatelný a rozložitelný materiál, za běžný odpad bych to nepovažoval - ostatně asi tak stejně jako jakékoli plasty. pokud se jedná o případ stabilizovaného dřeva, s tím se nikdo ve třídění plastů patlat nebude, jen to hodí do kamen, recyklace neproběhne a jsme zase zpět u prvního odstavce výš....

další rovina je ta zdravotní, kdy z epoxidu odchází bisfenol A, natož pak další sajrajty, pokud by nebyl plně dotvrzený, nebo materiál po několika letech nevydržel při vrýzanějších teplotních změnách apod. Vytvrzená prysykřice je všude uváděna jako inertní materiál často i schválený pro styk s potravinami, bohužel touto poznámkou to vždy končí a není to nikterak objasněno nebo dále popsáno. naopak o toxicitě a zdravotních rizikách bývá zpravidla několik stran. Žádný z oslovených výrobců nebo dodavatelů mi toto zatím dostatečně neobjasnil, možná i proto, že to nikdo hlouběji neřeši

jde mi hlavně o zodpovědnost nás - výrobců a o situaci u koncových zákazníků, kteří si stabilizované dřevo koupí a rozhodnou se jej pak vyhodit například. v dnešní době se téma plastů a recyklace dostává hodně do popředí. I proto vnímám práci s bio pryskyřicí jako benefit, který můžu zákazníkovi nabídnout. Zákazník netuší nic o chemii, často se setkávám s názory lidí, kteří si myslí, že je to pryskyřice ze stromu Nesnažím se hanit práci s prysykřicí, jen bych rád nadhodil toto téma k odbornější diskuzu a možnému posunu dál. Jak už tu kdysi zmiňoval Marcel Bednář: "Dbejte pánové na zdraví při těchto testech. Neberte to jako prudérii(jak si mnozí mohou vysvětlit) " takže se tedy ptám....

1) setkal jste se někdo s opravdu BIO plně kompostovatelnou prysykřicí, kterou by šlo stabilizovat?
- tzn. bez styrenů, xylenů, bisfenolu A, ne na bázi ropy atd... např. na bázi olejů, nějaká dentální apodob. + všechny vlastnosti vhodné pro stabilizování (molární hmotnost, viskozita...) Zatím mi nikde nikdo nenabídl

2) ví někdo o problematice recyklace epoxidu a dopadu na zdraví podrobnjěší informace?

3) Jak jinak než prodejem k výrobě nové pryskyřice lze zrecyklovat výsledný roztok (směs oligomerů) o kterém se zmíňuje v předchozím příspěvku JERONIMO?

díky všem za podnětné komentáře

Dobrý den, pánové. Zkouším stabilizaci už nějakou dobu ve vakuu na základě videí z Youtube. Dnes jsem se začetl do této OBSÁHLÉ a ZAJÍMAVÉ diskuze a rád bych zkusil stabilizaci následně podpořit tlakem. Přemýšlím nad tímto https://www.youtube.com/watch?v=RaD-gbdHpPU Je to dimenzované na cca 5bar, stačí to? kolik tlakujete Vy?

Děkuji všem
Pavel K.

Zdar lidi,
tohle je jeřabina, co nám už 3roky usychala na zahradě. Trochu na ní rostly i nějaké žluté houby. Tak jsem ji fiknul a vykopal, říznul atd. Jeden člověk o ni projevil zájem, ale domluva je s ním jak pohádka o Karkulce. Chtěl bych, aby si to někdo všechno vzal na stabilizaci a pak se se mnou nějak férově rozdělil o výsledek. Můžu poslat po PPL. Ponětí o ceně dřeva na stabilizaci nemám, sám se stabilizovat nechystám, pro mě je to palivové dřevo, nula nula nic. Nechci vypadat jako vyčuránek, ale taky ne jako blbec. Nějaké zastabilizované dřevo by se do zásoby samozřejmě hodilo, kdyby mě popadl nožířský amok... Takže jestli mi někdo může poradit nebo rovnou něco přímo navrhnout bez zbytečného žvanění, tak budu jen rád, protože už začínám litovat, že jsem to nehodil do kamen...

Zbrojovák vložil tyto přílohy:

Zbrojovák: Nechceš si to nastabilizovat sám? Ona to bude dost velká investice už jen za samotnou pryskyřici, protože tohle bude nasávat velice ochotně a máš toho docela hromadu. Kdyby šlo o pár malejch kousků, tak bych ti to klidně udělal, ale na tohle by se musela koupit pryskyřica za hodně tisíc. Pokud nemáš potřebné vybavení, tak bych pro tebe něco našel. Já ti dneska napíšu, tak to pak můžeme probrat.

No tak nějak mě to taky napadlo, ale co všechno bych ještě měl dělat... Já v podstatě do nožů dělám jen okrajově a spíš jsem chtěl sehnat někoho, kdo by to zpracoval a pak mi část dodal místo peněz za dřevo, abych měl něco do zásoby kdyby náhodou... Rozumíš? Taky by to chtělo ořezat a zjistit, co má cenu stabilizovat a co ne. Taky část je suchá a ta druhá co byla v zemi by potřebovala odborně vysušit, nebo vařit v solance, nebo co jsem tady slyšel? Je toho moc a radši bych to přenechal někomu, kdo to dělá ve velkém a už z tím má zkušenosti. Takže asi tak...

Zbrojovák: Jasný. Jen si uvědom, že to surové dřevo nemá moc velkou hodnotu (i když by výsledek mohl být opravdu pěkný). Na tom stabilizovaném dřevě je nejdražší práce a pryskyřice. Mám truhlářskou dílnu, takže to rozřezat a vybrat pěkné kusy není problém. Mám i vakuovou sušárnu ve které by se to dalo vysušit a napustit pryskyřicí. Jen nemám dost pryskyřice a koupit třeba za 10k pryskyřici, abych udělal hromadu stabilizovaných špalíčků, které momentálně nepotřebuju, to se mi nechce.

...ahoj...minulý týden jsem se stal vlastníkem vývěvy,která je založená na grafitových lamelách,tudíž bezolejová...dvě lamely jsou v pořádku,ale další dvě,jsou myslím ve stavu,kdy by se měly vyměnit...nevíte někdo,kde se tyto lamely dají objednat?(mimo firmy Karbotechnik)?...dodnes jsem získal tři druhy vývěv,jedna je klasická,olejová,druhá je vývěvo/dmychadlo s bočním kanálem a tahle je poslední...jde mi hlavně o cenu těch lamel,firma Karbotechnik se mi ani po týdnu neozvala...děkuju za každou odpověď...jinak ty vývěvy s bočním kanálem,možná by byla možnost sehnat ještě další...hjééé...

Ahoj chlapi, nevím jestli to sem píšu spravně, ale snad ano.Vyrábím nějaký čas nože a chtel bych se zabývat i stabilizací dřeva. Sehnal jsem napadené špalky s krásnou kresbou v řezu, délka špalků cca 30cm průměr asi 25cm, ale nevím, jak je dobře nařezat, aby zustala kresba a zároven aby se mi nerozsypali v rukách. Když říznu podélně tak je téměř bez kresby a když ukrojím koláč asi treba 3cm, tak zustane krásná kresba ale zlomím ho v ruce, tak prosím o zkušenosti, jestli to spíše kompromisně říznout ze šikma? díky

Drevo síce nestabilizujem, ale ak ho nebudeš skúšať lámať pred stabilizáciou, tak by sa Ti to mohlo podariť. napadnuté špalky, znamená, že ich napadla pleseň a preto sú krehkejšie ako bežné drevo. Stabilizáciou by sa mali práve spevniť.
Určite sú tu povolanejší na rady, ale počítaj aj s čiastočným zmenšením objemu špalku pri stabilizácii z dôvodu, že budeš odsávať vzduch. Daj pozor, aby si po stabilizácii mal dostatočne veľký výsledný špalík.

Ahoj
Jak píše kolega Mimo nelámej jej před stabilizací a špalík řízni silnější když budeš řezat napříč né snad z důvodu zmenšení ale spíš z důvodu že pokud budeš stabilizovat jednosložkovou pryskyřicí tak se to v troubě ohne tak aby si z toho měl co vybrousit. A řezání je na tobě uvidíš co to dělá když to řízneš tak a nebo jinak, s tím ti málo kdo poradí.
Milan

Děkuji vám za rady. Něco zkusím vymyslet. Ještě bych se zeptal, na jakou velikost to řezete z těch špalku, když to pak necháte třeba ještě rok schnout? Narezal jsem to na takové asi 5-6 cm tlusté pláty, nebo se to rovnou za čerstva už řeže na rozměr hranolků co pak jdou do stabilizačni nadoby, nebo se to přesněji porcuje až jak to uschne před stabilizaci, děkuji

Ahoj!
Zkus si přečíst co nejvíce z tohoto vlákna.
Pokud už máš docela “fest” hnilobu (spalted) tak bych určitě nesušil roky. Takové dřevo jde sušit poměrně rychle (už v něm není síla na trhání vláken). Je to spíše taková mokrá “houba”. Nařezat s rezervou 15mm a šup s tím do průvanu,pak nad kamna. Rychle usušit,ať nepokračují hnilobné procesy.
A pak zkoušet stabilizovat... To už je ta druhá fáze...

Ahoj
Přesně jak píše Muscatel.
Hodně štěstí při pokusech a čtení
Milan

Tak konečně se ta "nová" stabilizační pryskyřice posunula z fáze vývoje a testů do fáze komerční produkt. Po přepracování webu dokonce i v podobě veřejné nabídky
https://veropal-wsb1.webnode.cz/

Mimochodem, už je schopný Jatagan dodat ke své stabilizační pryskyřici bezpečnostní listy, nebo je to u nich stále v režimu "ilegál"?