Tak konečně se ta "nová" stabilizační pryskyřice posunula z fáze vývoje a testů do fáze komerční produkt. Po přepracování webu dokonce i v podobě veřejné nabídky
https://veropal-wsb1.webnode.cz/

Mimochodem, už je schopný Jatagan dodat ke své stabilizační pryskyřici bezpečnostní listy, nebo je to u nich stále v režimu "ilegál"?

Tak konečně se ta "nová" stabilizační pryskyřice posunula z fáze vývoje a testů do fáze komerční produkt. Po přepracování webu dokonce i v podobě veřejné nabídky
https://veropal-wsb1.webnode.cz/

Mimochodem, už je schopný Jatagan dodat ke své stabilizační pryskyřici bezpečnostní listy, nebo je to u nich stále v režimu "ilegál"?

vždy je řeč o recyklaci buď nepoužité pryskyřice jako nebezpečného jedovatého odpadu, který nesmí přijít do vodního prostředí atd a nebo o recyklaci vytvrzené směsi, která je inertní. Vytvrzenou prysykřici je dle každého technického listu možno vyhodit jako klasický odpad, případně jako plast. Není to kompostovatelný a rozložitelný materiál, za běžný odpad bych to nepovažoval a současně prakticky není recyklovatelný. pokud se jedná o případ stabilizovaného dřeva, s tím se nikdo ve třídění plastů patlat nebude, jen to hodí do kamen, recyklace neproběhne

další rovina je ta zdravotní, kdy z epoxidu odchází bisfenol A, natož pak další sajrajty, pokud by nebyl plně dotvrzený, nebo materiál po několika letech nevydržel při výzanějších teplotních změnách apod, což se zpravidla stává, zajímalo by mě kdo kd yprovedl nejdelší pokus v rámci X let a stálosti vytvrzeného materiálu... Vytvrzená prysykřice je všude uváděna jako inertní materiál často i schválený pro styk s potravinami, bohužel touto poznámkou to vždy končí a není to nikterak objasněno nebo dále popsáno. naopak o toxicitě a zdravotních rizikách bývá zpravidla několik stran.

1) setkal jste se někdo s opravdu BIO plně kompostovatelnou prysykřicí, kterou by šlo stabilizovat?
- tzn. bez styrenů, xylenů, bisfenolu A, ne na bázi ropy atd... např. na bázi olejů, nějaká dentální apodob. + všechny vlastnosti vhodné pro stabilizování

Kompresor: Je to akrylátová pryskyřice, hlavní složky jsou uvedené v bezpečnostním listu. Ohledně ekologie asi žádnou odpověď nedostaneš, to by bylo na hodně komplikovanou studii. Ekologický rozdíl oproti epoxydům, polyuretanům, polyesterům a podobným pryskyřicím asi nebude nijak zásadně odlišný. Co se týká zdravotní nezávadnosti, tak vytvrzené pryskyřice bych se nebál. Nejhorší to bude při vytvrzování, tam bych doporučil pracovat v dobře větraném prostoru.

Pokud chceš udělat něco pro ekologii, tak žádné výrobky nekupuj, protože s každým je spojená nějaká negativní ekologická stopa. Snad jedině pomůcky použité k sebevraždě jsou z ekologického hlediska celkem pozitivní (také mají negativní ekologickou stopu, ale následný pozitivní efekt pro ŽP to bohatě vyrovná.).

díky za reakci, mohlo by za předpokladu, že ten proces někdo zaplatí a odkoupí si výsledný roztok k výrobě nové prysykřice... v to nedoufám, protože jakýkoli certifikovaný výrobce prysykřice má své postupy a regule s kompletní přípravou a výrobou chemikálií ve vlastní výrobně, laboratorním prostředí atd. za atestace si už zaplatili velké peníze. takovýhle odkup od kdejakého kutila Tima by pro něj byl rizikem, to zkrátka nejde.

recyklace... vždy je řeč o recyklaci buď nepoužité pryskyřice jako nebezpečného jedovatého odpadu, který nesmí přijít do vodního prostředí atd a nebo o recyklaci vytvrzené směsi, která je inertní. Vytvrzenou prysykřici je dle každého technického listu možno vyhodit jako klasický odpad, případně jako plast. Není to kompostovatelný a rozložitelný materiál, za běžný odpad bych to nepovažoval - ostatně asi tak stejně jako jakékoli plasty. pokud se jedná o případ stabilizovaného dřeva, s tím se nikdo ve třídění plastů patlat nebude, jen to hodí do kamen, recyklace neproběhne a jsme zase zpět u prvního odstavce výš....

další rovina je ta zdravotní, kdy z epoxidu odchází bisfenol A, natož pak další sajrajty, pokud by nebyl plně dotvrzený, nebo materiál po několika letech nevydržel při vrýzanějších teplotních změnách apod. Vytvrzená prysykřice je všude uváděna jako inertní materiál často i schválený pro styk s potravinami, bohužel touto poznámkou to vždy končí a není to nikterak objasněno nebo dále popsáno. naopak o toxicitě a zdravotních rizikách bývá zpravidla několik stran. Žádný z oslovených výrobců nebo dodavatelů mi toto zatím dostatečně neobjasnil, možná i proto, že to nikdo hlouběji neřeši

jde mi hlavně o zodpovědnost nás - výrobců a o situaci u koncových zákazníků, kteří si stabilizované dřevo koupí a rozhodnou se jej pak vyhodit například. v dnešní době se téma plastů a recyklace dostává hodně do popředí. I proto vnímám práci s bio pryskyřicí jako benefit, který můžu zákazníkovi nabídnout. Zákazník netuší nic o chemii, často se setkávám s názory lidí, kteří si myslí, že je to pryskyřice ze stromu Nesnažím se hanit práci s prysykřicí, jen bych rád nadhodil toto téma k odbornější diskuzu a možnému posunu dál. Jak už tu kdysi zmiňoval Marcel Bednář: "Dbejte pánové na zdraví při těchto testech. Neberte to jako prudérii(jak si mnozí mohou vysvětlit) " takže se tedy ptám....

1) setkal jste se někdo s opravdu BIO plně kompostovatelnou prysykřicí, kterou by šlo stabilizovat?
- tzn. bez styrenů, xylenů, bisfenolu A, ne na bázi ropy atd... např. na bázi olejů, nějaká dentální apodob. + všechny vlastnosti vhodné pro stabilizování (molární hmotnost, viskozita...) Zatím mi nikde nikdo nenabídl

2) ví někdo o problematice recyklace epoxidu a dopadu na zdraví podrobnjěší informace?

3) Jak jinak než prodejem k výrobě nové pryskyřice lze zrecyklovat výsledný roztok (směs oligomerů) o kterém se zmíňuje v předchozím příspěvku JERONIMO?

díky všem za podnětné komentáře

Děkuji za názor,

pochopil jsme, že bude lepší stabilizovat špalíky. A otázka nějaké levnější náhrady za WR90 ? Díky

http://epoxidy.sk/wp-content/uploads/2019/01/VEROPAL_WSB_TL.pdf

Pekny vecer vsetkym,
na nemeckom dictume som si kupil 2 spaliky mramorovaneho buku (spalted red beech)

Proč,a čím jsou zatřená ta čela špalíků?
Dictum,to musela být docela “paleta”...?

Neviem, čím presne je to natreté, ale drevá v reze sa natierajú, aby pri vysychani nepraskali. V reze schnú rýchlejšie a preto praskajú. Keď sa rez zatrie, tak sa to vraj eliminuje praskanie - aspoň tak som to niekde čítal.

A prečo by to mala byť paleta? Ceny za špalíky majú viac ako prijateľné, majú vždy dostupnú fínsku brezu, ktorú u nich kupujem. Pri poštovnom 9 eur sa to oplatí zobrať 4-5 špalíkov. Navyše som ich objednával v pondelok v noci a dnes mi už došli. Takže s dictumom mám ja len pozitívne skúsenosti.