Rybu i salát jsme zdolali, dárky rozdali, tak je v tom povánočním uvolnění čas ukázat věci, které byly dělané jako dárky, takže donedávna tajné.

Alchymistova tlačná dýka je věc kterou jsem dělal s chutí, i když tohle není obvykle můj šálek čaje. Ale v provedení eben+mamutovina to celé působí elegantně. Takže nosit ji jako přívěšek na krku bude asi to hlavní. Opravdu si myslím, že touhle se bodat nebude... 🙂

Prodáno

Hejkal von Sovinec vložil tyto přílohy:

Jeden starý říman jménem Petronius měl přízvisko Arbiter elegantiarum - tobě sedne taky. Jen ten jeho konec ti nepřeju, anóbrž stálé zdraví a nápady nejen v roce 2024, ale i dalších!!!

Děda krušpán. Už jsem podobný dělal, ale tohle téma mě prostě baví moc. Rozměry nevím, byl větší, prostě pro chlapa. Krušpán na střence, bronz na bolstrech.

Prodáno

Hejkal von Sovinec vložil tyto přílohy:

Děda krušpán je prostě klasika, co se neokouká a neonosí
A u té tlačné dýky úplně cítím, jak má při úchopu příjemně hladkou a kulatou zadní část, co je mezi prsty. A to pouzdro s pojistkou a s dírkami po červotoči (pokud se dobře dívám) - to je fakt alchymistova dýka se vším všudy.

Hejkale, máš tu oko těšící zátiší, tak přidám jedno s Pierotem….
A Hodně zdraví přeji Tobě i Tvým milým….
Jarda

PS, kdyby někdy přišla chvíle kdy Tě budou svrbět ruce a děda Krušpán by mohl mít bráchu se slipjointem dej vědět🤠✌️

Jardah vložil tyto přílohy:

Přeju všem pohodové vykročení do nového roku.... A držte se i těch malých krásných věcí v životě, ani ty nejsou samozřejmostí...

Hejkal von Sovinec vložil tyto přílohy:

Poslal jsem mail. majkl

Jo, to my se těchhle malejch věcí držíme rádi, žejo ... zvláště, když jsou od Tebe.
A ať má lokálka radost z jízdy. Pozdravení za kopce veliké.

Náhradník.
Ne proto, že jeho krušpánové střenky rostly sto let na hradě Sovinci, ale proto, aby nahradil podobný nůž, který jeho majitel už před lety pozbyl. Materiál 19 356, nýtky podložené mosazí. Rozměry nejsou důležité, ale asi 17 cm to bylo... Byl pod vánočním stromkem a myslím, že dělá velkou radost.

Prodáno

Hejkal von Sovinec vložil tyto přílohy:

Křižník Bismarck. Jo, jasně, najít a potopit za jakoukoliv cenu rozhodně dává smysl. Ty velikášské plány ovládnout Atlantik co se vylíhly v choré hlavě našeho Führera jsou fakt kravina. O tom si můžu myslet co chci, protože jako údržbář na téhle lodi o ničem nerozhoduju. Loď je to krásná, mašina jakou jsem dosud mohl obdivovat teď poslouchá moje ruce když si hraju s nastavením tlaku páry ze všech dvanácti kotlů. Ten zvuk a síla všech tří Blohm & Vossovách turbín je pro mne hudbou. Nikdo se mě neptal, jestli chci nebo nechci narukovat do války, ale když už, tak jsem byl rád, že můžu dělat to co mě baví na téhle parádní mašině. Sice jsem tušil, že bude Anglánům trnem v oku, ale to tak prostě ve válce bývá. Nikdo se stejně neptá, jestli vůdci tleskáš, nebo si o něm myslíš své. Prostě budeš budovat říši a hotovo. Teď když do lodi už teče, Kapitán dal rozkaz povolit ventily na dně, aby ta nádhera nepadla do rukou nepříteli. Nevím, jestli se zbláznil, nebo je tak zoufalý, ale pomodlím se, vytáhnu závlačku a až ten ventil otevřu, strčím ji na památku do kapsy. Pokud to přežiju, hrozně rád bych zůstal žít někde v Anglii, pokud se dostanu do zajetí, protože i když svou rodnou zemi mám rád, i po téhle lodi se mi bude stýskat, tak je mi jasné, že válka nikdy nemůže dopadnout dobře a doma bude asi dost krušno.Už aby toho Führera vzal čert. Jo a z té závlačky si nechám udělat nožík na svačinu...

Kudla se střenkou z kovaného titanu, čepel z damašku od Pavla Ševečka. Tu mozaiku si prohlédněte důkladně, obdivuju jak to tam Ševa všecko dovedl dostat. Hezky mě potrápila. Při každém technologickém kroku na její úpravě jsem ji musel dost složitě žíhat, protože to bylo tvrdé i bez kalení. Když jsem ji upravoval u hrotu, damašek se mi rozjel a musel jsem to znovu svařit... Každopádně dopadlo to všechno dobře, podařilo se mi tu čepel zmenšit na 88 mm, ve hřbetě jsem se dostal na necelé 3 mm, celý nůž má cca 210 mm. Páka sovinecké pojistky a klip je z pružiny nějakého auta, ale jestli je to trabant si fakt jistý nejsem. Každopádně tohle byla velice speciální práce a moc mě bavila a to i pro tu spolupráci s Pavlem Ševečkem, od kterého jsem dostal polotovar čepele. Kvůli tomu klikatému křížku dávám fotky jenom sem na fórum, protože na FB by mě za to asi zablokovali. Nicméně kdyby byl současný majitel tohohle nože nějaký nácek, nebo magor, tak bych mu tu práci odmítl. Věřím, že tady jste rozumní, a případná diskuze bude i v tomto případě apolitická.

Prodáno za účelem krájet jablka.

Hejkal von Sovinec vložil tyto přílohy:

Úžasná kudla s parádním damaškem... Už jsem viděl od Ševečka dost čepelí, a nad každou jsem nechápavě kroutil hlavou, protože prostě nechápu, jak to dělá...
Dlouho jsi nezalovil v titanovém rybníčku, ale výsledek je skvělej...

Pěkná práce... (ve všech významech, co na to pasujou )
Co se mi líbí, je značka, když ji nešlo dát na čepel, jak na té střence sedí. A spolu s tím
orezlým titanem mi jde pěkně dohromady.

Jo no. Jednak tam na tu značku na čepeli nebylo místo, druhak mi přišlo blbé dávat svoji značku na Ševův damašek. Na té ručce to sedí hezky, dal jsem ji tam schválně větší.

To mi bylo jasné, a možná se tak zrodila občasná mimořádná signace ...
Sedí tam fakt pěkně.

Jo, signace tam fakt sedí, a i se Hejkal dobře popral s tím damaškem, ALE, pánové, přiznejme si, naprosto und total, že by ta kudla byla sehr schön i s obyčejnou čepelí.

Souhlas.

Nádhera mozaikové damašky mistra Ševy jsou exkluzivní záležitost, obdivoval jsem je mnohokrát na výstavách a je to zážitek.
Tady se jeho mistrovství potkalo s mistrovstvím páně Hejkala a jeho excelentním citem pro historizující kousky a celek je sedí to k sobě dokonale, fakt vytažený z těch promaštěných smradlavých montérek co si majitel v podpalubí hrůzou propotil…..
Osobně bych se obešel bez toho klipu, ale asi to tak majitel chtěl

Dance Macabre. Camille Saint-Saëns mi tu hraje k čaji. Sedím si tak na pohovce a najednou ťuk ťuk.. Dál povídám a přichází Taková černě oháknutá hubená ženská s kosou. Docela kost, ne, nemyslím kostra, nebo zubatá jak se o ní pořád všude píše, ale prostě docela pohledná paní. Budeme tančit? Ptám se. A o na že ne, že dnes si jenom sedne na čaj a poklábosíme. Kosu mám v předsíni a chtěla jsem poprosit trochu ji naklepat. A taky nový nůž že by potřebovala. Takový co se s ním snadno odřízne to vlákno které drží v duši v těle. Hezky ostrý, aby to nebolelo, velký tak akorát i na krajíc chleba. A já že jo, Zrovna tu v ruce takový mám, a je za ním příběh, který se Ti bude líbit: Je v něm vzpomínka na přátele, kteří už jsou dnes na druhém břehu. Dřívko na ručce z jasanu, který mi kdysi nachystal Kája Mach, když dělal v jedné chráněné dílně. Ty jeho přířezy mi už pomalu docházejí, ale kdykoliv s nimi dělám, mám pocit, že si zase u práce povídáme. Stejně jsem si u tohohle nože popovídal s Jirkou Tomancem, který mi tu zase nechal kus starého svářkového svorníku. Ten jsem dal na kudlu na místo předního kování. Oba dva mi vždycky kladli na srdce, že ty moje kudly jsou moc tlusté, že čepel musí být hezky tenoučká, aby se s ní dobře řezalo. Tenhleten nůž by mi oba schválili... A ona že jo, tohle bude prima kudla přesně na to na co ji potřebuju. Kosa je spíš na to, aby nám nezarostla cesta k řece Styx a nebo když je těch duší které mám odvést zrovna moc najednou. No však asi tušíš, kde jsem si ji za poslední dva roky tak dorasovala... A hmátla mi do dlaně, vzala nůž a já zůstal nevěřícně hledět. Mráz mi běhal po páteři a nebyl jsem schopný slova, protože ten nůž který do té chvíle byl teplem mé dlaně zahřátý mi najednou v dlani zastudil a ona v ruce drží druhý, úplně stejný a říká: "No co hledíš, spousta lidí mi říkala, že do svých nožů umíš vložit duši. A duše nože je přesně to, co ke své práci potřebuju. Ještě mi pojď naklepat tu kosu a já mizím. Práce všude nad hlavu." Ani nevím, jak jsem tu kosu naklepal, ještě pořád cítím tu její dlaň ve své a mám tady ten nůž. Jenom teď nevím, jestli má, nebo nemá duši, nikdy jsem se tím nějak moc nezabýval. Ale pokud ho někdo chcete, je to nůž z oceli 19 356, kalený parciálně, celkem 233 mm, s čepelí 133 mm. Střenky z jasanu a kování ze staré svářkové oceli, nýty mosazné.

Prodáno

Hejkal von Sovinec vložil tyto přílohy:

Kam ty na ty nápady chodíš? A to jak nožové, tak literární

Paráda !
.. tak už ji sakra někdo kupte !