Ahoj, hezka cepelka, byla byji skoda. Urcite nejsem nejpovolanejsi, ale mel jsen tahle z kalirny prohnute cepele z D2 - zkousel jsem rovnat, ale nesla, pak uz jsem mel i strach by neprdla... Nakonec jsem prachsproste na pasovce ubral ocel na rucce, ze se zuzovala do spucky z obou stran, ale byla rovne.

Díky, jj škoda by jí byla. To broušení mě také napadlo, ale připadlo mi, že bych to musel brousit dost a moc materiálu by tam nezbylo. Pak mě ještě napadlo udělat z ručky trn tam by se to prohnutí mohlo ztratit úplně. Jak to pak vypadalo po tom zúžení do špičky? Nemáš náhodou fotku?

Fotku bohuzel nemam. Slo o cepelku z 4mm pasoviny - po zbrouseni/zarovnani byla ke konci rucky asi jen 1mm.

Esteticky to asi nebylo uplne ono, ale vysledek byl funkcni (kovane cepelky taky obcas mivaji rukojet "do ztracena"). S tim trnem nevim, jelikoz uz mas navrtane diry, moc prostoru pro uzky ale pevny trn tam nevidim :( Kazdopadne drzim palce.

Mimochodem me tyhle zkusenosti s kalirnou prinutily udelat si vlastni el. pec... Takze tyhle problemy uz nemam, resp. kdyz nahodou ano, tak muzu byt nastvnanej jen na sebe + rovnou vim, co jsem udelal spatne

Zbruš to. Dělá to tak kde kdo a vypadá to pěkně. I to tím malinko odlehčíš.....

A co tu ručku uříznout na první díře a trn tam přivařit z jiného materiálu.

S tím trnem máš pravdu musel by být pod těma dírama a to by nebyl asi úplně ideální. Nad výrobou pece jsem už také přemýšlel a před časem o nich tady na fóru pročítal, ale nejsem si jistý zda bych jí zvládnul. Třeba pásovku jsem postavil, ale ta pec je úplně něco jiného. Zkusím to ještě jednou pročíst, třeba to nakonec nebude tak hrozné.

To navaření také není špatný nápad, ale nevadila by ta teplota při vaření?

Rána kladivem by to měla vyřešit...Rovnal jsem takhle už x čepelí z Elmaxu i RWL...Nemá to žádný zůžený přechod ani vrub takže by to mělo být ok...Jen použít rovnou plochu co pohltí ráz, nejlíp kovadlinu a na ní desku..

Než začneš brousit, můžeš zkusit i "kování" za studena. Čepel si polož na tvrdou podložku a nosem kladiva klepej do vnitřku oblouku. Trpělivě. Velké množství malých úderů. Materiál na vnitřku oblouku bude mít tendenci pod těmi údery expandovat a tím kompenzovat prohnutí.

Funguje to i na překvapivě tvrdé materiály. Sice zničíš povrchovku na rukojeti, ale pod příložkami to stejně nebude vidět.

To není potřeba..napřimovat jednu stranu má smysl u hodně tenké čepele s vrubem nebo zůžením třeba v trnu. Tohle se dá srovnat třemi ranami velkýho kladiva na hulváta

Právě, že nemám kovadlinu ani žádnou podložku, jen kousek staré kolejnice (cca 20cm). Myslíš, že to bude stačit? A mám to tedy položit obloukem nahoru a flaknout do toho?

Pokud je rovná tak ano...kladivem bez hran, druhou rukou držet čepel, musí to požrat vibrace..Používám dvoukilový kovářský kladivo. Kdysi mě to naučil Buddy Weston. "Je to křivý? Tak do toho flákni kladivem a je to..ocel si nechá líbit moc" Jen si musíš být jistý že tam nejsou vruby. Taky pomůže potom ještě jednou popustit. Na spodní hranici ale přes to

Takže když to nepůjde kladivem půjde to ještě větším kladivem Tak díky za rady (všem) zítra to zkusím, sice nevím jestli budu mít kladivo bez hran, když tak je zabrousím a pak dám vědět jak to dopadlo.

Když to rupne, uděláš jinej nůž. Ale nemělo by

toho jsem se právě bál, tak jsem to chtěl svěřit do zkušených rukou, ale zas nějak ty zkušenosti taky musí získat

Tak ručka je rovná Nejprve jsem to zkoušel dát prohnutím nahoru a několikrát do toho fláktnout kladivem, ale připadlo mi, že se prohnutí ještě zvětšilo, možná jsem nedal dostatečně velkou ránu (a ani ta moje kolejnička na to není ideální). Pak jsem dal na radu INMU položil to obráceně (prohnutím dolů jako U) začat nosem kladiva poklepávat vždy uprostřed, kde bylo prohnutí největší a úspěch se dostavil Nakonec nepatrně přelíznul na pásovce a hotovo INMU Ještě jednou díky za rady

Tak tos dal malou ránu Hlavně že to dobře dopadlo

Dobrý večer,
při uklízení jsem našel torzo nože, který patřil mému otci a o kterém jsem si myslel, že je dávno ztracený. Chtěl bych poprosit některého z místních nožířů, který by byl ochoten vyndat starou čepel a vyrobil a napasoval čepel novou. Snad se někdo ochotný najde. Díky

Jurášek vložil tyto přílohy:

Tak jsem včera aplikoval Ževákův postup na RWL34 zakalenou na 60HRC. A můžu potvrdit, že to funguje. Ale fakt to chce jenu mocnou šlehu a hned zkontrolovat, co se s čepelí stalo. Nejdřív jsem se bál, že se čepel rozlítne na kousky, když do toho praštím. Ale nějaké "citlivější" rány neměly žádnej efekt. Teprve, když jsem do toho praštil tak, že se celá čepel obtiskla do prkýnka, který jsem pod tim měl, se začalo něco dít. Bude to chtít získat trochu cviku.

Slovy alchymisty z Císařova pekaře: "Víte, ono záleží na tom, jak se do toho třískne, ale já na to jednou přijdu."

Pokud ten nůž pro Tebe má vzpomínkovou hodnotu, tak ho radši nechej tak jak je, přebrousit a vyčistit čepel, případně tomu dodělat střenky není nic náročného a pro tu vzpomínku to má smysl.
ALE Tenhle starý mikovácký aušusový rám dávat na novou kudlu je zbytečná a drahá práce, která moc smyslu nemá... (A pokud nemáš ani ty střenky, tak z tátova nože nezbyde skoro nic.)

A nebo si někde na bazáru kup starý mikovák se slušnou čepelí, ručku rozmlať kladivem, odvrtej nýtek a vyměň si jen čepele....