Na štěpkování je vhodná 19 452 samozřejmě kalená a vhodně popuštěná. Pokud by snad ani ta nedržela tak už jedině 19 550.

Předpokládám že nikdo z lidí tady nemáme zkušenost s noži takhle zatěžovanýma, takže to bude spíš jen tipování, ale možná někdo už něco takovýho dělal. Nejvíc podobný namáhání mi přijde na hoblovce.
Ta 12 050 nemusí být úplně špatně, tady totiž, víc než kde jinde, jde o kvalitu tepelnýho zpracování. Bylo by dobrý, kdybys přidal nějaký detaily tepelnýho zpracování, minimálně na jakou tvrdost je to popuštěný.
Ideální by bylo kdybys měl ty starý nože, z těch zjistit tvrdost a aspoň jiskrovou zkouškou přibližně odhadnout materiál.
Jak vypadají ty nože? Tloušťka a profil? Jsou uchycený podobně jako na té hoblovce po celé délce?

Edit: Teď se dívám že ty rozměry jsi napsal. Ta tloušťka je dostatečná, podle mě je chyba v tom zpracování. Buď popustit na nižší tvrdost, nebo mě napadá, pokud byly ty nože vypáleny na laseru, tak odbrousit tu napálenou vrstvu, ta by mohla dělat problém.

No a co koupit origo náhradní díly? Než s něčím laborovat. Myslím si, že to nakonec vyjde přinemenším v nákladech nastejno. Mašinu si umím po letech praxe v lese a dřevozpracujícím průmyslu představit.

Není to tak dlouho co se tu na nějakém vlákně něco řešilo a pak tam byl odkaz na diplomovou práci která se zabývala nožema do štěpkovačky, tam bylo komplet vše od materiálu tepelného zpracování až po broušení, ale fakt netuším kde to bylo

Děkuji poradci za odpovědi.
Původní nože nejsou k dispozici a dost pochybuji, že ten celý stroj je výrobního rázu…
Právě mě nejvíce zajímá ten otěrák 14 320.Pálime z něj díly pro firmu, který dělá zemědělské stroje a tyto díly se u nich používají např. na radlice orby , nože do bubnových lučních sekaček s fukárem apod.
Budu muset zjistit jestli tento materiál dále zušlechťují, nebo co s tím vlastně dělají…
12050 je běžně k dispozici,ale zjistit kolik po kalení popustit, to nevím.

Ještě by tu byl k dispozici DILIMAX a HARDOX 300 v tl 30mm

V tomhle případě bych viděl tvrdost kolem 45 herců. Vycházím z TD kotoučů, používaných na manip. linkách pro vykracování surových kmenů na sortimenty. No a pokud by se dal někde sehnat, považoval bych to za ideální materiál. Myslím si, že to je 19 418. Ale jen myslím, chce to ověřit!!!

chcel by som poprosit o radu kde kupujete kozu na vyrobu puzdier

Možná toto? http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=6670

No to je vono já věděl že se tady najde někdo kdo mě doplní, děkuji

Nevím do které rubriky to správně patří,ale zkusím to tady. Předem píšu, že jsem úplný laik. Jenom se chci odborníků zeptat. Pracoval jsem kdysi s jedním kamarádem, který mě ukazoval, jak si sám vyrobil sekáček na maso z pláště válečkového ložiska.
Prý je to nejlepší materiál na takové použití. Má to prý však úskalí, že je možné tento materiál jen 3x žíhat. Potom, prý, by se vypálila některá složka. Zajímalo by mne, zda je tento materiál opravdu tak dobrý a dá-li se použít i na výrobu nožů. Předem děkuji.

Zdeňku, ložiskový plášť je především dost křehký. Ne, že by z něj nešly pěkný kudly, to zas jo. Ale v tomto materiálu je doma CHAIN, napiš mu. Měl jsem od něj čepelku a držela ostří náramně. Jen s tím sekáčkem si nejsem jistý. Při sekání kostí..... Leda s čočkovým ostřím, ale jak jsem psal. Obrať se na CHAINA.

Já jsem si kdysi dááávno (ještě za první totality) dělal z ložiska sekáče (majzlíky) a ostří držely neskutečně dobře a přitom se vůbec nemusely kalit a ani jednou se mi žádný neštípl..... "kováno" za ohřevu pomocí "autogenu".

Ahoj,
sháním titanovou kulatinu cca 30 mm průměr na výrobu prstýnků. Dokážete mi poradit, kde nejlépe koupit? Případně jak vychází ceny? Nikde jsem je neobjevil. Díky

Ahoj,nahlédni sem
http://www.inkosas.cz/niklove-titanove-medene-mosazne-bronzove-wolframove-molybdenove-polotovary.php

Ahoj,
nejdřív k štěpkovačce. Mat. 1.2379, vzhledem ke svému složení, odolnosti proti otěru a trvanlivosti ostří je pro výrobu jakýchkoli nožů vhodný. Používá se na řezání papíru, na stříhání plechů a také na dřevo do hoblovek.
Materiál ze kterého je ložisko vyrobeno je většinou rychlořezka. Kalená na vyšší tvrdost. To znamená, že je křehká. Vhodně zvolenou teplotou se dá popustit na tvrdost, při které se křehkost výrazně omezí.
A nakonec popouštění. Výrobky u kterých požadujeme vysokou míru odolnosti proti mechanickým vlivům popouštíme třikrát, u rychlořezných ocelí je výrobcem doporučováno popouštět čtyřikrát. Při popouštění nedochází u ocelí k jekékoli degradaci materiálu, ba naopak.
Pro výrobu nože se dá použít jakákoli ocel, pouze tepelné zpracování musíme zvolit tak aby se to jako nůž dalo používat. Oceli s nízkým obsahem uhlíku se dají různýmy způsoby dopovat a povrchová vrstva nože, či nástroje pak má odpovídající tvrdost. To jen tak v rychlosti. www.klakpavel.com

Docela "durchfall" takhle po ránu. To asi že to bylo tak v rychlosti.

" Materiál ze kterého je ložisko vyrobeno je většinou rychlořezka " a já proč jsou ty ložiska tak kurva drahý doufám že to bylo míněno jako vtip po ránu ........ zajmavé informace

Zdarec lidi, chtěl bych se zeptat zda-li má někdo zkušenosti s výrobou nože z železničního hřebu. viz. odkaz Je to podle mě velmi zajímavé a dá se říci že to nevypadá nějak moc složitě. Chtěl bych si takový zkusit vyrobit. Problémem je, že nevím kde takový hřeb sehnat. Popřípadě čím by se dal nahradit abych se s tím nemusel tak matlat. Zatím sem nic vhodného nenašel.

Jak jsem se díval tak nějak ocel 14 320 nemohu najít. I na www.normy.cz si nějak neví rady co to je Poradí někdo co by mohlo pod tím označením schované jediné na co mě to odkázalo je ferona http://www.ferona.cz/cze/katalog/mat_normy.php ale označení ČSN ale nějaký VN + malý odhad na Vítkovice steel kde se nechal už udělat pohled o co se jedná. Celkem by mě zajímalo co to je zač.

Co je to zač ti napoví označení - třetí číslice znamená 3% legujících přísad a čtvrtá číslice říká 0,2%C (přesněji 0,13 až 0,22%)