|
|
|
Nože na přežití
|
Nože na přežití, tzv. survival nože, vyvolávají mezi příznivci a uživateli nožů časté diskuze. Každý má jiné nároky a požadavky, jinou představu o noži, materiálu, pouzdru a vybavení. Většina představ o noži na přežití vypadá takto: délka celého nože kolem 30 cm, konstrukce fulltang, pouzdro s kapsou na KPZ a firesteel. Z této představy budu vycházet a podívám se na tři zástupce od místních nožířů.
|
|
Kovaný nebo vybrušovaný nůž?
|
Často je diskutováno, zda je kovaný nůž lepší (ve smyslu odolnější, pevnější, houževnatější, tvrdší) než nůž vybrušovaný. Zde je porovnáno několik statických vlastností (pevnost, tvrdost) čepelí vybroušených z plocháče a kovaných.
|
|
|
|
Ládesův Svačiňák - pomocník do kuchyně i přírody
|
Produkce nožíře Vladimíra Mana je už dobře známá jak mezi českou i slovenskou nožířskou komunitou, tak i mezi širokým okruhem uživatelů a milovníků nožů. Jeho kované bytelné a houževnaté nože našli uplatnění jak u vojáků a lovců, tak u outdorových nadšenců a trempů.
|
|
|
Malé finky
|
Už asi rok nepoužívám nože s čepelí delší než 12 cm (kromě štípání třísek na chalupě). V poslední době jsem si dokonce oblíbil několik malých zavíráčků, ale o tom pojednává zase jiná recenze. Nicméně teď po kapsách nosím malé finky, a je to kupodivu praktičtější, než jsem si ze začátku myslel.
|
|
Srovnání tepelného zpracování ve vakuu a s ochranným nátěrem
|
Často se vyskytují dotazy, zda je možné ocel tepelně zpracovávat v domácích podmínkách. Tento článek je pokusem o srovnání tepelného zpracování pro legované nástrojové oceli ve vakuové peci a v peci bez ochranné atmosféry s použitím nátěru proti oduhličení.
|
|
Sekáč - Integrál od Zerga
|
Galerii Martina Hlávky – Zerg , jsem vždy otevíral se zájmem. Precizně zpracované nože, doladěné detaily, krásné tvary. Prostě nože radost pohledět.
|
|
Pevný EDC „TEMPLÁŘ“ se speciálním „Městským“ pouzdrem
|
Zadání pevného EDC znělo: pevný nůž do města, velikostně přizpůsobený, pouzdro takové, aby nikdo na první pohled nepoznal, že jde o nůž, navíc skladné a snadno nositelné i ke společenskému oděvu. Estetická stránka je také důležitá. Nůž nesmí „děsit“. Na toto „volání“ odpověděl nožíř pan Pokluda.
|
|
Příběhy Matových kachniček: EDC Finka
|
Od Mata už několik „kachniček“ vlastním, stejně jako mi rukama prošlo dost továrních zavíracích nožů a proto není s podivem, že když se sejdeme nad pivem, tak vždycky máme o čem diskutovat. A při jedné takové diskuzi mi Mat přistrčil pod ruku zavíráček zvláštního tvaru rukojeti, ale s klasickou čepelí a tradičním jištěním a řekl mi: „Testuj.“
|
|
Příběhy Matových kachniček: Laguiolka
|
Tvorbu Martina Hlináka, alias Mata, sleduji od chvíle, kdy se jí začal chlubit zde na fóru. A jako nadšenec do nožů (a to spíš zavíracích než pevných) jsem si nemohl nevšimnout veliké specifičnosti Matovi práce.
|
|
|