Tak zase něco ke čtení. Z časopisu Naše Valašsko - o výrobě křiváčků. Dva články v jednom souboru .pdf. Níže pro představu náhled prvních stran. Bohužel nevím, kdy časopisy vyšly, ale myslím, že to nevadí.
Stahujte tady - bez hesla.

Surg vložil tyto přílohy:

Děkuji uctivě .

Niečo naozaj dobré na bushcraft a ako si poradiť v prírode. Je tam toho naozaj dosť, od prístreškov, cez záchyt a filtráciu vody až po sťahovanie zveri a ešte viac .

Štefan vložil tyto přílohy:

Dnes mi prišli objednané knihy. Jednu už čítam.

Gofi vložil tyto přílohy:

Díky za typ Gofi po těch se podívám, jestli se dají koupit v Čechách. Vidím, že neponocuji jen já.

Práve že sú od Vás, zo "Slovanskej kultúry.cz" a je t toho viac.

Dnes koupeno ……

Pávek vložil tyto přílohy:

Nevím kam s tím, snad sem.
Taková zajímavost o kterou se s vámi chci podělit.

Seznamuji se s velikánem Václav Marek - (5. března 1908 Sadská – 14. května 1994 Praha) byl to český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků. Především prostřednictvím Mgr. Michal Kovář, Ph.D. ten píše:

"Stálo by za to někdy srovnat přístup různých cestovatelů k Sámům a jejich dojmy z nich. Vedle nadšení totiž v české literatuře existuje ještě pohled značně přezíravý. Zástupcem tohoto druhého pólu může být Karel Čapek. Ve své Cestě na sever pohlíží na Sámy jako na zvířata, jejichž roztomilá mláďata by si případně rád koupil a odvezl domů. " rok 1936.

zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Marek
https://fin.ff.cuni.cz/cs/ustavkatedra/michal-kovar/
https://www.svetovka.cz/2011/10/10-2011-esej/

No, soudě podle toho vyjádření, on pan Marek neměl Čapka rád, "Cestu na sever" buď nečetl, nebo nepochopil a musel se tedy o Čapka otřít, což nakonec v předvečer války dělal nadšeně kde kdo. Můžete nakonec posoudit sami - tady.
Dovolím si ocitovat pasáž, která podle mně byla zdrojem tohoto názoru.

---

PŘÍSTAVY A ZASTÁVKY
Pravda, na přístavy bych málem zapomněl; ale tady už žádné nejsou, leda Lyngseidet a Skjervoy a ten, jak se jmenoval, co tam kvetlo tolik divoké ostrožky, vrbice, mléčivce a hluchavky; to už je jedno, ale v Lyngseidet je bílý dřevěný kostelíček mezi sušícími se rybářskými sítěmi, a spousta malých, dvoukolých kočárků pro turisty, a kousek dál v zeleném údolí tábor pravých laponských nomádů; ti se sem totiž stěhují s příchodem turistické sezóny a žijí tu svým původním, polodivokým životem, dojíce soby a čarujíce a prodávajíce turistům kudly vyřezané ze sobích parohů, laponské papuče, výšivky a polární psy. Pokud vím, živí se Laponci hlavně tím, že běhají po Narviku, Tromso nebo Hammerfestu v malebných krojích (s úzkými nohavicemi, zobákovitými láptěmi, přepásanou kazajkou a červeným chocholem na čepici) a prodávají cizincům dřevěné lžíce, kožišiny a sobí parohy; dále tím, že žijí ve stanech a nechávají se fotografovat. Jsou jinak velmi skromní, drobní a degenerovaní; a mají úžasný, opravdu divošský sluch.
“Čapku,” bylo na mne česky zavoláno, “pojď se podívat na toho prcka!”
“Čapku, pojď se podívat na toho prcka!” opakovala jedna zubící se Laponka bezvadně a zřetelně.
“Čapku,” broukal scvrklý děda, “pojď se podívat na toho prcka! Čapku! Čapku!”
“Čapku,” pokřikoval celý tábor.
“Karle, slyšíš je?” bylo mi česky řečeno.
“Karle, slyšíš je?” opakoval tábor jásavě.
“Čapku, pojď se podívat na toho prcka!”
“Čapku! Čapku!”
“Jsou to neřádi,” podivil jsem se nahlas.
Stará Laponka pokývala vážně hlavou. “Jsou to neřádi,” řekla. “Karle, slyšíš je? Čapku, pojď se podívat na toho prcka!”
(Toho prcka jsem si tedy nakreslil. Na prodej bohužel nebyl.)
----

Moc se omlouvám panu Markovi. Tu citovanou sentenci napsal pan Mgr. Michal Kovář a je to poslední z Tebou uvedených odkazů. Protože jsem si našel, kdo pan Kovář je, přestávám se divit. Vypadá to, že je to ten typ, který by dnes rád odstraňoval sochy lidí, kteří sice mnoho dokázali, ale jemu se nelíbí. Znát jejich dílo pochopitelně není nutno, ba je to spíše na škodu.

Děkuji za názor.
Kovář to přestřelil. Otázkou je proč, když je to skoro před sto lety a mohl získat nadhled..to již neuvádí. Ani se mi to hledat nechce.
Mě zajímá Marek.

takže ten Kovář bude pěknej vohnout

Recenze knihy o Trampingu...

Nema niekto knihu Ballistic knives v PDF?Ze by ju sem hodil na stiahnutie?Pomohlo by mi to.Vopred diky.

To fakt nikto nema knihu Ballistic knives v PDF?Pomohlo by to.Dakujem.

Hezký den
Něco jsem hledal a narazil na digibooks.cz. Pokud má člověk přístup k tiskárně, mají spoustu zajímavých věcí za zajímavé ceny.

Na jiném vlákně se to objevila informace o reedici knihy "Rychlé šípy", ve které jsou shromážděny komiksy o Rychlých šípech od malířů a kreslířů, kteří se postupně této tvorbě věnovali. Náhodou jsem objevil jinou vydávanou knihu "Rychlé šípy Jaroslava Foglara." V této knize jsou obsaženy jen příběhy, vytvořené Janem Fischerem. Ten začal RŠ kreslit jako první. Kniha má asi 260 str. a je ve velkém formátu. Lze ji nalézt v nabídce knihkupců na e. shopech.

obdivovatel vložil tyto přílohy:

Zmotal jsem název. Správně je název Rychlé šípy Jana Fischera.

Já vím, že knihu v ruce nic nenahradí, ale ani v elektronické formě to neškodí, když není jiná...
F.A. Elstner: Vázání uzlů, Dobrodružnou stezkou.
Mimochodem Elstnerovek je tam víc - hledejte ...

Kluci, předem se omlouvám jestli to sem nepatří ale nevěděl jsem kam to dát.
Dělal jsem pořádek a je mi líto to vyhodit.
Nechcete někdo 14 kompletních ročníků Střelecké Revue + hromada časáků zbraně a náboje, nekompletních střelecká revue a různé katalogy a podobně.
Jen, že si pro to někdo přijede. Fakt to posílat nejde je dost těžký .
Bylo by to do Lysé nad Labem.

Wolfes vložil tyto přílohy: